NÁZOR - Ruští novináři Andrej Soldatov a Irina Boroganová publikovali v červenci 2015 knihu „Červený web: Boj mezi ruskými digitálními diktátory a novými revolucionáři" ve které popisovali, jak Kreml používá internet ve svůj prospěch. Knihu nyní aktualizovali a doplnili o kapitolu věnující se tolik diskutovanému údajného ruskému zásahu do amerických voleb. The Washington Post s nimi udělal rozhovor, ve kterém se poděli o vlastní pohled na celou záležitost.
Autoři jsou obviněním do značné míry překvapeni. Jejich teze byla, že Kreml ztrácí bitvu o kontrolu nad internetem, drže se starých konvenčních metod kontroly. Ale to se ukázalo, že platí pro situaci uvnitř Ruska. Venku používá Kreml úplně jinou sadu nástrojů co se týče internetu. Jmenovitě se jedná o outsourcing (druh dělby práce, kdy firma svěří zakázku podpůrnému, cizímu týmu na základě smluvního závazku) a najímaní dodavatelů ku potřebě snížení nákladů na citlivé operace v zahraničí.
Tato taktika činí obtížné dokázat, že Rusko a speciálně Putin stál za hackerskými útoky v USA. Podle autorů existují určité náznaky, které se zdají potvrzovat jeho účast. Zatímco Putin veřejně odmítá angažovanost ruské vlády, všichni nejvyšší ruští odborníci ruských a západních kybernetických agentur byli buď posláni do vězení, nebo tiše propuštěni a to zřejmě kvůli tomu, aby se zabránilo v úniku dat.
Ruští kybernetičtí odborníci jsou od prosince Federální bezpečnostní službou (FSB -nástupce sovětské KGB) i Kremlem nabádáni k tomu, aby nešli na Západ a nekomunikovali se svými kolegy v zahraničí. Podle autorů je tato skutečnost velmi smutná, protože ruští kybernetičtí experti jsou zvláště v oblasti kyberzločinu obecně velmi považováni a oni sami jsou na svoji pověst patřičně hrdí. V mnoha případech bývají klíčoví pro chycení právě ruských hackerů operujících v zahraničí – a nyní tu možnost pracovat na těchto případech nemají.
Co mohlo motivovat Putina k uspořádání kybernetických útoků
Jiným takovým dokladem je podle autorů setkání ruské Rady bezpečnosti 8. dubna, kdy Putin naléhavě shromáždil pouze nejdůvěryhodnější úředníky – z nichž většina z nich je spojena s tajnými službami – zřejmě byla schůzkou, kdy byla projednána velmi citlivá záležitost, jako byla zřejmě potřeba odvetná reakce na kauzu tzv. Panamy Paper. Soldatov a Boroganová se domnívají, že Putin vnímá zveřejnění dat, které odhalují finanční machinace několika lidí z jeho blízkého okolí, jako útok na svoji osobu a své přátele spáchaný lidmi z okolí Hilary Clintonové.
Putin už dříve v minulosti reagoval velmi ostře na jakékoliv zveřejňování informací ohledně jeho úzkého kruhu přátel a známých. Kdy malá moskevská publikace uvedla v roce 2008, že Putin se rozvedl a chystá se oženit se slavnou gymnasistkou, publikace byla okamžitě stažená. Nebo když média RBC v roce 2015 zveřejnila příběhy o Putinově dceři Putina, ihned byla korporace vlastnící médium napadena policií a médium přešlo pod jiného vlastníka.
Autoři se domnívají, že reakce USA na podezření může být v pořádku pro ně, ale těžko vytváří příklad pro ostatní země, jak se postavit vůči takovýmto pokusům o prolomení státní suverenity. Nelze např. očekávat, že by pobaltské země mohly vyhnat desítky ruských diplomatů, protože to by Kreml mohlo vyprovokovat. Podle autorů v tomto případě nejsou kybernetické útoky záležitostí pouze Ruska, ale v podstatě i země s velmi základní úrovní technologie je může uskutečnit a je třeba proto tuto otázku náležitě řešit.
Soldatov a Boroganová podotýkají, že zjišťování uvedených informací bylo velmi těžké. Mnozí lidé nechtěli mluvit,zejména po prosincových zatýkáních FSB. Dostali prý také emaily s hrozbami smrti, což podle nich pro žurnalisty v Rusku poměrně běžný jev.
Trumpova administrativa a kyberbezpečnost
Jejich slova o neschopnosti USA se pořádně vypořádat s kybernetickou bezpečností přichází v dobu, kdy osm z 28 členů odstoupilo z Poradního výboru pro národní infrastrukturu Bílého domu, který je odpovědný za dohled nad kybernetickými hrozbami. Mezi důvody uváděli Trumpovu reakci k Charlottesville, Pařížské dohodě a v neposlední řadě k samotným kybernetickým hrozbám, kterým podle odcházejících – z nichž mnozí byli jmenováni ještě za Obamy – věnuje „nedostatečnou pozornost.“
Podle bývalého protiteroristického operativce FBI a stratéga národní bezpečnosti firmy Carbon Black, Erica O'Neilla, jsou USA historicky neschopné se vypořádat s hrozbami potenciálně ničivých kybernetických útoků ze strany národních států, jako je Rusko. „Tato nedostatečnost se dostala i do současné administrativy, kde je technologická znalost našeho prezidenta omezena na Twitter," cituje jeho slova web Business Insider.
Trump diskutoval s Putinem na summitu G20 možnost společné americko-ruské koalice pověřené bojem proti kybernetickým hrozbám a podporou kybernetické bezpečnosti. Experti se vůči takovému „bizarnímu“ návrhu velmi tvrdě ohradili s tím, že by to mohlo USA bezpečnostně ohrozit a sloužilo by to především ruským zájmům. Trump pod jejich nátlakem ustoupil.
Související
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
Vladimír Putin , Kybernetická bezpečnost
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí.
Zdroj: Jan Hrabě