1. října, už tuto neděli, má proběhnout katalánské hlasování o nezávislosti. Katalánský parlament tvrdí, že pokud bude výsledkem „ano“, bude vyhlášena nezávislost do dvou dní. S takovým plánem vůbec nesouhlasí španělská vláda. Podle magazínu Foreign Policy napjatá situace se může vymknout kontrole a vést až k nové španělské občanské válce.
Španělská vláda od roku 2012 zamítá jakoukoliv možnost omezení její svrchovanosti separatistickým hnutím. Nyní, jak se blíží nedělní datum konání referenda, začíná Španělsko přitvrzovat. Španělské právní úřady a policie usilovně pracují na tom, aby zabránily konání referenda. Razie na katalánských ministerských úřadech a dalších místech 20. září vedla k 14 zatčením – značný posun od předchozího zabavování plakátů a volebních karet. Jednání policie vyvolalo velké, převážně studentské protesty v Barceloně.
Španělské centrální úřady nařídily katalánským policistům, aby nejpozději do soboty obsadili ta vzdělávací a občanská centra, u nichž se předpokládá, že by v nich Katalánci mohli volit. Katalánský policejní sbor se ale obává, že taková akce by mohla vyvolat značné nepokoje. Ředitel katalánské policie Pere Soler uvedl, že úkolem policie je „zajišťovat práva občanů, ne znemožňovat jejich výkon“ a Katalánský ministr vnitra Joaquin Forn obvinil španělskou prokuraturu, že si přisvojuje pravomoci policie a příkazem o obsazení škol zapříčiní násilné reakce.
Kam až jsou obě strany ochotny zajít?
Není jisté, kam až chce národní vláda zajít, aby zabránila referendu. Mohla by například uvést v platnost článek v ústavě, jenž pozastavuje autonomii rebelského regionu a účinně tak převzala vládu nad Katalánskem. Takový finální krok by však zřejmě musel být podpořen vysláním vojska. Ačkoliv španělská vláda nemá problémy s vysláním policejních sil do Katalánska, vyslání vojáků se usilovně brání, mimo jiné proto, že by takové jednání příliš připomínalo akce diktátorského Francova režimu. „Pokud je finálním řešením pro španělský stát tank, již jsme vyhráli," řekl mluvčí katalánské vlády Jordi Turull.
Pokud by se bezpečnostní síly pokusily znemožnit referendum blokováním volebních místností nebo přijetím dalších podobných opatření, levicová kandidátská strana Lidová jednota slíbila uspořádat rozsáhlou sérií demonstrací občanské neposlušnosti. Tuto hrozbu nelze brát na lehkou váhu vzhledem k předchozím případům často až milionových ( a doposud mírumilovných ) demonstrací na barcelonských ulicích ve prospěch odloučení.
Ačkoliv španělská vláda považuje hlasování za nelegální, nelze čekat, že to katalánské vládě zabrání jej uspořádat. Precedentem pro to je rok tzv. „ účastnický proces“ z roku 2014, kdy 2,3 miliónů Katalánců hlasovalo v tajném hlasování, které bylo předtím prohlášeno za nezákonné španělskými soudy. Artur Mas, tehdejší katalánský premiér, který toto hlasování umožnil, byl potrestán z důvodu neposlušnosti španělským soudům možnosti být ve veřejném úřadu. vyloučen z veřejného úřadu z důvodu neposlušnosti soudů ve Španělsku. Totéž se s největší pravděpodobností se to stane i se současnému katalánskému premiérovi Carlesovi Puigdemontovi.
Co očekávat?
Jelikož se odpůrci referenda nechystají jít hlasovat, výsledným rozhodnutím referenda bude zřejmě „ano.“ Katalánští nacionalisté budou v takovém případě velmi oslavovat, ačkoliv by tyto oslavy byly mnohem omezenějšího rozsahu, pokud by byla účast nižší než 50%. Pokud hlasování nedosáhne tohoto neformálního prahu úspěchu, Puigdemont se může rozhodnout vyhlásit regionální volby.
Pokud by byl výsledek značnou měrou ve prospěch katalánské nezávislosti, pro regionální vládu to pravděpodobně bude signál, aby se pokusila vyvolat překlenovací zákon, podle něhož by se Katalánsko stalo „legální, demokratickou a sociální republikou" s pravomocí zvyšovat daně a vyvlastňovat majetek a instituce, patřící Španělsku, zatímco by se pracovalo na plné ústavě připravené pro příští referendum. Španělské soudy by i nadále toto opatření považovaly za nezákonné, ale současní vůdci Katalánska by v případě vítězství v referendu postavili své vlastní parlamenty nad všechny nástroje ústředního státu ve Španělsku.
Budoucí jednání o podobě nového separátního státu by byla velmi složitá, protože obě strany nechtějí ustoupit té druhé a trvají na vlastních požadavcích. Mnoho Španělů v celé zemi se domnívá, že tvrdohlavost konzervativního premiéra Mariana Rajoya odpovídá za rostoucí politickou propast. Puigdemont na druhou stranu se snaží vzbudit dojem mučedníka úpějícím pod vlekoucím se a těžkopádným kolem španělské nemilosrdné legislativy. Oba muži vyvolávají vášně – nezbývá než doufat, že nedají zažehnout občanské válce.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 2 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
včera
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
včera
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
včera
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
včera
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
včera
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
včera
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
včera
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
včera
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
včera
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
včera
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Zdroj: Libor Novák