Pod Medveděvem se kýve židle. Známý komentátor má jasno

MAGAZÍN - Ruský premiér Dmitrij Medveděv slouží zájmům prezidenta Vladimira Putina, ale ten se z této skutečnosti nemusí radovat dlouho, konstatuje John Lloyd. Známý komentátor a spoluzakladatel Institutu žurnalistiky na prestižní Oxfordské univerzitě v komentáři pro server Reuters připomíná,že minulý víkend demonstranti ve městech po celé zemi - většinou mladí lidé - požadovali Medveděvovu rezignaci.

Reformátor Kudrin v záloze

Organizátorem protestů byl Alexej Navalnyj, čtyřicetiletý právník, který zasvětil život odporu proti Putinovu režimu, přičemž poslední týdny cestoval napříč Ruskem a získával si podporu, uvádí Lloyd. Dodává, že začátkem března Navalnyj zveřejnil film obsahující detailní zprávy o Medveděvově korupci - soupis rozsáhlého majetku zahrnující palácové domy, dvě jachty a vinici v Toskánsku.

Ruská policie zadržela Navalného 26. března, odsoudila ho k 15 dnům vězení za neuposlechnutí policejního příkazu a vyměřila mu pokutu za organizaci ilegálního protestu, poukazuje komentátor. Konstatuje, že taková reakce je pro Rusko příznačná a Navalnyj se dostává do sporů s Kremlem již celé desetiletí. V únoru například soud v Kirovu uznal opozičníka vinným z uplácení a vyměřil mu pětiletý podmíněný trest, připomíná žurnalista. Vysvětluje, že tím ho zřejmě připravil o možnost kandidovat v prezidentských volbách, které v Rusku proběhnou příští rok, což měl Navalnyj v plánu.

"Ale hra neprobíhá pouze mezi ruským vedením a opozicí," soudí Lloyd. Putin musí dle jeho názoru zvážit, zda Medveděva podrží. Komentátor soudí, že rozhodnutí bude záležet na tom, zda premiér zůstane vhodným terčem případných dalších protestů a strhne na sebe kritiku za pokles životní úrovně způsobený propadem cen ropy a západními sankcemi, který nyní dopadl na většinu Rusů.

Druhou prezidentovou možností je dle Lloyda Medveděvovo nahrazení. Na otázku, kdo by stávajícího premiéra mohl vystřídat, si známý novinář odpovídá, že pravděpodobným kandidátem je Alexej Kudrin, který v letech 2000-2011 zastával post ministra financí. "Byl oceňován za zřízení stabilizačního fondu, který pomáhá ruským financím již několik let. Nyní je vášnivým stoupencem nového nasměrování ruské ekonomiky a společnosti - hřiště si vymezil tak, aby zapůsobil na Putina, to znamená posilováním bezpečnosti a suverenity," píše komentátor.

Kudrinovo jmenování by dalo naději reformátorům a obchodníkům v Rusku i v zahraničí, soudí žurnalista. Očekává, že v USA by krok otevřel pole možností pro dialog a silnější hospodářské vazby.

Bezpečnější svět

Kreml však Kudrina dlouho odmítal, jelikož jeho plán zahrnuje nejen změny v ekonomice, ale také systému vlády, vysvětluje Lloyd. "Kudrin není revolucionář a je Putinovým přítelem, ale chce svobodnější politiku a aktivnější občanskou společnost," pokračuje komentátor. Dodává, že to je pro ruského prezidenta riskantní, ale to platí i o udržování současného stavu, jelikož nespokojenost s korupcí může dříve, či později dopadnout i na něho.       

Putinův kult se rozšířil i mimo Rusko a vládce Kremlu je nyní populární na mnoha místech Evropy, a to nejen mezi stoupenci tvrdé ruky, varuje komentátor. Připomíná, že dva z pěti hlavních prezidentských kandidátů ve Francii - středopravicový François Fillon a levicový Jean-Luc Mélenchon - otevřeně zmiňují možnost otevřít s Ruskem debatu o jeho hraničním sporu s Ukrajinou, zatímco krajně pravicová Marine Le Penová se s Putinem, jehož dlouhodobě obdivuje, nedávno setkala v Kremlu.

"Ve Spojených státech mnoho silně pravicových republikánů vidí Putina jako spoluoponenta liberálních, kosmopolitních hodnot a islámu. Putinův vylepšený obraz v Trumpově táboře pomáhá Trumpovi" poukazuje Lloyd. Na druhou stranu přiznává, že momentálně je napojení na Rusko pro amerického prezidenta palčivým problémem, jelikož vládce Bílého domu musí nějak neutralizovat obvinění z přinejmenším nepřístojného jednání s Moskvou.

Jednu z možností představuje pro Trumpa úspěšné urovnání vztahů s Kremlem, jelikož Barack Obama v tomto směru selhal, uvádí komentátor. Zdůrazňuje, že takový posun by nicméně vyžadoval ústupky na obou stranách. "Proměna Ruska pod premiérem-reformátorem by dávala smysl západním i ruským byznysmenům, mohla by pacifikovat Trumpovy domácí nepřátele, zahájit oživení ruského hospodářství a být vítána oběma stranami jako jistá státnická dohoda mezi dvěma velkými zeměmi," spekuluje Lloyd.   

Nešlo by přitom o reformu, kterou prosazuje Navalnyj, připouští komentátor. Dodává však, že pokud jeho protesty povedou k pádu Medveděva a obnově partnerství Ruska a USA, učiní tím Navalnyj svět bezpečnějším.

Související

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.
NATO, ilustrační fotografie. Analýza

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

Více souvisejících

Rusko Dmitrij Medveděv Alexej Navalnyj USA (Spojené státy americké) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Evropská Unie

Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA

Neustálé útoky Donalda Trumpa na Evropskou unii nutí evropské lídry čelit dosud nemyslitelnému scénáři: budoucnosti bez Spojených států jako hlavního bezpečnostního garanta. Evropa je tak nucena organizovat vlastní obranu mnohem rychleji, než kdokoli předpokládal. Éra amerických „bezpečnostních záruk“ pro Evropu je podle německého zákonodárce a bývalého vojenského důstojníka u konce.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 4 hodinami

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 4 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 10 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy