NÁZOR - Ruští novináři Andrej Soldatov a Irina Boroganová publikovali v červenci 2015 knihu „Červený web: Boj mezi ruskými digitálními diktátory a novými revolucionáři" ve které popisovali, jak Kreml používá internet ve svůj prospěch. Knihu nyní aktualizovali a doplnili o kapitolu věnující se tolik diskutovanému údajného ruskému zásahu do amerických voleb. The Washington Post s nimi udělal rozhovor, ve kterém se poděli o vlastní pohled na celou záležitost.
Autoři jsou obviněním do značné míry překvapeni. Jejich teze byla, že Kreml ztrácí bitvu o kontrolu nad internetem, drže se starých konvenčních metod kontroly. Ale to se ukázalo, že platí pro situaci uvnitř Ruska. Venku používá Kreml úplně jinou sadu nástrojů co se týče internetu. Jmenovitě se jedná o outsourcing (druh dělby práce, kdy firma svěří zakázku podpůrnému, cizímu týmu na základě smluvního závazku) a najímaní dodavatelů ku potřebě snížení nákladů na citlivé operace v zahraničí.
Tato taktika činí obtížné dokázat, že Rusko a speciálně Putin stál za hackerskými útoky v USA. Podle autorů existují určité náznaky, které se zdají potvrzovat jeho účast. Zatímco Putin veřejně odmítá angažovanost ruské vlády, všichni nejvyšší ruští odborníci ruských a západních kybernetických agentur byli buď posláni do vězení, nebo tiše propuštěni a to zřejmě kvůli tomu, aby se zabránilo v úniku dat.
Ruští kybernetičtí odborníci jsou od prosince Federální bezpečnostní službou (FSB -nástupce sovětské KGB) i Kremlem nabádáni k tomu, aby nešli na Západ a nekomunikovali se svými kolegy v zahraničí. Podle autorů je tato skutečnost velmi smutná, protože ruští kybernetičtí experti jsou zvláště v oblasti kyberzločinu obecně velmi považováni a oni sami jsou na svoji pověst patřičně hrdí. V mnoha případech bývají klíčoví pro chycení právě ruských hackerů operujících v zahraničí – a nyní tu možnost pracovat na těchto případech nemají.
Co mohlo motivovat Putina k uspořádání kybernetických útoků
Jiným takovým dokladem je podle autorů setkání ruské Rady bezpečnosti 8. dubna, kdy Putin naléhavě shromáždil pouze nejdůvěryhodnější úředníky – z nichž většina z nich je spojena s tajnými službami – zřejmě byla schůzkou, kdy byla projednána velmi citlivá záležitost, jako byla zřejmě potřeba odvetná reakce na kauzu tzv. Panamy Paper. Soldatov a Boroganová se domnívají, že Putin vnímá zveřejnění dat, které odhalují finanční machinace několika lidí z jeho blízkého okolí, jako útok na svoji osobu a své přátele spáchaný lidmi z okolí Hilary Clintonové.
Putin už dříve v minulosti reagoval velmi ostře na jakékoliv zveřejňování informací ohledně jeho úzkého kruhu přátel a známých. Kdy malá moskevská publikace uvedla v roce 2008, že Putin se rozvedl a chystá se oženit se slavnou gymnasistkou, publikace byla okamžitě stažená. Nebo když média RBC v roce 2015 zveřejnila příběhy o Putinově dceři Putina, ihned byla korporace vlastnící médium napadena policií a médium přešlo pod jiného vlastníka.
Autoři se domnívají, že reakce USA na podezření může být v pořádku pro ně, ale těžko vytváří příklad pro ostatní země, jak se postavit vůči takovýmto pokusům o prolomení státní suverenity. Nelze např. očekávat, že by pobaltské země mohly vyhnat desítky ruských diplomatů, protože to by Kreml mohlo vyprovokovat. Podle autorů v tomto případě nejsou kybernetické útoky záležitostí pouze Ruska, ale v podstatě i země s velmi základní úrovní technologie je může uskutečnit a je třeba proto tuto otázku náležitě řešit.
Soldatov a Boroganová podotýkají, že zjišťování uvedených informací bylo velmi těžké. Mnozí lidé nechtěli mluvit,zejména po prosincových zatýkáních FSB. Dostali prý také emaily s hrozbami smrti, což podle nich pro žurnalisty v Rusku poměrně běžný jev.
Trumpova administrativa a kyberbezpečnost
Jejich slova o neschopnosti USA se pořádně vypořádat s kybernetickou bezpečností přichází v dobu, kdy osm z 28 členů odstoupilo z Poradního výboru pro národní infrastrukturu Bílého domu, který je odpovědný za dohled nad kybernetickými hrozbami. Mezi důvody uváděli Trumpovu reakci k Charlottesville, Pařížské dohodě a v neposlední řadě k samotným kybernetickým hrozbám, kterým podle odcházejících – z nichž mnozí byli jmenováni ještě za Obamy – věnuje „nedostatečnou pozornost.“
Podle bývalého protiteroristického operativce FBI a stratéga národní bezpečnosti firmy Carbon Black, Erica O'Neilla, jsou USA historicky neschopné se vypořádat s hrozbami potenciálně ničivých kybernetických útoků ze strany národních států, jako je Rusko. „Tato nedostatečnost se dostala i do současné administrativy, kde je technologická znalost našeho prezidenta omezena na Twitter," cituje jeho slova web Business Insider.
Trump diskutoval s Putinem na summitu G20 možnost společné americko-ruské koalice pověřené bojem proti kybernetickým hrozbám a podporou kybernetické bezpečnosti. Experti se vůči takovému „bizarnímu“ návrhu velmi tvrdě ohradili s tím, že by to mohlo USA bezpečnostně ohrozit a sloužilo by to především ruským zájmům. Trump pod jejich nátlakem ustoupil.
Související
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
Vladimír Putin , Kybernetická bezpečnost
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
před 1 hodinou
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
před 2 hodinami
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
před 3 hodinami
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
před 4 hodinami
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
před 4 hodinami
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
před 5 hodinami
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
před 6 hodinami
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
před 7 hodinami
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
před 7 hodinami
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
před 8 hodinami
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
před 8 hodinami
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
před 8 hodinami
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
před 9 hodinami
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
před 10 hodinami
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
před 11 hodinami
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
před 12 hodinami
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
před 13 hodinami
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
před 14 hodinami
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
včera
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák