Poučí se někdy? Mayová se chystá opakovat chyby Bushovy vlády

Teroristé využívají k organizaci a iniciaci svých plánů šifrovanou aplikaci Telegram. Mayová v rámci tvrdšího boje s terorismem prosazuje silnější dohled nad internetem. Vůdce Liberárních demokratů Tim Farron to nepovažuje za úplně dobrý nápad. Podle něj hrozí, že Británie nastoupí na stezku KLDR či Číny. „Pokud budeme internet používat jako nástroj cenzury a dohledu, teroristé vyhrají. Neučiníme se bezpečnějšími tím, že se staneme méně svobodnými. "

Podle Farrona Mayová navzdory svým vlastním výzvám, aby se teroristické útoky nestaly politickým aktivem, sama je využívá právě tímto způsobem. „Tyto problémy se nevyřeší politickými triky ani zákazem konkrétních technologií," napsal Farron v článku pro britský deník The Guardian s tím, že „politici musí pracovat s technologickými společnostmi, jako jsou Facebook, Twitter a WhatsApp, a s dalšími zeměmi, aby vyvíjeli řešení, která udrží lidi v bezpečí.“

Farron osočuje Mayovou, že nedůvěřuje britským bezpečnostním službám. Podle něj Mayová zkomplikovala práci policii tím, že dopustila několik policejních škrtů. Též ji kritizuje za to, že se rozhodla zrušit protiteroristický program Prevent, jehož účelem bylo zabránit tomu, aby se Britové se radikalizovali a podporovali teroristy. Jak referuje The Telegraph, podle kritiků program neplnil svou funkci a vedl k odcizení muslimské komunity, která se zdráhala sdílet informace. Po útoku v Manchesteru byl program vyhodnocen jako selhání. Farron s tím nesouhlasí a tvrdí, že vždy je lepší dát přednost programu, který se drží u země a je blízký komunitám před „neefektivním hromadným dohledem.“

Farron se též dotkl nevyřešené otázky zahraničního podporování terorismu. Mayová je obviňována, že schválně zadržuje výsledky analýzy, kterou spustil její předchůdce David Cameron v rámci dohody s Liberálními demokraty, od nichž požadoval podporu pro rozšíření britských náletů proti Islámskému státu v Sýrie v prosinci 2015. Ministerstvo vnitra tvrdí, že zpráva dosud není dokončena a nemůže být publikována, protože obsahuje „velice senzitivní“ materiál. Podle kritiků tento senzitivní materiál se s největší pravděpodobností týká Saúdské Arábie, která poskytuje finanční prostředky stovkám mešit ve Velké Británii, ve kterých bují muslimský extremismus. To je může být pro Mayovou, která Saúdskou Arábii minulý rok navštívila, velice nepohodlné téma.

Zahraniční politika jako zdroj terorismu?

Zahraniční politika se stala též tématem kritiky britské premiérky od jiné význačné postavy britské politiky, vůdce Labouristů Jeremy Corbyna. Corbyn ve své řeči po útoku v Manchesteru naznačil, že existuje souvislost mezi britskou zahraniční politikou a teroristickými útoky. Konzervaci na něj rozhněvaně zaútočili, že obviňuje Spojené království za terorismus v Manchesteru. Konzervativní vláda Mayové není jediná, která takovouto souvislost vášnivě odmítala. Bývalý předseda Labouristů Tony Blair to házel ze stolu stejně energicky jako David Cameron.

Zatímco politici toto spojení mezi zahraniční politikou a teroristickými útoky odmítají, zpravodajské služby naznačují, že možná souvislost zde existuje. Steve Hewitt z University of Birmingham připomíná, že v roce 2003 Společný zpravodajský výbor (Joint Intelligence Committee), zastupující hlavní britské zpravodajské agentury, výslovně varoval Blairovu vládu, že invaze do Iráku "významně zvýší" hrozbu terorismu. V roce 2005 zveřejnila média zprávu Mladí lidé a extremismus, vypracovanou pro britskou vládu v roce 2004, podle které zdrojem vzteku mezi některými britskými muslimy je mimo jiné zahraniční politika Velké Británie.

V roce 2005 několik týdnů před sebevražednými bombovými útoky v Londýně, kdy zemřelo 52 lidí, Společné centrum pro analýzu terorismu vydalo další varování Blairově vládě. Centrum (Joint Terrorism Analysis Centre), složené ze zástupců britských zpravodajských organizací a policie, uvedlo, že události v Iráku „nadále působí jako motivace a ohnisko řady teroristických aktivit ve Velké Británii".V roce 2011 bývalá generální ředitelka MI5 Eliza Manninghamová-Bullerová začala publikovat přednášky pro BBC. V té první, nazvané jednoduše Teror, tvrdí, že invaze do Iráku zvýšila teroristickou hrozbu, protože dodala přesvědčivost tvrzení islamistů, že islám je pod útokem. Podle Manninghamové-Bullerové to ukazuje, že domácí a zahraničí politika jsou provázány a akce v zámoří mají dopad i doma.

Bylo by nicméně zcela jistě zkratkovité a neetické dávat teroristické útoky na vrub pouze zahraniční politice zasaženého státu. Vánoční útok v Berlíně ukazuje, že ani nekonfliktní zahraniční politika není zárukou ochrany před terorismem. Theresa Mayová, která možná potvrdí svoji premiérskou pozici v regulárních volbách, by však měla mít na paměti, že Bushova stezka zahraničních intervencí, zesíleného domácího dohledu a neřešení skutečných zdrojů extremismu nevedla k vymícení terorismu, ale spíše k úplnému opaku.