Americký torpédoborec proti nám nemá obranu, chvástá se Putin. Budeme bránit Rusko všemi prostředky, varuje USA

Moskva - Ve středečním díle ze série čtyř rozhovorů Vladimíra Putina a známého amerického režiséra Olivera Stonea, libujícího si ve alternativních výkladech historie a současných společenských a politických událostí, se ruský prezident vyjádřil ke krizi na Ukrajině i v Sýrii. Ukázal též režisérovi, jak probíhá jeho komunikace s ruskými zpravodajskými a bezpečnostními složkami. Dokument je kombinací konverzací, které vedl Putin se Stonem během července 2015 a února 2017.

Rozhovor začal v uvolněném duchu. Putin si dobíral Stonea, který si stěžoval, že v noci příliš dobře nespal. „Já jsem hrál hokej, ale vy jste unavený,“ řekl mu laškovně. Brzy ale Putin nasadil vážnou tvář, když jej Stone požádal o stanovisko k Ukrajině. Putin začal obšírně popisovat zemi stiženou obrovskou korupcí a neschopnými vládami, které v žádném případě nepomáhali obyčejným Ukrajincům. Není proto překvapivé, tvrdí Putin, že se Ukrajina obracela k EU jako ke své spáse.

Podle Putina ale problém pro Ruska – a de-facto začátek krize- začal, když EU oznámila, že s Ukrajinu uzavřela Dohodu o přidružení. Putin to chápe jako obejití Ruska, které po 17 let jendalo s EU o vstupu do Světové obchodní organizace (World Trade Organization - WTO). Podle něj Rusko tato dohoda ekonomicky poškozovala Rusko, protože Ukrajina by tím otevřela trhy a EU by vstoupila do „našeho teritoria s vším jejich zbožím bez jakýchkoliv vyjednávání a navzdory ustanovením, které jsme s nimi uzavřeli předtím, během těchto 17 let našeho vstupu do WTO.“ Putin řekl, že to respektují volbu Ukrajinců, ale že nechápe, proč by Rusové za ní měli platit. Prý ale jeho pokusy o trilaterální vyjednávání, ale prý mu bylo doporučeno, aby celou záležitost nechal být.

Kdo je odpovědný za ukrajinskou krizi?

Putin naznačil konexi mezi zájmy USA (a EU) a ukrajinskými protesty. Nařkl je, že namísto toho, aby se pokoušeli zjistit, co se děje, se ihned podporovali „coup d'etat“ (puč). Na Stonovu poznámku, že Západ příliš nevěnoval pozornost Ukrajině, Putin odvětil, že Putin možná ne, ale CIA určitě. Putin se zastal bývalého premiéra Ukrajiny, Viktora Janukovyče, že během nepokojů na Majdanu nedal rozkaz policejním jednotkám útočit na civilisty. Stone zmínil přítomnost tajemných sniperů, kteří měli cíleně pálit do řad policie a protestujících. Puti jeho otázku, komu měli sloužit odpověděl, že má své podezření a že se domnívá, že to byli zainteresované skupiny, kteří chtěli zvýšit eskalaci napětí. Putin též řekl, že má informace, že vojenské skupiny, které podle Stonea měly vstoupit na Majdan den před vypuknutím nepokojů, byly trénovány v Polsku a na západní Ukrajině.

Podle Putina došlo k puči, který měl vysoce nacionalistické rysy. Nařkl novou vládu, že chtěla zavést opatření proti používání ruštiny (to prý nakonec měli vládě vymluvit Evropané). Vláda podle něj cíleně útočila proti ruskému obyvatelstvu na Doněcku, na nějž posílala speciální síly a vojenskou techniku. V souvislosti s ruským obyvatelstvem na Krymu, Putin uvedl, že se Rusko obávalo útoků nacionalistů proti nim. Proto využili práva podle příslušné mezinárodní dohody (kterou Putin nejmenuje) poslat 20 000 vojáků na Krymskou vojenskou základnu, jejichž cílem bylo zajisti fungování krymského parlamentu. Podle Putina vytvořili podmínky pro krymské obyvatele, aby mohli volit v referendu o připojení se k Rusku. Nikdo podle něj nebyl zabit ani nikdo nestřílel.

Putin znovu řekl, že hrozba nepřichází od Ruska, ale od NATO. Podle něj USA posilují ukrajinskou krizi, aby vytvořily vnější hrozbu a mohli skrze strach u národů obávajících se návratu Sovětského svazu bez jejich rozhodnutí ustanovit vojenské báze a přivést vojáky. Putin považuje za nutné, přijít s novým paradigmatem, který nebude založen na zastrašování, ale na vzájemné spolupráci a respektu suverenity národů. Putin též varoval před novými závody ve zbrojení.

Potěmkinovy vesnice

Stone, který většinu dokumentu se zdál nahrávat ruskému prezidentovi, mu nicméně jednou položil skutečně nepříjemnou otázku. Zeptal se ho, jak může poskytovat azyl Edwardu Snowdenovi (o němž nedávno Stone natočil film) a přitom zakládat ty samé drakonické opatření na sledování civilistů jako to činila americká vláda. Putin, jak je jeho zvykem, nejprve poukázal na americké jednání – tj. sledování i vysokých představitelů cizích zemí, o kterých právě Snowden referoval – a později, když Stone stále naléhal, řekl, že to je potřeba kvůli terorismu. K IS a dalším teroristických skupinám se přidalo 4500 ruských občanů a 5000 lidí ze střední Asie s vazbami na Rusko, řekl Putin a dodal, že ruské zvláštní služby zabránily 45 teroristickým akcím minulý rok. Právě snaha zabránit teroristům se vrátit do Ruska byla jedním z důvodů, proč Rusko vstoupilo do Sýrie. Putin zdůraznil, že vstoupil do Sýrii s požehnáním Asada a je tam tedy na rozdíl od jiných sil bez požehnání syrské vlády legitimně.

Stone se vrátil k incidentu s americkým torpédoborcem známým pod jménem Donald Cook, který podle ruských médií neoprávněně dlel v blízkosti Krymu. Ruský letoun Su-24 provedl u lodi několik manévrů, což Pentagon velice ostře odsoudil jako „provokativní a neprofesionální“ jednání. Stone celý incident přirovnal ke kubánské krizi, což Putin odmítl, že tak daleko to nezašlo. Řekl ale, že generálové Ruské federace mají právo a povinnost bránit své teritorium, což podle Putina zahrnuje i Krym, všemi možnými způsoby. Putin přiznal, že během incidentu byl nasazen pobřežní obranný raketový systém „Bastion“. S pýchou v hlase uvedl, že americká loď by proti němu neměla obrany.

Dokument jednu dobu dává vzpomenout i na legendární Potěmkinovy vesnice. Putin ukazuje Stonovi některá zajímavá místa v Kremlu včetně své kanceláře. V jedné místnosti se zapnutá televize s Putinovým projevem. „Mohl byste být filmová hvězda,“ komentuje to Stone, zatímco Putin se rozčileně ptá, proč je to zapnuté. Když se dozví, že je to na oslavu deseti let od jeho mnichovského projevu, potřese hlavou a nechá projev běžet. V jeho kanceláří potěšený Stone najde svoji knihu The Untold History of the United States.Pravé překvapení si ale Putin pro Stonea překvapil na později, když mu ukáže konferenční místnost, ve které Putin jedná jako rozhodný vrchní velitel. Pomocí velké telekomunikační obrazovky je ve spojení se všemi regiony Ruské federace a vyžaduje od svých velitelů aktuální informace o dění v Sýrii. Na Stonea Putinova akčnost očividně udělala velký dojem, zatímco divák si říká, zdali Putinovo direktivní jednání nemá rysy vládců z dob Sovětského svazu.

Související

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.
Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

Více souvisejících

Vladimír Putin Oliver Stone (režisér) Rusko

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy