České prezidentské volby jako jedny z nejdůležitějších na světě: Kde všude se bude rozhodovat o budoucnosti?

Rusko

Zřejmě nejsledovanější volby tohoto roku nás čekají v Rusku, leč dramatické nejspíš nebudou. Dne 18. března se tu bude volit prezident, zatím to vypadá, že by měl vyhrát v prvním kole s podporou kolem 70%. Jeho největší soupeř Alexej Navalnyj byl pro jistotu zbaven možnosti kandidovat kvůli trestnímu obvinění z roku 2013. Sám Navalnyj tvrdí, že toto obvinění bylo politicky motivované.

Kdo tedy zbyl ze soupeřů pro Putina? Komunistický lídr Pavel Grudinin, ultranacionalista Vladimir Žirinovskij nebo liberál Grigorij Javlinskij. Pětašedesátiletý Putin by v případě svého zvolení byl nejdéle sloužícím nejvyšším státníkem na ruském území od dob Josifa Stalina.

Spojené státy

Světová média budou zajímat rovněž volby do amerického Kongresu. Zde se 6. listopadu bude volit všech 435 členů Sněmovny reprezentantů, kteří získají mandát na dva roky, a také třetina (33) Senátu. Jeho členové jsou voleni na 6 let.

Při "midterm" volbách, které označují volby v polovině mandátu prezidenta, mají obvykle větší šance ti, jejichž zástupce nesedí v Bílém domě. Podle průzkumů to vypadá, že se nepsané pravidlo potvrdí i letos. Republikánská strana, která má většinu v obou komorách Kongresu, silně zaostává za demokraty. Předpokládá se tak, že by se po dvou letech mohly v obou komorách vystřídat role.

Zatímco ve Sněmovně se předpokládá vítězství Demokratické strany, v Senátu to bude složitější. Ze 33 volených míst obhajují totiž republikáni jen 8, přičemž v tuto chvíli mají převahu 51 ku 49. To znamená, že by demokraté museli všech svých 25 křesel obhájit a ještě dvě získat navíc, aby získali většinu v obou komorách.

Pokud by Demokratická strana skutečně zvítězila, mohla by řádně zkomplikovat prezidentský život Donaldu Trumpovi, který i přes podporu Kongresu nedokázal zrušit zdravotnický systém Obamacare. Republikáni toto slibují už 7 let. Další hrozbou pro prezidenta je možný impeachment. Tato otázka však bude na stole teprve poté, co demokraté budou mít většinu v Senátu.

Itálie

Jednu z nejméně stabilních zemí v Evropě, co se týče vlád, čekají parlamentní volby 4. března, přičemž Italové budou volit jak 630 poslanců, tak 315 senátorů. Od předchozích voleb v roce 2013 měla Itálie dohromady tři koaliční vlády, a to vždy pod vedením Demokratické strany.

Podle průzkumů mají demokraté téměř 30% podpory, to samé platí pro populistické Hnutí pěti hvězd. O třetí místo by se měly podělit bývalá Berlusconiho Forza Italia a Liga Severu s protiimigrační rétorikou. Oba subjekty by měly mít zhruba 15% hlasů voličů.

Česká republika

První volby v roce 2018 se uskuteční už příští týden, a to u nás. V prvním kole prezidentských voleb je favoritem Miloš Zeman. Bývalý člen KSČ, poté ČSSD a zakladatel Strany práv občanů bude usilovat o svůj druhý mandát.

Jeho hlavními soupeři by měli být akademik Jiří Drahoš, bývalý premiér Mirek Topolánek, podnikatel Michal Horáček a diplomat Pavel Fischer. První kolo se bude konat 12. a 13. ledna, případné druhé kolo, které slibuje vyrovnaný duel, o dva týdny později.

Maďarsko

Strana premiéra Viktora Orbána Fidesz se bude pokoušet ve volbách na přelomu dubna a května obhájit své pozice v parlamentu. Díky volebnímu systému měla koalice Fidesz s Křesťanskými demokraty pohodlnou dvoutřetinovou většinu mandátů.

Viktor Orbán, který je premiérem od roku 2010, je často kritizován Evropskou unií kvůli autoritářským tendencím. Podle průzkumů by však i tak měl pohodlně zvítězit. Na druhém místě by měla skončit krajně pravicová strana Jobbik a třetí by měli skončit socialisté.

Slovinsko

Na hornatou zemi čekají parlamentní volby nejpozději do července a vypadá to, že by se zde mohly střídat stráže. První je totiž v průzkumech Slovinská demokratická strana bývalého premiéra Janeze Janše. Jen těsně za demokraty je Sociální demokracie, která byla členem vládnoucí koalice.

Strana SMC současného premiéra Mira Cerara, která byla vytvořena těsně před posledními volbami a která tehdy získala největší počet procent hlasů, figuruje v předpovědích na třetím místě.

Kuba

Ostrov svobody ukončí 19. dubna tohoto roku dlouhou éru bratří Castrů zvolením nového prezidenta. Toho bude volit parlament. Mnozí očekávají zvolení dosavadního viceprezidenta Miguela Diaze-Canela. Proslýchá se však, že i přes to bude mít Raúl Castro velmi silný hlas.

Venezuela

V říjnu by se měly odehrát za hluboké politické a ekonomické krize volby prezidenta ve Venezuele. Ožebračený stát je rozdělený na zastánce současné hlavy státu Nicolase Madura a liberální opozici, která, mimo jiné, celý minulý rok usilovala o předčasné volby různými demonstracemi.

Bezpečnostní složky tyto protesty silově potlačovaly a při nepokojích zahynulo nejméně 120 lidí. Stovky jich byly uneseny. Jednání vlády s opozicí zatím nepřinesla žádný výsledek, pokračování dialogu se očekává už v lednu.

Dodejme, že v posledních volbách získal Maduro 50,6% hlasů a jeho soupeř, liberál Henrique Capriles, jenž odmítl uznat výsledek voleb, 49,1%.

Brazílie

Na největší zemi jihoamerického kontinentu čekají prezidentské volby v říjnu. Zatím není zřejmé, jak by mohly dopadnout, jelikož kandidátů je mnoho. Jedním z favoritů je dosavadní hlava státu Michel Temer, který má podporu 3% obyvatel, což je nejnižší výsledek jakéhokoli prezidenta Brazílie od obnovení demokracie v roce 1985.

Egypt

Volby egyptského prezidenta se budou konat někdy mezi únorem a květnem. Očekává se, že svůj mandát bude obhajovat Abd al-Fattáh as-Sísí. Prezidentem se stal v roce 2014, rok poté, co vedl vojenský převrat, ve kterém svrhl tehdejší hlavu státu islamistu Muhammada Mursího, tehdejšího vůdce Muslimského bratrstva.

As-Sísí loni uvedl, že bude kandidovat pouze v případě, že to budou chtít sami lidé. Na konci prosince jeho podporovatelé nasbírali na petici za jeho kandidaturu přes 12 milionů podpisů.