Volby v Arménii vyhrála vládní strana. Mohou vypuknout nepokoje, varují analytici

Dnešní volby jsou první od doby, co tato republika upravila ústavu, aby rozšířila pravomoci parlamentu a premiéra.

Kritici považují ústavní změny za součást snah Sargsjana (62) udržet si kontrolu nad zemí poté, co mu v roce 2018 skončí prezidentský mandát a nebude již moci znovu kandidovat na funkci. Pokud jeho strana bude kontrolovat parlament, mohl by být po opuštění prezidentského křesla jmenován premiérem.

Necelých osm procent hlasů získala koalice prozápadních opozičních stran Elk a čtvrtým parlamentním uskupením se stala nacionalistická Arménská revoluční federace Dašnakcutjun, pro kterou hlasovalo 6,57 procenta voličů.

"Podle prvních výsledků voleb má Republikánská strana všechny šance sestavit novou vládu," uvedl stranický mluvčí Eduard Šarmazanov již po sečtení polovičky hlasů.

Zatímco podle vládnoucího tábora byly volby v pořádku, opozice si stěžuje na přehmaty. Pochybení během voleb kritizovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). "Bohužel, volební proces zpochybnily opakující se důvěryhodné informace o kupování hlasů, nátlaku na státní zaměstnance a o zastrašování voličů," uvedla s odvoláním na své pozorovatele, mezi nimiž byli i čeští poslanci.

Političtí analytici varovali, že po hlasování by mohly vypuknout v zemi nepokoje, částečně kvůli rostoucímu neklidu vlivem hospodářského zpomalení. "Situace je velmi napjatá vzhledem k prohlubující se úrovni nespokojenosti a nesouhlasu," řekl agentuře Reuters ředitel jerevanského Centra regionálních studií Richard Žiragosjan.