Kyberútok CIA na Rusko? Unikly tajné informace k ukrajinské krizi

Moskva - Rusko vášnivě odmítá jakékoliv obvinění, že vede na Ukrajině tajné operace, jejichž cílem je narušit místní stabilitu. Uniklé emaily získané od Vladislava Surkova, klíčového poradce Vladimíra Putina pro politiku Ruska vůči Ukrajině, však říkají opak. Rusko dle nich se aktivně podílelo na vytvoření loutkových „lidových republik“ a financování separatistů. Rusko uniklé zprávy označilo za falešné.

Hackeři uvolnili tři typy dokumentů.  Prvním z nich je PDF, který podrobně popisuje plány destabilizace Ukrajiny, jeho věrohodnost je však sporná. Druhým typem uniklých informací je výpis 2,337 e-mailů, které  zveřejnila skupina „Ukrajinská kybernetická aliance", zahrnujících hackerské skupiny Cyber Hunta a InformNapalm. Tyto emaily pokrývají období od září 2013 do listopadu 2014, kdy Rusko zabralo Krym a nasadilo své separatistické zástupce na východní Ukrajině. Posledním typem dokumentů je 1000 emailů, které se datují od září 2014 do září 2016.

Putinův mluvčí Dmitrij Sergejevič Peskov řekl, že tyto emaily jsou jednoznačně falešné, protože Surkov nikdy nepoužíval email. Zveřejněné emaily se však netýkají Surkovova osobního účtu, ale účtu jeho pomocníka, který získával zprávy pro Surkova a následně je zřejmě předával dál. I když není zaručeno, že některé z e-mailů nebyly nějakým způsobem upraveny před vydáním, mnoho z nich se zdá být pravých. Hackeři pro potvrzení pravdivosti emailů zveřejnili fotografie cestovních pasů Surkova a jeho dětí. Atlantic Council podotýká, že podle expertů je obtížné zfalšovat emailové stránky. 

Deník The Guardian se domnívá, že zveřejnění emailů je prvním krokem v tom, co CIA slíbila, že bude „bezprecedentní kybernetický útok proti Rusku", ostré odvetné akce amerických tajných služeb proti údajnému ruskému hackování demokratických sítí. Mark Galeotti, vedoucí výzkumný pracovník Institutu mezinárodních vztahů v Praze, považuje takovou možnost za vysoce věrohodnou. „Není to nemožné, ale nepravděpodobné, že by ukrajinští hackeři byli schopni proniknout do Surkovova vládního emailového účtu a stáhnout obrovskou sbírku souborů od roku 2014.“ Podle něj Američané se snaží tímto způsobem varovat Rusko, že i oni jsou schopní tvrdé, špinavé kybernetické hry, pokud bude Rusko „zlobit“.

Co bylo v e-mailech

Aleksandr Borodai, premiér Doněcko lidové republiky, byl od svého nástupu k moci podezírán z toho, že je blízký přítel a bývalý zaměstnanec ruského miliardáře Konstantina Malofyjeva, zakladatele společnosti Marshall Capital. Malofyjev popřel, že by Borodaie nějak blíže znal. Nicméně, z uniklých emailů vyplývá, že tři dny před vyhlášením Doněcké lidové republiky zaměstnanec z Malopojevova Marshall Capitalu zaslal Surkovovi kanceláři seznam kandidátů, navržených do vedení separatistické republiky. Někteří tito kandidáti měli před jejich jménem hvězdičku, co znamenalo, že to „jsou lidé, které jsme zkontrolovali a jsou obzvláště doporučeni."

Jiný email odhaluje, že jeden kandidátů ze seznamu s hvězdičkou, Denis Pušilin – lidový gubernátor Doněcké lidové republiky-  poslal Surkovovi kanceláři tabulku s výdaji na nové tiskové středisko v Doněcku. Rozpočet zahrnoval odhadované platy pro redaktora, novináře a další měsíční výdaje spolu s náklady na kancelářské vybavení.

Tento email zapadá do celkového obrazu Surkovova vlivu na místní média, které propagují proruský příběh. V jednom emailu z 25. srpna 2014 byl požádán o editaci dopisu, údajně pocházejícího od místních občanů na východní Ukrajině. V něm se hovořilo o hrůzách vyplývajících z "protiteroristické operace" ukrajinské armády a jejích účincích na ženy, starší lidi a děti, údajně z pohledu trpícího civilisty. Dopis byl zveřejněn ruskými médii Russian Reporter a RT o několik dní později s jen malými změnami.

Kdo je Surkov

The Guardian píše, že Vladislav Surkov je specifickou postavou Kremelského mocenského kruhu. Není typickým přikyvujícím poradcem ruského prezidenta, kteří se stále drží sovětského typu neiniciativního pomocníka. Surkov, o němž se spekuluje, že pod pseudonymem napsal některé postmoderní romány, je naopak postavou velice činnou a kreativní.

Tvrdí se, že on stál za konceptem tzv. tzv. spravované demokracie.“ Podle Nikolaye Petrova z Carnegie Moscow Center, spravovaná demokracie se vyznačuje několika rysy – silnou mocí prezidenta a slabou mocí institucí, státní kontrolou médií, kontrolou nad volbami, zjevnou krátkodobou efektivností a méně zřetelnou dlouhodobou neefektivností.

Jeho vliv na vytváření ideologického podoby Putinova režimu byl tak velký, že si vysloužil označení „šedý kardinál“ či „kardinál Richelieu“. Přesto, se v roce 2011 Putinovi znelíbil a musel odstoupit ze své pozice vrchního ideologa. Když se ruské elity rozhodovali, zda-li se má v prezidentské volbě podpořit relativně liberální Dmitrij Medveděv nebo Vladimír Putin. Surkov poměrně překvapivě hlasoval pro Medveděva. Po návratu Putina k moci byl Surkov odstřižen od svého postavění.

Když však Rusko začalo svojí tajnou válku na Ukrajině, Surkov se postupně navrátil na výsluní mocí. Jeho zkušenosti s řízením vztahů s gruzínskými protektoráty, tak jeho talent pro intriky a mediální manipulaci z něj učinily perfektní osobu pro řízení vztahů Kremlu s tzv. „lidovými republikami". Ačkoliv mu bylo zakázáno cestovat do EU, Surkov byl přesto přítomen nedávných čtyřstranných jednáních v Berlíně ohledně Ukrajiny. Surkov na nich seděl vedle Putina a Merkelové – jasný signál jeho důležitosti v policie Kremlu vůči Ukrajině.

Související

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 
Ilustrační fotografie.

Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti

Nejméně devět lidí zemřelo v ukrajinském Kyjevě při druhém ruském útoku na metropoli během jediného týdne. Hlášeno je také 46 zraněných osob, mezi nimi pět dětí. Útok přichází v době, kdy se členské státy připravují na pravidelný summit NATO. Informovala o tom BBC. 

Více souvisejících

Rusko Doněck (Ukrajina) Hackeři CIA USA (Spojené státy americké) Ukrajinská krize Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Robert Fico

Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici

Referendum, které o víkendu proběhlo na Slovensku, již komentoval i premiér Robert Fico (Smer-SD). Výsledek, kdy k urnám ani zdaleka nepřišlo dostatek lidí, označil předseda vlády za opoziční fiasko. Sám podle svých slov v referendu nehlasoval. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Letní počasí, ilustrační fotografie.

Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu

První ryze červencový týden nabídne zpočátku chladnější počasí, které budou navíc doprovázet srážky. V druhé polovině týdne se však oteplí, víkendová maxima dokonce překročí třicítku. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 5 hodinami

Metro

Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje

Od soboty 4. července do pátku 10. července je obousměrně přerušen provoz metra na lince C v úseku Nádraží Holešovice – Pražského povstání. Vlaky nahradily autobusy linky XC. Během výluky se dokončuje modernizace stavědel ve stanicích metra I. P. Pavlova, Muzeum a Hlavní nádraží, informoval Dopravní podnik. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti

Nejméně devět lidí zemřelo v ukrajinském Kyjevě při druhém ruském útoku na metropoli během jediného týdne. Hlášeno je také 46 zraněných osob, mezi nimi pět dětí. Útok přichází v době, kdy se členské státy připravují na pravidelný summit NATO. Informovala o tom BBC. 

před 8 hodinami

včera

Péter Magyar

Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka

Maďarský premiér Péter Magyar předložil návrh novely ústavy obsahující dvanáct bodů, jehož cílem je odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka a oslabení vlivu předchozí administrativy Viktora Orbána. Jedním z hlavních pilířů tohoto návrhu, který předseda vlády oznámil na sociálních sítích, je právě ukončení funkčního období současné hlavy státu.

včera

Andrej Babiš

Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server

Vládní kabinet premiéra Andreje Babiše, který se k moci vrátil koncem roku 2025, přinesl znatelnou změnu rétoriky ve vztahu k Tchaj-wanu. Zatímco předchozí vládní garnitura udělala z Prahy jednoho z nejnadšenějších partnerů Tchaj-peje v Evropě, Babiš tento postoj dlouhodobě kritizoval jako ideologické podbízení, které poškozuje české ekonomické zájmy v Číně. Jak upozornil prestižní server The Diplomat, podrobnější pohled na reálné kroky nové vlády ukazuje, že ačkoliv došlo k výraznému ochlazení oficiálních prohlášení, praktická podstata a věcná spolupráce mezi oběma zeměmi zůstaly v mnoha ohledech nedotčeny.

včera

Írán

Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou

Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.

včera

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

včera

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

včera

včera

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy