Amsterdam – Chemické zbraně, jaderný odpad a agenti Mosadu v ochranných oblecích hrají prominentní roli v řadě konspiračních teorií, jež obklopují leteckou nehodu Boeingu 737 společnosti El Al před 25 lety. Rob Oudkerk, místopředseda vyšetřovací komise nizozemského parlamentu, která se neštěstím zabývala, všechny takové spekulace odmítá.
V rozhovoru pro nizozemský televizní dokument členové Oudkerkovy komise zopakovali, že se izraelské letadlo porouchalo navzdory řádné údržbě. V době, kdy letadlo 4. října 1992 narazilo do obytného domu v Amsterodamu, se na palubě nenacházel žádný známý jed nebo zbraně. O život tehdy přišlo 47 lidí.
Již několik desetiletí nehodu provází desítky konspiračních teorií, napsal Cnaan Liphshiz ve svém článku pro internetové stránky Times of Israel. Při příležitosti 20 let od neštěstí došlo na serveru youtube.com a na několika dalších internetových stránkách ke zveřejnění krátkého filmu „LY 1862“. Pilota letadla vykreslil jako namyšleného jedince, který ignoruje naléhavé prosby svého syna a jeho přítelkyně, aby nevozil „chemické zbraně“ do Izraele. Každý den „je totiž používají k zabíjení lidí“ a „existují síly, co se snaží transportům zabránit“.
Ve skutečnosti ovšem kapitán Yitzhak Fouchs a další tři členové posádky zemřeli na následky „bláznivé nehody“, jak událost později popsali letečtí experti. Způsobila ji závada na letadle Boeing 737, při které jeden z motorů přestal pracovat a druhý se od letadla odlomil. Příčinou odlomení se údajně stalo opotřebení materiálu na té části křídla, která motor držela. Let LY 1862 skončil tragédií, při níž letadlo nabouralo do obytné budovy krátce po vzletu z amsterodamského letiště Schiphol do Izraele.
Chemické zbraně na palubě?
„Jelikož to letadlo bylo izraelské, kolovalo okolo něj tolik strašidelných historek,“ uvedl Theo Meijer, předseda vyšetřovací komise neštěstí, v dokumentárním televizním pořadu Andere Tijden. „Lidé si mysleli, že na se na palubě nacházely chemické zbraně, které způsobily různá onemocnění,“ řekla ve stejném pořadu Els Borstová, nizozemská exministrině zdravotnictví.
Před vytvořením vyšetřovací komise shromáždily nizozemské úřady stovky stížností se zdravotními problémy, ale nebyla nalezena žádná přesvědčivá spojitost s nehodou. Klepy se navzdory tomu šířily dál. Rob Oudkerk všechny konspirační teorie postupně vyvrátil, téma se ovšem v roce 1999 projednávalo na schůzi nizozemského parlamentu.
V průběhu této schůze jeden ze členů nizozemské levicové strany D66 dramaticky přečetl přepis rozhovorů po nehodě z místních kanceláří letecké společnosti El Al. V telefonátu zaznělo, že se na palubě skutečně nacházely nebezpečné látky jako např. výbušné a jedovaté plyny. V proslovu ale byla úmyslně vynechána pasáž, ve které zaznělo, že vojenský náklad byl vyložen ještě před odletem z letiště Schiphol. Vystoupení tak zanechalo dojem, že se chemikálie v letadle nacházely i v momentě nárazu.
Látky potřebné k výrobě sarinu
„Všichni jsme věděli, že výbušniny byly vyloženy, ale to vystoupení zanechalo opačný dojem,“ domnívá se Theo van den Doel, člen vyšetřovací komise z nizozemské středopravé strany VVD. Nehledě na pravdivost sdělených informací se tématu chytla média, která let LY 1862 nově vykreslila jako transport zbraní. Až o několik týdnů později závěrečná zpráva vyšetřovací komise tuto interpretaci událostí vyvrátila.
Oficiální dokumenty z vyšetřování uvádí, že z letadla byly před odletem vyloženy nádoby s chemikáliemi, jež mohou být využity k výrobě nervového plynu sarin. I pokud by k vyložení nedošlo, v případě nehody by podle vyšetřovací komise zdraví obyvatel ohroženo nebylo. Nizozemská a mezinárodní média ale přítomnost těchto látek automaticky spojila s chemickými zbraněmi.
Zjištění vyšetřovací komise nepřesvědčila Sonyu van Zoestovou, svědkyni události z amsterodamské čtvrti Bijlmer. „Nikdo nikdy pořádně nevysvětlil ta zvláštní onemocnění, jež se tu po nehodě objevila,“ stěžovala si van Zoestová po 20 letech od nehody. David Burma, bratranec jedné z obětí, na druhé straně nevěří žádným nepodloženým domněnkám: „Slyšel jsem asi 40 konspiračních teorií o tom, co se stalo. Nikdy jsem neviděl žádné důkazy, co by je podporovaly.“ Podle něj existují možná proto, aby lidem pomohly „lépe se vyrovnat se ztrátou“.
Související
Drama v Amsterdamu: Na letišti se srazila letadla. Vyděšení cestující netušili, co se děje
Kvůli hrozbě bombou vyklidili část letiště v Amsterodamu
letiště Schiphol (Amsterdam) , Letecké nehody , EI AI 1862
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek