Kyjev - Ukrajinský parlament dnes schválil v prvním čtení klíčový zákon o budoucí reintegraci Donbasu, jehož značnou část ovládají proruští separatisté. Hlasování nebylo jednoduché, došlo i na rvačku.
Pro zákon o Donbasu nakonec hlasovalo 233 poslanců, k přijetí bylo přitom zapotřebí nejméně 226 hlasů. Stalo se tak poté, co z předlohy zmizela zmínka o minských mírových dohodách, což podle tisku požadovali mnozí poslanci, a to i vládních stran.
Ještě před hlasováním se strhla rvačka, když se poslanec z nacionalistické strany Svoboda pokoušel zabránit hlasování fyzickým útokem na předsedu, ale poslanci vládních stran ho nenechali projít. Jednání sněmovny nezabránila ani dýmovnice.
Zákon, který má v budoucnu zajistit zpětnou integraci Donbasu, označuje východní regiony země za dočasně okupované území a Rusko za agresora. Uvádí, že cílem ukrajinské politiky je obnovení ústavního pořádku v Donbasu a osvobození oblastí kontrolovaných povstalci.
Proti zákonu, který předložil prezident Petro Porošenko, se postavili poslanci strany Svoboda, zastupitelé regionální Svépomoci a několik nezařazených. Podle kritiků by Ukrajina tímto zákonem ztratila charakter unitárního státu a přišla o plnou kontrolu nad Donbasem.
Čtvrteční jednání parlamentu skončilo prudkým konfliktem, když nacionalisté zablokovali řečnickou tribunu. Před parlamentem odpůrci zákona uspořádali demonstraci. Tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov zmaření schůze označil za "dílo ruských agentů".
Zákon podle ukrajinské redakce BBC fakticky ukončí "protiteroristickou operaci" proti povstalcům v Donbasu a změní strukturu velení sil zapojených do bojových operací. Proti "ruské agresi v Doněcké a Luhanské oblasti" má vzniknout sjednocený operativní štáb ozbrojených sil, namísto štábu protiteroristické operace, který podléhal tajné službě SBU, což omezovalo armádu.
Moskva zákon kritizuje. Ruský vyjednávač Boris Gryzlov prohlásil, že předloha je v naprostém rozporu s minskými dohodami, ještě více odděluje Donbas od Ukrajiny a blokuje mírové urovnání.
Související
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák