1. října, už tuto neděli, má proběhnout katalánské hlasování o nezávislosti. Katalánský parlament tvrdí, že pokud bude výsledkem „ano“, bude vyhlášena nezávislost do dvou dní. S takovým plánem vůbec nesouhlasí španělská vláda. Podle magazínu Foreign Policy napjatá situace se může vymknout kontrole a vést až k nové španělské občanské válce.
Španělská vláda od roku 2012 zamítá jakoukoliv možnost omezení její svrchovanosti separatistickým hnutím. Nyní, jak se blíží nedělní datum konání referenda, začíná Španělsko přitvrzovat. Španělské právní úřady a policie usilovně pracují na tom, aby zabránily konání referenda. Razie na katalánských ministerských úřadech a dalších místech 20. září vedla k 14 zatčením – značný posun od předchozího zabavování plakátů a volebních karet. Jednání policie vyvolalo velké, převážně studentské protesty v Barceloně.
Španělské centrální úřady nařídily katalánským policistům, aby nejpozději do soboty obsadili ta vzdělávací a občanská centra, u nichž se předpokládá, že by v nich Katalánci mohli volit. Katalánský policejní sbor se ale obává, že taková akce by mohla vyvolat značné nepokoje. Ředitel katalánské policie Pere Soler uvedl, že úkolem policie je „zajišťovat práva občanů, ne znemožňovat jejich výkon“ a Katalánský ministr vnitra Joaquin Forn obvinil španělskou prokuraturu, že si přisvojuje pravomoci policie a příkazem o obsazení škol zapříčiní násilné reakce.
Kam až jsou obě strany ochotny zajít?
Není jisté, kam až chce národní vláda zajít, aby zabránila referendu. Mohla by například uvést v platnost článek v ústavě, jenž pozastavuje autonomii rebelského regionu a účinně tak převzala vládu nad Katalánskem. Takový finální krok by však zřejmě musel být podpořen vysláním vojska. Ačkoliv španělská vláda nemá problémy s vysláním policejních sil do Katalánska, vyslání vojáků se usilovně brání, mimo jiné proto, že by takové jednání příliš připomínalo akce diktátorského Francova režimu. „Pokud je finálním řešením pro španělský stát tank, již jsme vyhráli," řekl mluvčí katalánské vlády Jordi Turull.
Pokud by se bezpečnostní síly pokusily znemožnit referendum blokováním volebních místností nebo přijetím dalších podobných opatření, levicová kandidátská strana Lidová jednota slíbila uspořádat rozsáhlou sérií demonstrací občanské neposlušnosti. Tuto hrozbu nelze brát na lehkou váhu vzhledem k předchozím případům často až milionových ( a doposud mírumilovných ) demonstrací na barcelonských ulicích ve prospěch odloučení.
Ačkoliv španělská vláda považuje hlasování za nelegální, nelze čekat, že to katalánské vládě zabrání jej uspořádat. Precedentem pro to je rok tzv. „ účastnický proces“ z roku 2014, kdy 2,3 miliónů Katalánců hlasovalo v tajném hlasování, které bylo předtím prohlášeno za nezákonné španělskými soudy. Artur Mas, tehdejší katalánský premiér, který toto hlasování umožnil, byl potrestán z důvodu neposlušnosti španělským soudům možnosti být ve veřejném úřadu. vyloučen z veřejného úřadu z důvodu neposlušnosti soudů ve Španělsku. Totéž se s největší pravděpodobností se to stane i se současnému katalánskému premiérovi Carlesovi Puigdemontovi.
Co očekávat?
Jelikož se odpůrci referenda nechystají jít hlasovat, výsledným rozhodnutím referenda bude zřejmě „ano.“ Katalánští nacionalisté budou v takovém případě velmi oslavovat, ačkoliv by tyto oslavy byly mnohem omezenějšího rozsahu, pokud by byla účast nižší než 50%. Pokud hlasování nedosáhne tohoto neformálního prahu úspěchu, Puigdemont se může rozhodnout vyhlásit regionální volby.
Pokud by byl výsledek značnou měrou ve prospěch katalánské nezávislosti, pro regionální vládu to pravděpodobně bude signál, aby se pokusila vyvolat překlenovací zákon, podle něhož by se Katalánsko stalo „legální, demokratickou a sociální republikou" s pravomocí zvyšovat daně a vyvlastňovat majetek a instituce, patřící Španělsku, zatímco by se pracovalo na plné ústavě připravené pro příští referendum. Španělské soudy by i nadále toto opatření považovaly za nezákonné, ale současní vůdci Katalánska by v případě vítězství v referendu postavili své vlastní parlamenty nad všechny nástroje ústředního státu ve Španělsku.
Budoucí jednání o podobě nového separátního státu by byla velmi složitá, protože obě strany nechtějí ustoupit té druhé a trvají na vlastních požadavcích. Mnoho Španělů v celé zemi se domnívá, že tvrdohlavost konzervativního premiéra Mariana Rajoya odpovídá za rostoucí politickou propast. Puigdemont na druhou stranu se snaží vzbudit dojem mučedníka úpějícím pod vlekoucím se a těžkopádným kolem španělské nemilosrdné legislativy. Oba muži vyvolávají vášně – nezbývá než doufat, že nedají zažehnout občanské válce.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , Policie Španělsko
Aktuálně se děje
včera
Pošta od dubna mění ceník. Platby zákazníků budou vyšší
včera
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
včera
Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla
včera
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
včera
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
včera
Izraelské letectvo zničilo připravené íránské odpalovací zařízení balistických raket
včera
Hegseth: Írán se pokusil zavraždit Trumpa, íránský režim je vyřízený. Amerika vítězí rozhodně, ničivě a bez milosti
včera
Hegseth: Operace v Íránu je stále v počátcích. Začneme útočit silněji a hlouběji ve vnitrozemí
včera
Vražda dítěte na Lounsku. Policie přiznala, že zadržela příbuzného oběti
včera
Americká ponorka potopila íránskou válečnou loď. NATO sestřelilo raketu mířící do Turecka
včera
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
včera
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
včera
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
včera
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
včera
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
včera
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
včera
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
včera
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
3. března 2026 22:00
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
3. března 2026 20:49
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.
Zdroj: Libor Novák