Konec Putinova impéria se blíží? Rusko začíná hořet, varuje expert

NÁZOR - Zatčení Alexeje Uljukajeva vyvolalo otřesy v ruské elitě, uvádí historik a politolog Mark Galeotti. Expert na Rusko působící v pražském Institutu mezinárodních vztahů v komentáři pro server Moscow Times konstatuje, že poprvé od Stalinových dob byl zatčen sloužící ministr a celý případ demonstruje, že putinismus dosáhl podoby antického režimu - je zahleděný do sebe, je mstivý a jeho osud je zpečetěn.

Okázale krvavá vražda

Uljukajevův osmiletý trest udělaný za sporná obvinění poté, co klíčový svědek Igor Sečin vystupoval vůči soudu s otevřeným pohrdáním, vyslal doslova šokovou vlnu, píše odborník. Připomíná, že Uljukajev byl obviněn z vynucování si úplatku v hodnotě 2 miliony dolarů od Sečina výměnou za posvěcení převzetí ropné společnosti Bašnefť státním petrochemickým gigantem Rosnefť.

"Nepravděpodobnost, že by středně-postavený ministr chtěl od mocného předsedy Rosněftu - blízkého spojence Vladimira Putina - výkupné, nic neznamenala. Že předložené důkazy byly chabé a zpochybnitelné, (znamenalo) ještě méně," pokračuje Galeotti. Podotýká, že soud nebral v potaz ani Sečinovo opakované odmítnutí křížového výslechu s odkazem na jeho údajnou zaneprázdněnost.  

Není zcela vyloučené, že Uljukajev očekával nějakou odměnu, připouští expert. Podotýká, že Rusko je sice kleptokracií a úřady obohacují své držitele, ale obvinění z vydírání je sporné a spíše má co do činění se samotným Sečinem a politickou dynamikou pozdního putinismu.

Notoricky neefektivní Rosnefť v mnoha ohledech funguje na pyramidovém principu a Sečin je jedním z "velkých zvířat" v ruském byznysu a politických kruzích, přičemž dokázal zajistit, že mnoho výdělečných společností - jako Bašnefť - bylo Rosnefťem pohlceno, aby odvrátily důsledky jeho špatného hospodaření, vysvětluje Galeotti. Tuto strategii nepovažuje za způsob nápravy věcí, ale za kanibalismus.  

"Nyní je však kořist méně hojná a ekonomika tenčí, tudíž se Sečinova taktika stává stále více kontroverzní," tvrdí politolog. Přiznává, že mezi Sečinem a Uljukajevem může existovat jisté nepřátelství, které je však primárně podněcováno potřebou prvně jmenovaného obnovit svou autoritu - k tomu nestačilo Uljukajeva zničit, ale bylo třeba to učinit nevybíravým, urážlivě očividným způsobem.

V mafiánském žargonu se toto nazývá "kovbojství", tedy okázale krvavá vražda, která má zajistit, že její poselství bude každému zřejmé, uvádí Galeotti. Domnívá se však, že navzdory Sečinově moci šlo o risk, jelikož záměrně a jednoznačně zpochybnil etiketu "vysokého putinismu", která předpokládala tlumení sporů mezi příslušníky elity, v rámci něhož Putin zaujal roli soudce a zprostředkovatele.

Putin si hraje, Rusko hoří  

Otázka podle odborníka zní, zda to nebude Kreml považovat za překročení meze. V minulosti ostatně Putin nechával své oblíbence padnout, pokud se stali postradatelnými či vystupovali s nedostatečnou uctivostí, ale záměrně se odmítal angažovat, poukazuje expert. Vysvětluje, že nejprve někteří lidé soudili, že Uljukajev začal být považován za postradatelného - podobně jako ředitel železnic Vladimir Jakunin -, případně se mu má dostat lekce, avšak poté ho soud shledal vinným a vyměřil mu nikoliv důtku či podmínečný trest, ale poslal ho na dlouho dobu do vězení.

"To značí skutečný začátek režimu antického putinismu," varuje politolog. Konstatuje, že navzdory všem svým chybám v sobě putinismus nesl jisté kleptokratické rovnostářství, kdy prezident měl jasné oblíbence, ale existovalo mnoho příležitostí pro ostatní, aby rostli a profitovali, alespoň dokud vykazovali loajalitu a relativní efektivitu. Putinovi oblíbenci mohli zmizet, pokud příliš zabředli do korupce a jejich kompetentnost poklesla, přičemž se tak ale nedělo současně a na úkor systému jako celku, vysvětluje Galeotti. Dodává, že toto již neplatí.

Nejde o problém dominance tzv. siloviků napojených na bezpečnostní složky nad liberály, ale spíše se jedná o přirozený, byť depresivní proces stárnutí režimu, míní expert. Domnívá se, že původní energičnost a meritokratické impulsy ustoupily odhodlanosti nejmocnějších chránit své zájmy před těmi, kteří nemají nic, případně tolik. Kompetentnost, znalost situace ve vztazích mezi elitou  a dlouhodobé systematické působení již znamená méně než bratrství a Putinova touha po klidu, uvádí odborník. Podotýká, že dnes Putin vykazuje jen malý entusiasmus ze své práce.     

"To je úpadek, který předchází koncům říší," deklaruje politolog. Ač to podle něj nemusí být zřetelné a bezprostřední, ale Putin si hraje, zatímco Rusko, které se zavázal vytvořit, začíná hořet.

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

Více souvisejících

Rusko Alexej Uljakajev Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 4 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 5 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 8 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

včera

USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

včera

Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU

Ostrovní stát Island v referendum podle předběžných výsledků odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Po sečtení většiny hlasů se tábor odpůrců vstupu přiblížil k vítězství s 52,5 procenty hlasů, zatímco příznivci obnovení jednání získali 47,5 procenta.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy