Politika jako ozdoba miliardářů? Ve světě je stále více bohatých hlav států

Řeč není jen o Donaldu Trumpovi, ale do téhle kategorie se řadí i Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, Petro Porošenko, ukrajinský prezident, nebo Silvio Berlusconi. Všichni tihle muži využívají politiku jako zdroj zábavy, nebo s její pomocí chtějí upevnit svoje vlastní impérium. Hlavní však je, že lidem to obvykle nevadí a klidně si je zvolí znova.

Nejnovějším přírůstkem v klubu bohatých politiků je zatím nejspíš Andrej Babiš, ale u něho to rozhodně nepřestane. Babiš má podle Forbesu odhadovaný majetek ve výši 4,1 miliard dolarů, teď už potřebuje jen post premiéra České republiky, aby se mohl zařadit mezi ty nejelitnější z elitních.

Na vrcholu klubu samozřejmě stojí americký prezident Donald Trump, který je však podle Forbes o celou miliardu dolarů chudší než český politik. Být hlavou státu v jedné z nejmocnějších zemí na světě je však mnohem "cennější trofejí", než být premiérem v malé evropské zemi.

Petro Porošenko má o poznání menší majetek, stále však platí za boháče a navíc je ukrajinským prezidentem. A pak tu máme samozřejmě Berlusconiho, který už není aktivním politikem, ale za to je nejbohatší ze všech zmiňovaných - chlubit se může bohatstvím o 15 miliard dolarů a navíc 9 let stál v čele Itálie až do roku 2013. A zároveň italskému politikovi vděčíme za trend, že stále více a více byznysmenů to táhne k politice.

Nejdříve Berlusconi založil stranu s chytlavým názvem Forza Italia, což je oblíbený pokřik mezi fanoušky fotbalu, když fandí národnímu týmu. Andrej Babiš nejspíš od něj odkoukal nějaké triky, protože hnutí "ANO" tomuto scénáři více než odpovídá. Trump a Porošonko pak vstoupili přímo mezi lidmi a slibovali jim velké změny, pokud budou zvolení. Plán se jim vydařil.

Dalším krokem je právě odmítnutí všech dosavadních praktik, které očernili politiku, kterou potřebují očistit. Ať už je korupce nebo tradici, miliardáři slibují nové sklo, které bude dokonale průhledné, naleštěné a transparentní. Hlavní přitom je, aby odmítli zavedený establishment. To, co Andrej Babiš říká na adresu německé kancléřky Angely Merkelové, je prakticky jen slabým odvarem slov, které použil i Berlusconi.

A v neposlední řadě vytáhnou na pomoc své bohatství. Korupce je rozšířený problém a dotyční neváhají prohlásit, že oni "zkorumpovatelní" nebudou, protože už sami mají dost peněz. A kdyby to náhodou nestačilo, pak mohou vždy jako Berlusconi tvrdit, že své vydělané peníze použijí ve prospěch celého státu. Nutno ovšem dodat, že k tomu nedošlo ani v jednom případě, naopak politika jim dala možnost rozšířit své finanční impérium ještě snadněji.

A u miliardářů dříve či později přicházejí snahy o získání vlastnictví nad nezávislými novinami. Berlusconi o tom ví své, celé jeho impérium je mediální. Babiš a Porošenko mají svůj televizní kanál, Babiš navíc ještě i noviny. Donald Trump sice nic takového nevlastní, ale postaral se o vytvoření vlastního pořadu, kde pravidelně vystupuje.

Andrej Babiš jako pravý populista pak nabízí méně byrokracie, nižší daně, zatočení s parazity na sociálních dávkách a jasné "NE" Evropské unii. Odmítá euro, které považuje za bankrotní záležitost, nechce migranty a prohlašuje, že pokud bude v Evropě víc muslimů než Belgičanů, pak je to problém Bruselu a ne České republiky.

Jenže vítězstvím ve volbách to zdaleka nekončí. Trump má nejnižší podporu od doby, co se ujal úřadu. Berlusconi byl sesazen a souzen za podvody, jeho devítiletá vláda v Itálii je považována za nejhorší období a Porošenkova vláda je podle odborníků ta nejvíc zkorumpovaná v historii samostatné Ukrajiny. A jak dopadne Andrej Babiš? Český politik může změnit historii a stát se nejen úspěšným podnikatelem, ale i politikem, nebo naopak skončí na dně mezi "svými" z klubu.