Je nemožné zasít strach do ruských srdcí, řekl Putin. Uvedl, kdo ve skutečnosti ovlivnil volby v USA a jinde

Stone zmínil, že Trump je už čtvrtým americkým prezidentem, který nastoupil do úřadu během působení Putina ve vysoké policie. Zeptal se Putina, co se během těch dob změnilo, na což Putin odvětil, že prakticky nic. Podle něj v USA je skutečným vládcem – a dodal, spíše s nadsázkou, že de facto i vládcem celého světa – byrokracie. Věří, že je zde vždy naděje na zlepšení vztahů „než jsou připraveni nás přivést na hřbitov a pohřbít nás.“ Stone tento citát komentoval jako „velmi ruské, velmi dostojevské.“ Putin se tomu upřímně zasmál.

Právě kvůli proklamovanému slibu Donalda Trumpa, že zlepší vztahy mezi oběma zeměmi, jej Rusko preferovalo jako volbu, sdělil Putin. Několikrát se vysloveně ohradil proti nařčení, že nějakým způsobem ovlivňoval americké volby. Podle něj žádná země na světě, ani Rusko, není schopna změnit výsledkem voleb. Trump podle něj dokázal najít opomíjenou, ale podstatnou část voličstva, nesouhlasující s tím, jak USA vypadá a jaký je jejich směr. Trump a jeho tým tomu porozuměli a chytře dokázali podat odpovědi na jejich tužby: bezpečnost země, její ekonomické směřování aj., myslí si Putin. Dodal, že občas mu přišlo během kampaně, že Trump zachází až příliš daleko ve svých výrocích. 

Putin soudí, že Putin soudí, že americká Demokratická strana se nedokáže vyrovnat s prohrou a svádí svou vlastní vinu na Rusko. Podle něj však hackerské útoky pouze odkryly jejich vnitřní problémy, ale nezměnily výsledek voleb. Demokraté by si měli uvědomit, co udělali špatně, poučit se z toho a napravit to a neobviňovat někoho jiného, řekl Putin. V obviněních proti Rusku vidí Putin podobný princip jako v antisemitismu. Namísto toho, aby lidé vinili ze svých problémů, viní z toho domnělého nepřítele, Židy a nyní i Rusy, rozčiloval se Putin. 

 Stone mu oponoval, že i dokonce Trump řekl, „Rusové hackli volby.“ Putin odpověděl, že neví, co tím Trump myslel, a že slyšel jiné jeho výroky, podle kterých to v podstatě mohl udělat kdokoliv. Putin s takovýmto výkladem souhlasí. Upozorňuje, že nelze vysledovat zdroj hackerských útoků a že dnešní technologii je natolik dostupná, že to mohl udělat někdo v posteli s laptopem, z Latinské Ameriky či Afriky.

Pravý agresor

Zatímco Putin odmítal tvrzení, že Rusko ovlivňovalo americké volby, sám nařkl USA z toho, že jejich diplomaté agresivně ovlivňovaly volby v roce 2000 a speciálně v roce 2012. Řekl, že prostřednictvím podpory různých neziskových organizací prakticky podporovali opozici (vůči němu). Podle něj však úkolem diplomatů nemá být podpora organizací zabývajících se lidskými právy, svobodou tisku aj., ale posilováním dobrých vztahů mezi oběma zeměmi. Ruský parlament v roce 2012 ovládané Putinovou stranou Jednotné Rusko přijal kontroverzní zákon, podle kterého neziskové organizace dostávající peníze z ciziny se musí registrovat jako zahraniční agenti, jinak dostanou až miliónovou pokutu. Zákon byl velice kritizován USA i ruskou opozicí.

Stone zmínil svůj film Snowden, ve kterém je zaznamenán příběh, který měl Edward Snowden říci. Podle Snowdena americká vláda připravila různá kybernetická opatření proti Japonsku a dalším státům, která by výrazně poškodila jejich elektroniku. Putin na Stoneovův popis všech různých aktivit USA proti cizím státům zareagoval s úsměvem, že USA očividně mají dost práce všude na světě. Podle něj si Rusko uvědomuje, že nemůže spoléhat na software a hardware zakoupený v zahraničí a musí vyvinout vlastní technologii. S pýchou mluvil o pokroku, který Rusko v tomto ohledu učinilo a zmínit dobré matematický školy jako pilíř technologické soběstačnosti a efektivnosti Ruska. Putin dodal, že se nebojí pokusů cizích států zasít prostřednictvím jakési skryté války strach do ruských srdcí. „ Je takřka nemožné zasít strach mezi ruské občany,“ prohlásil k Stoneově údivu Putin.

 Závislost na moci?

Stone se Putina též ptal na Stalina. Putin řekl, že by se nemělo zapomenout na zvěrstva, která se uskutečnila za Stalinovy vlády. Myslí si ale, že Stalin je až příliš démonizován. Poukázal na Olivera Cromwella a Napoleona Bonaparte, kteří oba vzešli z revolučního kvasu a stali se tyrany. Takových postav lze v historii nalézt celou řadu, řekl Putin s tím, že mnozí z nich jsou honorovány. Proto soudí, že západní démonizace Stalina je dalším útokem proti Rusku (a Sovětskému svazu) s cílem jej degradovat a učinit z něj nepřítele ohrožujícího díky své „stalinské“ povaze svobodný svět. Putin nicméně přiznal, že se jeho rodiče Stalina obdivovali (dodal, že tak tomu bylo u většiny Rusů žijících v době Sovětského svazu.)

Stone naznačil spojitost mezi Stalinem a Putinem spočívající v nezvykle dlouhé době jejich vlády. Pokud bude v roce 2018 Putin kandidovat na prezidenta a znovu vyhraje, byl by u moci 24 let, což by se přiblížilo třiceti letům vlády Stalina. Stone se zeptal, zda Putin nebojí jakéhosi pokušení moci, zda-li nemá pocit, že musí být v politice za každou cenu. Putin odvětil, že to je na ruských voličů, zda oni vnímají takovou nutnost a rozhodnou se podle toho. Dodal, že je potřeba zdravé konkurence mezi kandidáty, kteří nicméně, musí mít na mysli zájem ruského lidu. Touto formulací samozřejmě Putin naznačil, že on ten zájem má a zároveň své oponenty de-facto klasifikoval jako potencionální vlastizrádce, což se nezdá jako dobré kritérium pro svobodné demokratické volby.

Stone si uvědomil, že Putinovo uvedené kritérium kandidátů se nezdá být příliš demokratické. Proto navrhl přítomnost nezávislých pozorovatelů, kteří potvrdí světu, že Rusko je skutečně demokratická země. Naježený Putin se ho zeptal, proč si myslí, že Rusko musí něco dokazovat světu. Jeho zájem je jinde, v posílení země. Stone oponoval, že to je velice nebezpečná idea, protože ti, co zneužívají moc vždycky mluví o přežití. Putin v zásadě znovu zopakoval předchozí slova o nutnosti posílení země a nenutnosti dokazování komukoliv, že Rusko je demokratická země. Rusko bylo budováno tisíce let, řekl Putin, má vlastní koncepce toho, jak má fungovat vláda, a toho se musí držet.