Jerevan - V Arménii se v neděli konaly parlamentní volby. Vyhrála je současná vládnoucí Republikánská strana Arménie prezidenta Serže Sargsjana, dostala 49 procent hlasů. Opoziční Aliance podnikatele Gagika Carukjana, jednoho z nejbohatších mužů v zemi, má 27 procent.
Dnešní volby jsou první od doby, co tato republika upravila ústavu, aby rozšířila pravomoci parlamentu a premiéra.
Kritici považují ústavní změny za součást snah Sargsjana (62) udržet si kontrolu nad zemí poté, co mu v roce 2018 skončí prezidentský mandát a nebude již moci znovu kandidovat na funkci. Pokud jeho strana bude kontrolovat parlament, mohl by být po opuštění prezidentského křesla jmenován premiérem.
Necelých osm procent hlasů získala koalice prozápadních opozičních stran Elk a čtvrtým parlamentním uskupením se stala nacionalistická Arménská revoluční federace Dašnakcutjun, pro kterou hlasovalo 6,57 procenta voličů.
"Podle prvních výsledků voleb má Republikánská strana všechny šance sestavit novou vládu," uvedl stranický mluvčí Eduard Šarmazanov již po sečtení polovičky hlasů.
Zatímco podle vládnoucího tábora byly volby v pořádku, opozice si stěžuje na přehmaty. Pochybení během voleb kritizovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). "Bohužel, volební proces zpochybnily opakující se důvěryhodné informace o kupování hlasů, nátlaku na státní zaměstnance a o zastrašování voličů," uvedla s odvoláním na své pozorovatele, mezi nimiž byli i čeští poslanci.
Političtí analytici varovali, že po hlasování by mohly vypuknout v zemi nepokoje, částečně kvůli rostoucímu neklidu vlivem hospodářského zpomalení. "Situace je velmi napjatá vzhledem k prohlubující se úrovni nespokojenosti a nesouhlasu," řekl agentuře Reuters ředitel jerevanského Centra regionálních studií Richard Žiragosjan.
Související
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Smyčka okolo Ruska se utahuje. Arménie chce do EU, doplní množství zemí Balkánu a východní Evropy
arménie , volby , Serž Sargsjan
Aktuálně se děje
před 34 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák