Stál Putin za kyberútoky v USA? Experti mají nařízeno mlčet a nesmějí na Západ, tvrdí novinář

NÁZOR - Ruští novináři Andrej Soldatov a Irina Boroganová publikovali v červenci 2015 knihu „Červený web: Boj mezi ruskými digitálními diktátory a novými revolucionáři" ve které popisovali, jak Kreml používá internet ve svůj prospěch. Knihu nyní aktualizovali a doplnili o kapitolu věnující se tolik diskutovanému údajného ruskému zásahu do amerických voleb. The Washington Post s nimi udělal rozhovor, ve kterém se poděli o vlastní pohled na celou záležitost.

Autoři jsou obviněním do značné míry překvapeni. Jejich teze byla, že Kreml ztrácí bitvu o kontrolu nad internetem, drže se starých konvenčních metod kontroly. Ale to se ukázalo, že platí pro situaci uvnitř Ruska. Venku používá Kreml úplně jinou sadu nástrojů co se týče internetu. Jmenovitě se jedná o outsourcing (druh dělby práce, kdy firma svěří zakázku podpůrnému, cizímu týmu na základě smluvního závazku) a najímaní dodavatelů ku potřebě  snížení nákladů na citlivé operace v zahraničí.

Tato taktika činí obtížné dokázat, že Rusko a speciálně Putin stál za hackerskými útoky v USA. Podle autorů existují určité náznaky, které se zdají potvrzovat jeho účast. Zatímco Putin veřejně odmítá angažovanost ruské vlády, všichni nejvyšší ruští odborníci ruských a západních kybernetických agentur byli buď posláni do vězení, nebo tiše propuštěni a to zřejmě kvůli tomu, aby se zabránilo v úniku dat.

Ruští kybernetičtí odborníci jsou od prosince Federální bezpečnostní službou (FSB -nástupce sovětské KGB) i Kremlem nabádáni k tomu, aby nešli na Západ a nekomunikovali se svými kolegy v zahraničí. Podle autorů je tato skutečnost velmi smutná, protože ruští kybernetičtí experti jsou zvláště v oblasti kyberzločinu obecně velmi považováni a oni sami jsou na svoji pověst patřičně hrdí. V mnoha případech bývají klíčoví pro chycení právě ruských hackerů operujících v zahraničí – a nyní tu možnost pracovat na těchto případech nemají.

Co mohlo motivovat Putina k uspořádání kybernetických útoků

Jiným takovým dokladem je podle autorů setkání ruské Rady bezpečnosti 8. dubna, kdy Putin naléhavě shromáždil pouze nejdůvěryhodnější úředníky – z nichž většina z nich je spojena s tajnými službami – zřejmě byla schůzkou, kdy byla projednána velmi citlivá záležitost, jako byla zřejmě potřeba odvetná reakce na kauzu tzv. Panamy Paper. Soldatov a Boroganová se domnívají, že Putin vnímá zveřejnění dat, které odhalují finanční machinace několika lidí z jeho blízkého okolí, jako útok na svoji osobu a své přátele spáchaný lidmi z okolí Hilary Clintonové.

Putin už dříve v minulosti reagoval velmi ostře na jakékoliv zveřejňování informací ohledně jeho úzkého kruhu přátel a známých. Kdy malá moskevská publikace uvedla v roce 2008, že Putin se rozvedl a chystá se oženit se slavnou gymnasistkou, publikace byla okamžitě stažená. Nebo když média RBC v roce 2015 zveřejnila příběhy o Putinově dceři Putina, ihned byla korporace vlastnící médium napadena policií a médium přešlo pod jiného vlastníka.

Autoři se domnívají, že reakce USA na podezření může být v pořádku pro ně, ale těžko vytváří příklad pro ostatní země, jak se postavit vůči takovýmto pokusům o prolomení státní suverenity. Nelze např. očekávat, že by pobaltské země mohly vyhnat desítky ruských diplomatů, protože to by Kreml mohlo vyprovokovat. Podle autorů v tomto případě nejsou kybernetické útoky záležitostí pouze Ruska, ale v podstatě i země s velmi základní úrovní technologie je může uskutečnit a je třeba proto tuto otázku náležitě řešit.

Soldatov a Boroganová podotýkají, že zjišťování uvedených informací bylo velmi těžké. Mnozí lidé nechtěli mluvit,zejména po prosincových zatýkáních FSB. Dostali prý také emaily s hrozbami smrti, což podle nich pro žurnalisty v Rusku poměrně běžný jev.

Trumpova administrativa a kyberbezpečnost

Jejich slova o neschopnosti USA se pořádně vypořádat s kybernetickou bezpečností přichází v dobu, kdy osm z 28 členů odstoupilo z Poradního výboru pro národní infrastrukturu Bílého domu, který je odpovědný za dohled nad kybernetickými hrozbami. Mezi důvody uváděli Trumpovu reakci k Charlottesville, Pařížské dohodě a v neposlední řadě k samotným kybernetickým hrozbám, kterým podle odcházejících – z nichž mnozí byli jmenováni ještě za Obamy – věnuje „nedostatečnou pozornost.“

Podle bývalého protiteroristického operativce FBI a stratéga národní bezpečnosti firmy Carbon Black, Erica O'Neilla, jsou USA historicky neschopné se vypořádat s hrozbami potenciálně ničivých kybernetických útoků ze strany národních států, jako je Rusko. „Tato nedostatečnost se dostala i do současné administrativy, kde je technologická znalost našeho prezidenta omezena na Twitter," cituje jeho slova web Business Insider.

Trump diskutoval s Putinem na summitu G20 možnost společné americko-ruské koalice pověřené bojem proti kybernetickým hrozbám a podporou kybernetické bezpečnosti. Experti se vůči takovému „bizarnímu“ návrhu velmi tvrdě ohradili s tím, že by to mohlo USA bezpečnostně ohrozit a sloužilo by to především ruským zájmům. Trump pod jejich nátlakem ustoupil.

Související

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Více souvisejících

Vladimír Putin Kybernetická bezpečnost

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

před 1 hodinou

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

před 2 hodinami

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

před 3 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

před 4 hodinami

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

před 5 hodinami

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

před 6 hodinami

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

před 7 hodinami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

před 7 hodinami

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

před 10 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

před 11 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

před 13 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

před 14 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

včera

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy