Nové kolo migrace? Migranti nacházejí alternativní cesty po uzavření libyjské cesty

Tripolis- Počet migrantů vstupujících do Itálie v minulých měsících významně klesl. Odborníci to přičítali větší aktivitě válečných vůdců v Libyi, kteří výměnou za ekonomickou i částečně politickou podporu kontrolují potenciální migranty. Deník The Washington Post upozorňuje, že to řeší problém migrace jen částečně. Migranti hledají – a nalézají alternativní, nebezpečnější a dražší cesty.

Stále více lidé se pokouší dostat z Maroka do Španělska či podniká nebezpečný průplav přes Černé moře z Turecka do Rumunska. Tyto alternativní cesty zřejmě nejsou přímo spojeny s omezením cest z Libye do Itálie, ale ilustrují tendence migrantů hledat nové cesty do Evropy. „ Tyto proudy nesestávají nezbytně ze stejných lidí, ale ukazují, že migrační cesty a proudy se neustále mění," říká Elizabeth Collettová, ředitelka think tanku Migration Policy Institute Europe.

Uzavření cest z Libye vedlo k prudkému poklesu počtu migrantů cestujících do Evropy. Z 22 155 lidí v červnu číslo kleslo na 2887 v srpnu. Spoléhání se na Libyjské válečné lordy ale může být ošidné, protože ti mohou používat migrační kartu k tlaku na Itálii. V civilní válkou rozervané zemi též není jisté, na jakou stranu se spoléhat.

Samotné omezení cest není totéž jako omezení tužby lidé cestovat do Evropy. Na jihu, v zemích subsaharské Afriky, se někteří z těch migrantů, kteří by jinak cestovali přes Libyi, rozhodli jít přes jiné, často nebezpečnější cesty. Colletová upozorňuje, že základy migrace, tj. celá řada konfliktů v Africe, se nezměnili a stále pokračují.

Země jako Nigérie zápasí s tím, aby dokázali přijmout uprchlíky ze sousedních zemí. Nigérie se pokusila získat kontrolu nad migranty útokem na hlavní pašerácké cesty do Libye, ale to způsobilo, že pašeráci hledají nové, nebezpečnější trasy na sever a snaží se rozšířit své cesty do Alžírska. Zvyšuje se počet lidí, kteří jsou nalezení mrtví nebo opuštění v poušti.

Další místa pro novou migrační vlnu? 

Zatímco do Itálie jezdí lidé ze subsaharské Afriky, do Španělska většinou putují lidé z Maroka. V letošním roce na španělské pobřeží připlulo více než 19 000 migrantů, v loňském roce to bylo asi 9100 lidí. Tento nárůst způsobil nervozitu mezi španělskými představiteli a obavy ohledně toho, co se bude dít během vývoje migrační sezóny v příštím roce. V říjnu typicky klesají počty migrantů, jak se ochlazuje a moře je bouřlivější.

Pašeráci zkoušejí nové způsoby, jak přepravit své „klienty“ do Evropy. Letos v Rumunsku přistálo šest lodí poté, co vyrazilo z Turecka a přepravilo celkem 572 lidí. Počet je tak malý, že byl sotva zaznamenán, podle hraničních úředníků však pašeráci takto zřejmě testují zranitelná místa evropského hraničního systému.

„Vnímáme to jako něco, co je testováno jako možnost," řekla Ewa Moncureová, mluvčí agentury Frontex, jenž zajišťuje ochranu hranic EU. „Čísla jsou určitě nižší, ale krize není u konce."

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace uprchlíci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 12 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy