Skopje - Při čtvrtečních střetech před makedonským parlamentem a uvnitř budovy bylo zraněno přes sto osob. Mezi zraněnými je 22 policistů a tři politici včetně šéfa opozice Zorana Zaeva. Na vážný incident zlobně reagují Albánci, dokonce vyhrožují občanskou válkou.
Podle médií byla důvodem vpádu davu do budovy Národního shromáždění zpráva, že předsedou sněmovny byl zvolen albánský poslanec Talat Xhaferi, s jehož stranou sestavil Zaev koalici a hodlá složit novou vládu.
Policie nejprve dostala příznivce expremiéra Nikoly Gruevského z parlamentu a poté pomocí paralyzujících granátů uvolnila i prostranství před budovou, z níž až pozdě večer mohli odejít politici.
MIA napsala, že do tří skopských nemocnic bylo ještě před čtvrteční půlnocí rozvezeno k ošetření 95 lidí, včetně 22 policistů a tří poslanců. Kromě toho byla sedmi osobám poskytnuta lékařská pomoc i v armádních kasárnách.
Třemi zraněnými poslanci jsou podle médií vedle vůdce SDSM Zaeva také místopředseda SDSM Damjan Mančevski a zástupce menší strany Aliance pro Albánce Zijadin Sela. Fotografie krví zalitého Sely ležícího na zemi, které se objevily na internetu, vyvolaly rozvášněné reakce albánských uživatelů webu. Někteří dokonce hrozili občanskou válkou, pokud Sela zemře. Jak vážná jsou ale jeho zranění, zatím není jasné.
Zaev a několik členů jeho Sociálnědemokratického svazu (SDSM) poté před sídlem své strany promluvili ke svým příznivcům. V prohlášení odsoudili Gruevského konzervativní stranu VMRO-DPMNE, že se mezi Makedonce snaží zasét nenávist a rozdělit společnost.
Na dnešní tiskové konferenci Zaev pak násilí v parlamentu označil za "pokus o vraždu". S prezidentem Ďorgem Ivanovem se odmítl setkat.
Stoupenci VMRO-DPMNE již řadu týdnů pořádají před parlamentem protestní shromáždění proti formující se koaliční vládě sociálních demokratů se stranami makedonských Albánců, kteří tvoří zhruba čtvrtinu obyvatelstva země. Podle některých odhadů se ve čtvrtek před sídlem zákonodárného sboru sešlo až na 50.000 lidí, většinou příznivců Gruevského.
Kritické reakce na vyhrocenou situaci v Makedonii se ozvaly ze sousedního Řecka i Albánie. Vážné znepokojení a výzvy k řešení krize dialogem zazněly z Bruselu, mimo jiné od šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové. Srbský premiér Aleksandar Vučić na dnešní odpoledne svolal schůzi bezpečnostní rady.
Rusko nad situací v Makedonii vyjádřilo "hluboké znepokojení". Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že důvodem politické krize v Makedonii je, že Západ se vměšuje do makedonských vnitrostátních záležitostí.
Ministr vnitra Agim Nuhiu, který je prvním makedonským Albáncem v této funkci od makedonské nezávislosti na Yugoslávii, v reakci na čtvrteční incident navrhl, že rezignuje. Jeho rezignaci by však musel schválit lídr hlavní strany albánské menšiny- Demokratické unie pro integraci (DUI).
Ve Skopji se dnes před budovou mise EU uskutečnil pokojný protest asi 2000 lidí. Ti požadovali, aby byly v zemi vyhlášeny předčasné volby.
Makedonský parlament je zablokovaný od prosincových předčasných voleb. VMRO-DPMNE, která do voleb vládla, totiž doposud znemožňovala ustavení nového zákonodárného sboru. Strana sice volby vyhrála, ale jen těsně a potřebovala získat koaličního partnera mezi stranami albánské menšiny. To se jí ale kvůli jejich podmínkám nepodařilo, na rozdíl od SDSM, který slíbil vyjít požadavkům Albánců vstříc.
Gruevski kvůli tomu rozpoutal kampaň, v níž nařkl Zaeva ze zrady země. Obvinil ho, že splněním podmínek Albánců umožní zcela změnit ústavní pořádek, což nakonec povede k rozpadu a zániku státu. Prezident Ivanov, který vyšel rovněž z řad VMRO-DPMNE, kvůli tomu doposud odmítá Zaevovi svěřit mandát k sestavení nové vlády, a to přes silný tlak USA a EU.
Související
Severomakedonský prezident pověřil sestavením nové vlády Zaeva
Balkán začíná rušit omezení zavedená kvůli koronaviru
makedonie , Nikola Gruevski , Zoran Zaev , Násilí , albánie , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
před 1 hodinou
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
před 4 hodinami
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
před 5 hodinami
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
před 6 hodinami
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
před 6 hodinami
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
před 7 hodinami
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
před 8 hodinami
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
před 8 hodinami
Pokud nedodržíte dohodu, zahájíme vojenskou akci, jakou svět dosud neviděl, vzkázal Trump Íránu
před 9 hodinami
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
před 10 hodinami
Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb
před 11 hodinami
Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu
před 12 hodinami
Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství
před 12 hodinami
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
před 13 hodinami
Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO
před 14 hodinami
Počasí do konce týdne: Bude ještě mrznout, přidají se i deště
včera
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
včera
Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu
včera
Pojedu v čele české delegace na summit NATO, oznámil Pavel
včera
Írán opět zavřel Hormuzský průliv, tentokrát kvůli Libanonu. Ten ale nebyl součástí dohody, varuje Trump
Situace na Blízkém východě se po vyhlášení čtrnáctidenního příměří dramaticky vyostřuje a dohoda mezi Washingtonem a Teheránem čelí první vážné zkoušce. Íránská polooficiální tisková agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů přes strategický Hormuzský průliv. Toto rozhodnutí přišlo jako přímá reakce na masivní izraelské útoky v Libanonu, které Írán vnímá jako hrubé porušení dohodnutého klidu zbraní.
Zdroj: Libor Novák