Američané nejsou vojensky připraveni na vpád Rusů do Evropy, říká analýza

Washington - Americké jednotky v Evropě jsou nedostatečně vybavené na případný útok Ruska ve východní části Evropy. Jednotky navíc předtím bojovali v Iráku a v Afghánistánu, kde nestáli proti sofistikovaně vybavenému protivníkovi.

Podle serveru Politico jsou americké jednotky rychlého nasazení v Evropě nedostatečně vybavené, nedostatečně ozbrojené a také neadekvátně organizované pro případy, že by Rusko na starém kontinentě zasáhlo. Vychází z interní studie amerických ozbrojených složek, která se stala pomyslným budíčkem pro Trumpovu administrativu.

173. výsadková brigáda v Itálii, stožár aliance NATO, která strávila většinu posledních deseti let v Iráku a v Afghánistánu, postrádá "základní schopnosti potřebné pro efektivní a rozhodující plnění svého poslání," říká brigádní analýza, z níž cituje Politico. Když Rusko v roce 2014 napadlo Ukrajinu, výsadkáři by byli prvními americkými vojáky, kteří by dosáhli do pobaltských států, aby odrazili další potenciální invazi na východním boku NATO.

To zní samozřejmě dobře, analýza nicméně mluví o vážných "mezerách ve schopnostech", které jednotka zjistila při nedávném cvičení s ukrajinskými vojáky proti potencionálním ruským separatistům. Armády používají levné drony a další nástroje elektronického boje či obrněná vozidla v dezolátním stavu, která by se měla ubránit nejmodernějším ruským protitankovým střelám. 

Některé z nedostatků jsou přímými důsledky bojových let armády v Iráku a Afghánistánu, kde nepřítel neměl dostatečnou leteckou sílu nebo jiná špičková zařízení a technologie. "Lekce, kterou jsme si odnesli ze cvičení s našimi ukrajinskými partnery, je značná. Byl to opravdu budíček, nutí nás to koukat na sebe velmi kriticky," říká plukovník Gregory Anderson, který se podílel na analýze. "Cítili jsme nutnost napsat o našich zkušenostech a předat to, co jsme viděli a naučili se," dodal. Zpráva je určena pouze pro armádní kruhy. 

Analýza spatřila světlo světa v době, kdy se Rusko připravuje na jedno z největších vojenských cvičení v post-sovětské éře - jde o týdenní válečnou hru "Západ", která by mohla zahrnovat až 100 tisíc vojáků a bude se konat už tento měsíc v Bělorusku.

173. brigáda čítá asi 4 tisíce vojáků, což by proti ruskému útoku na Evropu samo o sobě nestačilo, brigáda je ale považovaná za primární prvek při odrazování Moskvy od ohrožení hranic NATO - zejména od roku 2013. Některé z problémů, které zpráva uvádí, lze řešit jednoduše zdokonalením techniky. Je překvapivé, že kamuflážní sítě pro skrytí vozidel před nepřátelskými helikoptérami nebo drony jsou "těžko dostupným luxusem pro taktické jednotky".

Vozidla Humvee, která byla určena k ochraně před bombami na silnicích v Iráku, by byl "snadnou kořistí" ruských obrněných vozidel a zpráva doporučuje jejich nahrazení připravovaným vozidlem pro pozemní dopravu, mnohem lehčím a mobilnějším vozem. Armáda v letošním roce oznámila, že koupí téměř 300 těchto vozidel od společnosti General Dynamics.

Zpráva také požaduje, aby byla brigáda vybavena malým kontingentem lehkých tanků, které by poskytovaly tolik potřebnou ochranu pro armádní průzkumníky. Očekává se, že armáda bude vydávat oficiální žádost o návrhy na program lehkých tanků, a to už letos. Uvedení lehkých tanků do provozu je však během na dlouhou trať. Mezitím se brigáda bude muset spoléhat na těžké pancéřové jednotky.

Američané mají také problém s nástroji komunikace. Rusové disponují moderními elektronickými zařízeními a GPS navigacemi, jež mohou například rušit signál Američanům. V únoru podle analýzy strávil lotyšský odborník na vojenskou komunikaci týden s Američany, kdy jim vysvětloval techniku HF. K vyřešení problému však armáda potřebuje systémově obnovit výuku HF týkající se radiokomunikace, uvádí zpráva.

Americké dělostřelectvo se také spoléhá na GPS. Před GPS používali dělostřelci soubor hvězdných grafů, nazývaných Army Ephemeris, aby přesně odhadli své pozice předtím, než se zaměří na nepřítele - armáda tyto grafy neaktualizovala za více než dvě desetiletí ani jednou. Aby bylo možné se lépe chránit proti rušení a jít do útoku proti nepřátelským letounům, brigáda a další evropské jednotky nedávno koupily komerčně dostupné systémy, které by mohly být v provozu v roce 2023. Analýza říká, že potřeba systému je  ale aktuální už dnes.

Někteří bývalí armádní funkcionáři se zprávou souhlasí a doufají, že Američanům analýza otevře oči. Je to ožehavá otázka, zvlášť v době, kdy tlaky mezi Západem a Ruskem stoupají.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké) Armáda evropa

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy