NÁZOR - Ruští novináři Andrej Soldatov a Irina Boroganová publikovali v červenci 2015 knihu „Červený web: Boj mezi ruskými digitálními diktátory a novými revolucionáři" ve které popisovali, jak Kreml používá internet ve svůj prospěch. Knihu nyní aktualizovali a doplnili o kapitolu věnující se tolik diskutovanému údajného ruskému zásahu do amerických voleb. The Washington Post s nimi udělal rozhovor, ve kterém se poděli o vlastní pohled na celou záležitost.
Autoři jsou obviněním do značné míry překvapeni. Jejich teze byla, že Kreml ztrácí bitvu o kontrolu nad internetem, drže se starých konvenčních metod kontroly. Ale to se ukázalo, že platí pro situaci uvnitř Ruska. Venku používá Kreml úplně jinou sadu nástrojů co se týče internetu. Jmenovitě se jedná o outsourcing (druh dělby práce, kdy firma svěří zakázku podpůrnému, cizímu týmu na základě smluvního závazku) a najímaní dodavatelů ku potřebě snížení nákladů na citlivé operace v zahraničí.
Tato taktika činí obtížné dokázat, že Rusko a speciálně Putin stál za hackerskými útoky v USA. Podle autorů existují určité náznaky, které se zdají potvrzovat jeho účast. Zatímco Putin veřejně odmítá angažovanost ruské vlády, všichni nejvyšší ruští odborníci ruských a západních kybernetických agentur byli buď posláni do vězení, nebo tiše propuštěni a to zřejmě kvůli tomu, aby se zabránilo v úniku dat.
Ruští kybernetičtí odborníci jsou od prosince Federální bezpečnostní službou (FSB -nástupce sovětské KGB) i Kremlem nabádáni k tomu, aby nešli na Západ a nekomunikovali se svými kolegy v zahraničí. Podle autorů je tato skutečnost velmi smutná, protože ruští kybernetičtí experti jsou zvláště v oblasti kyberzločinu obecně velmi považováni a oni sami jsou na svoji pověst patřičně hrdí. V mnoha případech bývají klíčoví pro chycení právě ruských hackerů operujících v zahraničí – a nyní tu možnost pracovat na těchto případech nemají.
Co mohlo motivovat Putina k uspořádání kybernetických útoků
Jiným takovým dokladem je podle autorů setkání ruské Rady bezpečnosti 8. dubna, kdy Putin naléhavě shromáždil pouze nejdůvěryhodnější úředníky – z nichž většina z nich je spojena s tajnými službami – zřejmě byla schůzkou, kdy byla projednána velmi citlivá záležitost, jako byla zřejmě potřeba odvetná reakce na kauzu tzv. Panamy Paper. Soldatov a Boroganová se domnívají, že Putin vnímá zveřejnění dat, které odhalují finanční machinace několika lidí z jeho blízkého okolí, jako útok na svoji osobu a své přátele spáchaný lidmi z okolí Hilary Clintonové.
Putin už dříve v minulosti reagoval velmi ostře na jakékoliv zveřejňování informací ohledně jeho úzkého kruhu přátel a známých. Kdy malá moskevská publikace uvedla v roce 2008, že Putin se rozvedl a chystá se oženit se slavnou gymnasistkou, publikace byla okamžitě stažená. Nebo když média RBC v roce 2015 zveřejnila příběhy o Putinově dceři Putina, ihned byla korporace vlastnící médium napadena policií a médium přešlo pod jiného vlastníka.
Autoři se domnívají, že reakce USA na podezření může být v pořádku pro ně, ale těžko vytváří příklad pro ostatní země, jak se postavit vůči takovýmto pokusům o prolomení státní suverenity. Nelze např. očekávat, že by pobaltské země mohly vyhnat desítky ruských diplomatů, protože to by Kreml mohlo vyprovokovat. Podle autorů v tomto případě nejsou kybernetické útoky záležitostí pouze Ruska, ale v podstatě i země s velmi základní úrovní technologie je může uskutečnit a je třeba proto tuto otázku náležitě řešit.
Soldatov a Boroganová podotýkají, že zjišťování uvedených informací bylo velmi těžké. Mnozí lidé nechtěli mluvit,zejména po prosincových zatýkáních FSB. Dostali prý také emaily s hrozbami smrti, což podle nich pro žurnalisty v Rusku poměrně běžný jev.
Trumpova administrativa a kyberbezpečnost
Jejich slova o neschopnosti USA se pořádně vypořádat s kybernetickou bezpečností přichází v dobu, kdy osm z 28 členů odstoupilo z Poradního výboru pro národní infrastrukturu Bílého domu, který je odpovědný za dohled nad kybernetickými hrozbami. Mezi důvody uváděli Trumpovu reakci k Charlottesville, Pařížské dohodě a v neposlední řadě k samotným kybernetickým hrozbám, kterým podle odcházejících – z nichž mnozí byli jmenováni ještě za Obamy – věnuje „nedostatečnou pozornost.“
Podle bývalého protiteroristického operativce FBI a stratéga národní bezpečnosti firmy Carbon Black, Erica O'Neilla, jsou USA historicky neschopné se vypořádat s hrozbami potenciálně ničivých kybernetických útoků ze strany národních států, jako je Rusko. „Tato nedostatečnost se dostala i do současné administrativy, kde je technologická znalost našeho prezidenta omezena na Twitter," cituje jeho slova web Business Insider.
Trump diskutoval s Putinem na summitu G20 možnost společné americko-ruské koalice pověřené bojem proti kybernetickým hrozbám a podporou kybernetické bezpečnosti. Experti se vůči takovému „bizarnímu“ návrhu velmi tvrdě ohradili s tím, že by to mohlo USA bezpečnostně ohrozit a sloužilo by to především ruským zájmům. Trump pod jejich nátlakem ustoupil.
Související
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Aktuálně se děje
před 4 minutami
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
před 1 hodinou
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
před 2 hodinami
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
před 3 hodinami
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 5 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
včera
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
včera
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
včera
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
včera
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
včera
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
včera
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
včera
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.
Zdroj: Libor Novák