Co chystá USA do nového roku pro Rusko? Eskalaci konfliktu na Ukrajině, varují odborníci

Špatnou zprávou pro Kyjev nyní je, že ačkoliv se Evropská unie nebo USA tváří jako spojenci, ve skutečnosti nedělají nic proto, aby konflikt ukončily. Z dlouhodobého hlediska to totiž vypadá, že agresorem zde není Rusko, ale aliance vedená Američany a západní Evropou, kteří pomalu hrozili, že přitáhnou NATO až k hranicím Ruské federace, píše americký časopis The National Interest.

Ukrajina je problémovou oblastí, protože se rozpadala ještě před krizí v roce 2014. NATO sice chce nabídnout otevřené dveře všem, pravdou ovšem je, že pokud by mezi sebe uvítalo Ukrajinu, přinesla by s sebou do aliance veškeré ekonomické a sociální problémy, včetně hraniční rozepře s Ruskem.

Anexe Krymu je tak možná z pohledu Kyjevu brutálním aktem síly, z pohledu Moskvy však jedinou možností, jak od sebe udržet NATO a z pohledu NATO, ačkoliv si to samozřejmě nikdo nepřizná, se jedná o výmluvu, proč do svých řad nepřijmout Ukrajinu.

Ve Washingtonu i v Bruselu však dobře ví, že konflikt zde nebude na věky. Rozhodnutí Bílého domu poskytnout Kyjevu zbraně je tak oklikou, jak se nenechat přímo zatáhnout do války, ale přitom přispět k tomu, aby konflikt postupně utichal. Roztržku se separatisty si Kyjev nejspíš dokáže vyřešit sám, velký strašák v podobě Moskvy však i nadále zůstává. Co trápí Kreml není vojenská schopnost Kyjevu, ale plány USA a EU i nadále dostat Ukrajiny do NATO.

Z tohoto důvodu je pro Rusko i nadále stěžejní, aby zaměstnal americkou pozornost někde jinde. Ať už je to Blízký východ a problém Íránu nebo Sýrie, nebo je to neochota pomoci uklidnit napětí na Korejském poloostrově.

Ukrajina se tak chytila do sporu mezi dvěma mocnostmi, která nemají téměř žádný zájem ani výhodu intervence v Kyjevu, ale které zemi využívají ke svému diplomatickému přetahování. Přitom USA v zásadě ani nepotřebuje rozšířit NATO dále na východ, s novým členem vzniknou nové výdaje, je však bláhové se domnívat, že tato chudá země bude schopná splácet své ekonomické závazky.

Jenže Washington už není v situaci, kdy se může vůči Ukrajině otočit zády. Jednou slíbilo pomoc, a tu musí dodat, ať už ve formě zbraní, vojáků nebo peněz. Kdyby teď o svého postoje ustoupilo, utrpěla by tím hlavně americká světová pověst. Ve stejné situaci je však i Moskva. Jakmile ukáže slabou stránku, okamžitě by se toho chytili povstalci v Čečensku a dalších oblastí, které usilují o nezávislost.