Rusové vítají "krymské jaro z Pyrenejí", sami by ale podobný akt trestali pěti lety za mřížemi

Včerejší hlasování v referendu o nezávislosti španělského Katalánska bylo přitom v rozporu se španělskou ústavou a centrální vláda ze mě ho za protiústavní označila už v minulosti. Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull v noci uvedl, že hlasování se zúčastnilo 2,26 milionu oprávněných voličů. Pro nezávislost se mělo vyslovit asi 2,02 milionu ve prospěch odtržení Katalánska, což je zhruba 90 procent hlasujících. 

Volební účast však byla poměrně nižší, k urnám se i přes napjatou situaci u volebních místností dostalo 42,3 procenta voličů. Oprávněných voličů je v Katalánsku 5,34 milionu. 

Podle ruského státního deníku Rossijskaja Gazeta hlasovalo "90 procent Katalánců" pro oddělení, deník tak citoval ruskou agenturu Tass. Deník už zapomněl zmínit, že oněch 90 procent je podíl z celkového počtu hlasujících, nikoliv všech Katalánců. 

Kontroverzní postoj k celému referendu zaujal prokremelsky orientovaný deník Vzglyad, z něhož občas citují i komunistické Haló noviny. V minulém týdnu deník napsal, že "Španělsko násilně potlačuje katalánské jaro" a že "krymské jaro se přestěhovalo do Pyrenejí". Dnes tentýž deník zveřejnil svou anketu, ve které 80 procent čtenářů fandí snahám Katalánska na odtržení. Český web Sputnik, který je například think tankem Evropské hodnoty označen za dezinformační, poutá titulkem "V Evropském parlamentu uznali legitimitu referenda v Katalánsku." Ve skutečnosti však v textu cituje vyjádření zelené političky Ulrike Lunacekové, která ho označila za "v podstatě zákonné" s dovětkem, že však musí být koordinované s centrální vládou v Madridu. 

Rusko informuje tímto způsobem o dění v Barceloně i přes to, že jeho vlastní zákon by takovéto referendum neumožnil. Jde o zákon z roku 2013 s číslem 433. Konkrétně se jedná o článek 280.1. o "Veřejných výzvách pro akce zaměřené na narušení územní celistvosti Ruské federace". K potrestání by tak stačily pouhé veřejné výzvy a volání po nezávislosti čísti území.  Pachatele by stihl například trest od 100 do 300 tisíc rublů, obecně prospěšné práce  po dobu tří let nebo trest odnětí svobody na dobu až půl roku. V případě, že by jedinec vyzýval k narušení celistvosti také prostřednictvím "sdělovacích prostředků, elektronických nebo informačních a telekomunikačních sítí", mohl by skončit za mřížemi i na pět let. 

Čeští politici už včera násilnosti ze strany španělské policie ostře odsoudili a vyzvali jak zástupce katalánské regionální vlády, tak oficiální španělské vlády k jednání.