NÁZOR - Ruští novináři Andrej Soldatov a Irina Boroganová publikovali v červenci 2015 knihu „Červený web: Boj mezi ruskými digitálními diktátory a novými revolucionáři" ve které popisovali, jak Kreml používá internet ve svůj prospěch. Knihu nyní aktualizovali a doplnili o kapitolu věnující se tolik diskutovanému údajného ruskému zásahu do amerických voleb. The Washington Post s nimi udělal rozhovor, ve kterém se poděli o vlastní pohled na celou záležitost.
Autoři jsou obviněním do značné míry překvapeni. Jejich teze byla, že Kreml ztrácí bitvu o kontrolu nad internetem, drže se starých konvenčních metod kontroly. Ale to se ukázalo, že platí pro situaci uvnitř Ruska. Venku používá Kreml úplně jinou sadu nástrojů co se týče internetu. Jmenovitě se jedná o outsourcing (druh dělby práce, kdy firma svěří zakázku podpůrnému, cizímu týmu na základě smluvního závazku) a najímaní dodavatelů ku potřebě snížení nákladů na citlivé operace v zahraničí.
Tato taktika činí obtížné dokázat, že Rusko a speciálně Putin stál za hackerskými útoky v USA. Podle autorů existují určité náznaky, které se zdají potvrzovat jeho účast. Zatímco Putin veřejně odmítá angažovanost ruské vlády, všichni nejvyšší ruští odborníci ruských a západních kybernetických agentur byli buď posláni do vězení, nebo tiše propuštěni a to zřejmě kvůli tomu, aby se zabránilo v úniku dat.
Ruští kybernetičtí odborníci jsou od prosince Federální bezpečnostní službou (FSB -nástupce sovětské KGB) i Kremlem nabádáni k tomu, aby nešli na Západ a nekomunikovali se svými kolegy v zahraničí. Podle autorů je tato skutečnost velmi smutná, protože ruští kybernetičtí experti jsou zvláště v oblasti kyberzločinu obecně velmi považováni a oni sami jsou na svoji pověst patřičně hrdí. V mnoha případech bývají klíčoví pro chycení právě ruských hackerů operujících v zahraničí – a nyní tu možnost pracovat na těchto případech nemají.
Co mohlo motivovat Putina k uspořádání kybernetických útoků
Jiným takovým dokladem je podle autorů setkání ruské Rady bezpečnosti 8. dubna, kdy Putin naléhavě shromáždil pouze nejdůvěryhodnější úředníky – z nichž většina z nich je spojena s tajnými službami – zřejmě byla schůzkou, kdy byla projednána velmi citlivá záležitost, jako byla zřejmě potřeba odvetná reakce na kauzu tzv. Panamy Paper. Soldatov a Boroganová se domnívají, že Putin vnímá zveřejnění dat, které odhalují finanční machinace několika lidí z jeho blízkého okolí, jako útok na svoji osobu a své přátele spáchaný lidmi z okolí Hilary Clintonové.
Putin už dříve v minulosti reagoval velmi ostře na jakékoliv zveřejňování informací ohledně jeho úzkého kruhu přátel a známých. Kdy malá moskevská publikace uvedla v roce 2008, že Putin se rozvedl a chystá se oženit se slavnou gymnasistkou, publikace byla okamžitě stažená. Nebo když média RBC v roce 2015 zveřejnila příběhy o Putinově dceři Putina, ihned byla korporace vlastnící médium napadena policií a médium přešlo pod jiného vlastníka.
Autoři se domnívají, že reakce USA na podezření může být v pořádku pro ně, ale těžko vytváří příklad pro ostatní země, jak se postavit vůči takovýmto pokusům o prolomení státní suverenity. Nelze např. očekávat, že by pobaltské země mohly vyhnat desítky ruských diplomatů, protože to by Kreml mohlo vyprovokovat. Podle autorů v tomto případě nejsou kybernetické útoky záležitostí pouze Ruska, ale v podstatě i země s velmi základní úrovní technologie je může uskutečnit a je třeba proto tuto otázku náležitě řešit.
Soldatov a Boroganová podotýkají, že zjišťování uvedených informací bylo velmi těžké. Mnozí lidé nechtěli mluvit,zejména po prosincových zatýkáních FSB. Dostali prý také emaily s hrozbami smrti, což podle nich pro žurnalisty v Rusku poměrně běžný jev.
Trumpova administrativa a kyberbezpečnost
Jejich slova o neschopnosti USA se pořádně vypořádat s kybernetickou bezpečností přichází v dobu, kdy osm z 28 členů odstoupilo z Poradního výboru pro národní infrastrukturu Bílého domu, který je odpovědný za dohled nad kybernetickými hrozbami. Mezi důvody uváděli Trumpovu reakci k Charlottesville, Pařížské dohodě a v neposlední řadě k samotným kybernetickým hrozbám, kterým podle odcházejících – z nichž mnozí byli jmenováni ještě za Obamy – věnuje „nedostatečnou pozornost.“
Podle bývalého protiteroristického operativce FBI a stratéga národní bezpečnosti firmy Carbon Black, Erica O'Neilla, jsou USA historicky neschopné se vypořádat s hrozbami potenciálně ničivých kybernetických útoků ze strany národních států, jako je Rusko. „Tato nedostatečnost se dostala i do současné administrativy, kde je technologická znalost našeho prezidenta omezena na Twitter," cituje jeho slova web Business Insider.
Trump diskutoval s Putinem na summitu G20 možnost společné americko-ruské koalice pověřené bojem proti kybernetickým hrozbám a podporou kybernetické bezpečnosti. Experti se vůči takovému „bizarnímu“ návrhu velmi tvrdě ohradili s tím, že by to mohlo USA bezpečnostně ohrozit a sloužilo by to především ruským zájmům. Trump pod jejich nátlakem ustoupil.
Související
WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců
Zelenskyj nepochybuje o další ruské mobilizaci. Nasazeni budou i Severokorejci
Aktuálně se děje
včera
Problém číst či soustředit se. Princezna Kate zavzpomínala na boj s rakovinou
včera
Vedra a sucho dál sužují zemi. Stát se snaží pomoci se zadržováním vody v krajině
včera
Knihovna bez Havla. Začne nová éra, dohoda s Havlovou nevyšla
včera
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka představil první odhady
včera
Ještě letos vyprší platnost téměř 300 tisíc řidičáků. Na úřad kvůli výměně nemusíte
včera
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
včera
Maximum možného. Do lékáren míří tisíce balení léku na rakovinu prsu
včera
Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží
včera
Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz
včera
Tropické počasí je zpět. Pondělí bude ještě teplejší, potvrzuje výstraha
včera
Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko
včera
Policie vyšetřuje útok v Tanvaldu jako dvojnásobný pokus o vraždu
včera
Záhada muže z Krkonoš objasněna. Policisté už vědí, co je zač
včera
Hormuz se neotevře okamžitě, varuje Írán navzdory pokroku v jednáních
8. srpna 2026 21:49
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
8. srpna 2026 20:05
Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne
8. srpna 2026 19:16
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
8. srpna 2026 18:02
Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování
8. srpna 2026 16:59
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
8. srpna 2026 13:23
Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně
Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus zavítal do africké Demokratické republiky Kongo, kde řádí epidemie smrtelně nebezpečné eboly. Podle Ghebreyesuse se nemoc šíří rychleji, než se zdravotníkům daří zintenzivňovat boj s chorobou.
Zdroj: Lucie Podzimková