Americký torpédoborec proti nám nemá obranu, chvástá se Putin. Budeme bránit Rusko všemi prostředky, varuje USA

Moskva - Ve středečním díle ze série čtyř rozhovorů Vladimíra Putina a známého amerického režiséra Olivera Stonea, libujícího si ve alternativních výkladech historie a současných společenských a politických událostí, se ruský prezident vyjádřil ke krizi na Ukrajině i v Sýrii. Ukázal též režisérovi, jak probíhá jeho komunikace s ruskými zpravodajskými a bezpečnostními složkami. Dokument je kombinací konverzací, které vedl Putin se Stonem během července 2015 a února 2017.

Rozhovor začal v uvolněném duchu. Putin si dobíral Stonea, který si stěžoval, že v noci příliš dobře nespal. „Já jsem hrál hokej, ale vy jste unavený,“ řekl mu laškovně. Brzy ale Putin nasadil vážnou tvář, když jej Stone požádal o stanovisko k Ukrajině. Putin začal obšírně popisovat zemi stiženou obrovskou korupcí a neschopnými vládami, které v žádném případě nepomáhali obyčejným Ukrajincům. Není proto překvapivé, tvrdí Putin, že se Ukrajina obracela k EU jako ke své spáse.

Podle Putina ale problém pro Ruska – a de-facto začátek krize- začal, když EU oznámila, že s Ukrajinu uzavřela Dohodu o přidružení. Putin to chápe jako obejití Ruska, které po 17 let jendalo s EU o vstupu do Světové obchodní organizace (World Trade Organization - WTO). Podle něj Rusko tato dohoda ekonomicky poškozovala Rusko, protože Ukrajina by tím otevřela trhy a EU by vstoupila do „našeho teritoria s vším jejich zbožím bez jakýchkoliv vyjednávání a navzdory ustanovením, které jsme s nimi uzavřeli předtím, během těchto 17 let našeho vstupu do WTO.“ Putin řekl, že to respektují volbu Ukrajinců, ale že nechápe, proč by Rusové za ní měli platit. Prý ale jeho pokusy o trilaterální vyjednávání, ale prý mu bylo doporučeno, aby celou záležitost nechal být.

Kdo je odpovědný za ukrajinskou krizi?

Putin naznačil konexi mezi zájmy USA (a EU) a ukrajinskými protesty. Nařkl je, že namísto toho, aby se pokoušeli zjistit, co se děje, se ihned podporovali „coup d'etat“ (puč). Na Stonovu poznámku, že Západ příliš nevěnoval pozornost Ukrajině, Putin odvětil, že Putin možná ne, ale CIA určitě. Putin se zastal bývalého premiéra Ukrajiny, Viktora Janukovyče, že během nepokojů na Majdanu nedal rozkaz policejním jednotkám útočit na civilisty. Stone zmínil přítomnost tajemných sniperů, kteří měli cíleně pálit do řad policie a protestujících. Puti jeho otázku, komu měli sloužit odpověděl, že má své podezření a že se domnívá, že to byli zainteresované skupiny, kteří chtěli zvýšit eskalaci napětí. Putin též řekl, že má informace, že vojenské skupiny, které podle Stonea měly vstoupit na Majdan den před vypuknutím nepokojů, byly trénovány v Polsku a na západní Ukrajině.

Podle Putina došlo k puči, který měl vysoce nacionalistické rysy. Nařkl novou vládu, že chtěla zavést opatření proti používání ruštiny (to prý nakonec měli vládě vymluvit Evropané). Vláda podle něj cíleně útočila proti ruskému obyvatelstvu na Doněcku, na nějž posílala speciální síly a vojenskou techniku. V souvislosti s ruským obyvatelstvem na Krymu, Putin uvedl, že se Rusko obávalo útoků nacionalistů proti nim. Proto využili práva podle příslušné mezinárodní dohody (kterou Putin nejmenuje) poslat 20 000 vojáků na Krymskou vojenskou základnu, jejichž cílem bylo zajisti fungování krymského parlamentu. Podle Putina vytvořili podmínky pro krymské obyvatele, aby mohli volit v referendu o připojení se k Rusku. Nikdo podle něj nebyl zabit ani nikdo nestřílel.

Putin znovu řekl, že hrozba nepřichází od Ruska, ale od NATO. Podle něj USA posilují ukrajinskou krizi, aby vytvořily vnější hrozbu a mohli skrze strach u národů obávajících se návratu Sovětského svazu bez jejich rozhodnutí ustanovit vojenské báze a přivést vojáky. Putin považuje za nutné, přijít s novým paradigmatem, který nebude založen na zastrašování, ale na vzájemné spolupráci a respektu suverenity národů. Putin též varoval před novými závody ve zbrojení.

Potěmkinovy vesnice

Stone, který většinu dokumentu se zdál nahrávat ruskému prezidentovi, mu nicméně jednou položil skutečně nepříjemnou otázku. Zeptal se ho, jak může poskytovat azyl Edwardu Snowdenovi (o němž nedávno Stone natočil film) a přitom zakládat ty samé drakonické opatření na sledování civilistů jako to činila americká vláda. Putin, jak je jeho zvykem, nejprve poukázal na americké jednání – tj. sledování i vysokých představitelů cizích zemí, o kterých právě Snowden referoval – a později, když Stone stále naléhal, řekl, že to je potřeba kvůli terorismu. K IS a dalším teroristických skupinám se přidalo 4500 ruských občanů a 5000 lidí ze střední Asie s vazbami na Rusko, řekl Putin a dodal, že ruské zvláštní služby zabránily 45 teroristickým akcím minulý rok. Právě snaha zabránit teroristům se vrátit do Ruska byla jedním z důvodů, proč Rusko vstoupilo do Sýrie. Putin zdůraznil, že vstoupil do Sýrii s požehnáním Asada a je tam tedy na rozdíl od jiných sil bez požehnání syrské vlády legitimně.

Stone se vrátil k incidentu s americkým torpédoborcem známým pod jménem Donald Cook, který podle ruských médií neoprávněně dlel v blízkosti Krymu. Ruský letoun Su-24 provedl u lodi několik manévrů, což Pentagon velice ostře odsoudil jako „provokativní a neprofesionální“ jednání. Stone celý incident přirovnal ke kubánské krizi, což Putin odmítl, že tak daleko to nezašlo. Řekl ale, že generálové Ruské federace mají právo a povinnost bránit své teritorium, což podle Putina zahrnuje i Krym, všemi možnými způsoby. Putin přiznal, že během incidentu byl nasazen pobřežní obranný raketový systém „Bastion“. S pýchou v hlase uvedl, že americká loď by proti němu neměla obrany.

Dokument jednu dobu dává vzpomenout i na legendární Potěmkinovy vesnice. Putin ukazuje Stonovi některá zajímavá místa v Kremlu včetně své kanceláře. V jedné místnosti se zapnutá televize s Putinovým projevem. „Mohl byste být filmová hvězda,“ komentuje to Stone, zatímco Putin se rozčileně ptá, proč je to zapnuté. Když se dozví, že je to na oslavu deseti let od jeho mnichovského projevu, potřese hlavou a nechá projev běžet. V jeho kanceláří potěšený Stone najde svoji knihu The Untold History of the United States.Pravé překvapení si ale Putin pro Stonea překvapil na později, když mu ukáže konferenční místnost, ve které Putin jedná jako rozhodný vrchní velitel. Pomocí velké telekomunikační obrazovky je ve spojení se všemi regiony Ruské federace a vyžaduje od svých velitelů aktuální informace o dění v Sýrii. Na Stonea Putinova akčnost očividně udělala velký dojem, zatímco divák si říká, zdali Putinovo direktivní jednání nemá rysy vládců z dob Sovětského svazu.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.
Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin přijal pozvání do jeho nově vznikající „Rady míru“. Tento orgán, původně zamýšlený jako dozorčí rada pro rekonstrukci Pásma Gazy, má podle Trumpa ambici sdružovat lídry, kteří „dokážou dotahovat věci do konce“. Prezident připustil, že přítomnost Putina bude kontroverzní, ale zdůraznil, že pro globální stabilitu je nutné mít u stolu všechny národy, které mají skutečnou moc.

Více souvisejících

Vladimír Putin Oliver Stone (režisér) Rusko

Aktuálně se děje

před 23 minutami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců

Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.

před 1 hodinou

Jan Darmovzal přistál v Česku

Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy

Jan Darmovzal, který byl po 500 dnech strávených ve venezuelském vězení propuštěn na svobodu, popsal v otevřeném dopise drastické podmínky svého věznění. Čech byl zadržen v září 2024 tamními úřady kvůli vykonstruovanému obvinění z plánování atentátu na prezidenta Nicoláse Madura a pokusu o svržení vlády. Na svobodu se dostal až 16. ledna 2026 poté, co došlo k zásadnímu zvratu v zemi v důsledku americké vojenské intervence a zajetí samotného Madura.

před 1 hodinou

António Guterres

OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců

Generální tajemník OSN António Guterres varoval členské státy, že organizaci hrozí „bezprostřední finanční kolaps“. V dopise, který obdrželi velvyslanci koncem ledna, Guterres uvádí, že kombinace neuhrazených příspěvků a zastaralých rozpočtových pravidel ohrožuje samotnou existenci této globální instituce. Podle nejhorších scénářů by OSN mohla vyčerpat veškerou hotovost již v červenci letošního roku.

před 2 hodinami

Jaderný výbuch

Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

před 4 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí

Rozhodně je to nevídaný úspěch, který se málokdy českému fotbalovému klubu na evropské scéně stane. Takoví slávisté v Lize mistrů by mohli Západočechům jejich bilanci závidět. Viktoria Plzeň totiž prošla ligovou fází Evropské ligy s nabitými soupeři bez jediné prohry s tím, že se jí to podařilo jako jedinému účastníkovi v této soutěži. Nic na tom nezměnily ani její poslední dva zápasy, v rámci nichž nejprve doma s Portem remizovala 1:1, i když sahala po senzační výhře. Basilej pak venku porazila 1:0.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba

Ministr zahraničí Petr Macinka se nadále nedokáže smířit s tím, že se jeho stranický kolega z hnutí Motoristé Filip Turek nestane ministrem, jak se na tom dnes shodl prezident Petr Pavel a předseda vlády Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně během jednání o vyslovení nedůvěře vládě opět útočil na prezidenta, zástupci opozice ale následně s ledovým klidem upozornili, že Turek dostal méně preferenčních hlasů než oni a celá věc je uzavřena.

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se během společného jednání shodli na nutnosti hledat u klíčových politických témat kompromisní řešení. Hlava státu v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že předseda vlády bude aktivně tlumit případné neshody se svými koaličními partnery a ministry. Cílem je zamezit situacím, které by mohly ohrozit české národní zájmy nebo oslabit postavení České republiky na mezinárodní scéně.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět

Německé úřady minulý týden zamítly žádost o azyl Georgije Avalianiho, ruského pacifisty, který uprchl z fronty na Ukrajině. Rozhodnutí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) vyvolalo vlnu znepokojení mezi organizacemi pomáhajícími ruským dezertérům, neboť úřad dospěl k závěru, že Avalianimu v Rusku nehrozí žádné vážné nebezpečí a jeho návrat je bezpečný.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu

Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.

včera

Uzavřeno, Turek ministrem nebude. Ruší se i schůzky ústavních činitelů, oznámil Babiš po jednání s Pavlem

Premiér Andrej Babiš po středečním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě definitivně uzavřel otázku obsazení postu ministra životního prostředí. Podle předsedy vlády se Filip Turek členem kabinetu nestane, protože prezident dal jasně najevo, že jej do této funkce nikdy nejmenuje. Babiš toto rozhodnutí akceptoval s tím, že pro jeho vládu je tato záležitost již minulostí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy