Konec Putina se blíží? V Rusku se děje cosi mimořádného, tvrdí analytik

Kritici Putina se ozývají

Pozornost se opětovně více zaměřuje na domácí agendu a vede se vážná debata o otázkách patronace, která udržuje systém, z něhož profituje jen málo bohatých, deklaruje konsultant. Skutečnost, že protesty Alexeje Navalného přivedly do ulic po celé zemi tisíce lidí, není podle něj náhodná a Rusové si chtějí vyslechnout tohoto protikorupčního bloggera a právníka, který měl být nejvážnějším vyzyvatelem Putina v nadcházejících volbách, dokud mu nebylo zakázáno kandidovat kvůli usvědčení z finančního podvodu.

I Navalného kritici věří, že šlo o politicky motivovaný rozsudek a sám blogger se odvolal, připomíná Škljarov. Dodává, že ačkoliv je Navalnij zřejmě nejznámějším opozičníkem vůči Putinovi - a zřejmě jediným, kterého Kreml považuje za hrozbu -, ve volbách kandiduje mnoho dalších  kritiků současného prezidenta a dávají o sobě vědět.      

Jako příklad uvádí analytik kandidáta Grigorije Javlinského, lídra liberální strany Jabloko, kterému úřady zakázaly zúčastnit se volebního klání v roce 2012 navzdory 2 milionům nominačních podpisů. "A přesto se Javlinskij nedávno objevil na Kremlem ovládaných federálních televizních kanálech NTV a Rossija 1, poprvé za dlouhé roky, a nemluvil o nezaměstnanosti v Americe, kyjevské juntě, zákazu ruské účasti na olympijských hrách či losu mistrovství světa ve fotbale," píše Škljarov. Dodává, že politik hovořil o ruských ekonomických a sociálních problémech, potřebě změn a řešení chudoby a korupce v Moskvě.

Konzultant rovněž odkazuje na poslední díl Nedělního večera s Vladimirem Solovjovem, jednoho z deseti nesledovanějších pořadu na kanálu Rossija 1. Poukazuje, že moderátor populární politické debaty Solovjov je znám jako kremelský propagandista a agresivní diskutant, ale navzdory své reputaci udělal rozhovor s šestatřicetiletou Xenií Sobčakovou, která také kandiduje v nadcházejících prezidentských volbách a dle svých slov není jen oponentkou Putina, ale také všech ostatních kandidátů. Sobčaková, které Škljarov radí, pak v rozhovoru vyzvala k volbě proti zažitému politickému systému a narušení statutu quo.

"Jen si to představte: zkušený opoziční politik Javlinskij a nejmladší ruská prezidentská kandidátka Sobčaková dostali šanci svobodně promluvit v Kremlem vlastněné státní televizi o vnitřních problémech Ruska a svých myšlenkách jak napravit zakořeněný systém korupce," zdůrazňuje Škljarov. Připomíná, že kremelské vysílání ne vždy poskytovalo takový prostor opozičním kandidátům a ještě před dvěma lety během kampaně k volbám do Státní dumy dostali opoziční kandidáti sotva dvě minuty vysílacího času v lokální moskevské televizi, aby představili své programy a kampaň.

Budoucnost Putina není růžová   

Dnes se političtí kandidáti objevují v televizním programu častěji a mohou toho říct poměrně dost, uvádí konzultant. Podotýká, že Sobčaková v rozhovoru v hlavním vysílacím čase prohlásila, že Krym patří Ukrajině, přičemž za takovou poznámku by ji Kreml před pár lety tvrdě potrestal.

Škljarov pokládá otázku, proč Kreml poskytuje svobodu slova opozičním kandidátům na státních kanálech, které jsou dostupné téměř celé populaci. Spekuluje, že ruská vláda možná konečně pochopila, že je sice možné vyřadit Navalného z prezidentských voleb, ale síly, které ho vynesly vzhůru, nelze dále ignorovat a systémová nerovnost, bující patronace v Kremlu a plahočící se ekonomika nejsou již přijatelné.  

"Nebo se Kremlu může bát nižší volební účasti - ukazatele voličské apatie a snižující se legitimity vlády," přemýšlí analytik. Soudí, že navozením zdání větší soutěže může Kreml doufat v přilákání většího počtu voličů k urnám v den voleb.

Putin se mezitím snaží mezinárodnímu společenství namluvit, že Rusko není oligarchií, jak je často líčeno, přičemž televizní prostor pro opoziční kandidáty může být strategií ruského prezidenta, která má  ukázat Rusko coby demokracii nechávající znít opoziční hlasy a garantující svobodu slova, přemítá Škljarov. Dodává, že Kreml může takovou svobodu poskytovat, jelikož možná nevnímá žádného opozičního kandidáta jako vážného soupeře.

Bylo by nicméně chybou činit takové předpoklady, konstatuje konzultant. Deklaruje, že Putin zřejmě v březnu zvítězí, ale slabá ekonomika, vysoká nezaměstnanost a rostoucí pocit frustrace ze zaběhnuté politiky nevěstí Kremlu zdaleka tak růžovou budoucnost, jak si sám namlouvá.