Americko-ruský kompromis v nedohlednu. Zkušený diplomat vysvětlil důvody

S ohledem na těkavost americko-ruských vztahů, bylo setkání prezidentů Putina a Trumpa na summitu G20 předurčeno k úspěchu, konstatuje expert na mezinárodní vztahy Vladimir Frolov. Bývalý ruský diplomat v komentáři pro server Moscow Times dodává, že tomu ani nemohlo být jinak, jelikož laťka se nachází natolik nízko, že vše - snad vyjma bitky obou prezidentů - šlo považovat za diplomatický průlom.

Deník Shopaholičky

Schůzka byla zklamáním

"Avšak zatímco si stále sedá prach, je důležité vzít v potaz hmatatelné výsledky schůzky měřené hloubkou a rozsahem probíraných otázek," deklaruje Frolov. Dodává, že v tomto směru první schůzka Trumpa s Putinem nezanechala velký dojem a představuje zklamání, jelikož ukázala, jak malá panuje mezi oběma prezidenty shoda; obě strany působily zatvrzele, nepřipravené k hledání skutečného kompromisu.       

Podle odborníka nebylo realistické očekávat, že první setkání prezidentů přinese strategickou vizi budoucích vzájemných vztahů, ale Putin a Trump mohli oznámit rámec pro pokračování diskuze nebo se alespoň zavázat k dalšímu setkání na listopadovém summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství.

Jediným výsledkem je tak pochybné lokální příměří na podružné jihozápadní frontě v Sýrii, které vstoupilo v platnost v neděli ráno, tvrdí bývalý diplomat. Varuje, že tato dohoda ale závisí na dobré vůli dalších hráčů, včetně syrského prezidenta Bašára Asada a Íránu, přičemž ti ji zřejmě poruší, pokud půjde proti jejich zájmům. "Prezident Putin oslavuje příměří jako průlom, ale mnoho dalších klidů zbraní dojednaných v minulých letech netrvalo déle než měsíc," připomíná Frolov.

K posunu nedošlo ani ohledně Ukrajiny, byť Moskva chce prezentovat jmenování zvláštního amerického zmocněnce pro Ukrajinu jako průlom, jelikož z jejího pohledu signalizuje, že Washington nyní chápe ukrajinskou otázku jako záležitost, o níž rozhodnou USA a Rusko, vysvětluje expert. Doplňuje, že jmenování Kurta Volkera do zmíněné pozice ve skutečnosti nemá za cíl určovat osud Ukrajiny za jejími zády, ale Volker se naopak v otázce ruských zásahů do ukrajinských záležitostí řadí k jestřábům.

Nulový posun nastal i v otázce Severní Koreje, jelikož Moskva a Peking chtějí, aby Washington uznal KLDR jako jadernou mocnost schopnou odstrašit Ameriku od útoku, přičemž Rusko vidí severokorejský jaderný a raketový program coby šach pro americkou globální sílu, uvádí Frolov. Soudí, že USA mají dvě možnosti, jak Pchjongjang zadržet - výstavbu protiraketové obrany v Asii a uvalení sankcí na společnosti obchodující se Severokorejci -, přičemž Moskva chce zabránit obojímu.

Další pat trvá v bilaterálních otázkách, zahrnujících ruské zásahy do amerických voleb, diplomatickou bezpečnost a sankce, podotýká někdejší diplomat. Konstatuje, že neexistuje žádný souhlas na prodloužení smlouvy New START, která vyprší v roce 2021, ani snaha zachránit smlouvu o likvidaci raket středního doletu, tedy klíčový pilíř evropské bezpečnosti.

Zásadní ústupky jsou nutné

"Putin zvítězil v jednom důležitém ohledu: Trump signalizoval, že chce zapomenout na spor ohledně ruských zásahů do voleb, aniž by Moskva musela zaplatit vysokou cenu," domnívá se Frolov. Poukazuje však, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Trumpův postoj zveličil, když tvrdil, že americký prezident akceptoval Putinovo ujištění, že Kreml do voleb nezasáhl, což se ale nesetká s pochopením amerického Kongresu a naopak zvyší pravděpodobnost uvalení sankcí za ruské zásahy. Návrh na vytvoření pracovní skupiny pro kybernetickou bezpečnost považuje bývalý diplomat za dobrý způsob odvedení pozornosti od této problematické otázky, avšak nemyslí si, že by ji dokázal odstranit úplně.

Putin naopak s Trumpem prohrál v jednom ponižujícím bodě, konstatuje odborník. Vysvětluje, že ruskému prezidentovi se nepodařilo zajistit uvolnění ruského diplomatického majetku známého jako "dačy", jelikož Trump necítil, že jeho protějšek dostatečně ustoupil v otázce ruských zásahů a diplomatické bezpečnosti.        

Šlo tak o setkání dvou strategických rivalů, kteří alespoň nalezli způsob jak nadále hovořit navzdory rozdílům - to Frolov označuje za úspěch, který obě strany chtějí prodat domácímu publiku. "Ale dialog a diskuze nejsou politickými cíly," zdůrazňuje expert. Připomíná, že jde o prostředky k hledání řešení a to vyžaduje bolestivé kompromisy v klíčových oblastech, k nimž není ani jedna ze stran připravená.    

Americko-ruské vztahy tak zůstanou nepřátelské, očekává bývalý diplomat. Připouští, že Moskva může umírnit své mediální poselství a přestat obviňovat USA z podpory teroristů v Sýrii, ale tato agenda zůstane jablkem sváru. "Skutečný posun bude vyžadovat zásadní úpravu politiky či ústupky v otázkách jako Ukrajina a Severní Korea," uzavírá Frolov.    

Deník Shopaholičky

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.
Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

Více souvisejících

Vladimír Putin Donald Trump USA (Spojené státy americké) Rusko Summit G20

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 28 minutami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 56 minutami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 1 hodinou

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 6 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 7 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 8 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér

Belgický premiér Bart De Wever prohlásil, že je "naprostá iluze" věřit, že by Rusko mohlo ve válce na Ukrajině prohrát. Jeho nedávné komentáře, které odhalují hluboké neshody mezi evropskými lídry, zazněly v pondělí na akci deníku La Libre. Premiér si stěžoval na "neuvěřitelný" tlak ohledně otázky využití zmrazených ruských aktiv.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy