Svět se vysmál Česku: Ruské vměšování uspělo jen u vás, jinde propadlo

Moskva - Ruské vměšování do voleb jiných států bylo jedním z nejžhavějších témat roku 2017 a dá se očekávat, že zvláště z americké strany mu bude věnována velká pozornost i v roce 2018. List The Washington Post se podíval na dřívější i současné příklady ruských snah ovlivnit volby jiných států ve svůj prospěch a došel k názoru, že ve většině případů se jednalo o vcelku zbytečnou snahu.

Redaktoři listu prozkoumali 27 případů ruského vměšování od roku 1991. Ty se odehrály ve dvou vlnách.  Do roku 2014 se Rusko angažovalo pouze v post-sovětském prostoru. Rusko zde mělo přirozeně zájem na tom, aby si udrželo tyto státy ve své sféře vlivu navzdory tomu, že se Sovětský svaz rozpadl. Podle některých komentátorů Rusko v souladu se svým totalitním dědictvím podporovalo autoritářství v těchto zemích.

Podle The Washington Post však Rusko jednalo především pragmaticky a spíš než podkopání demokracie bylo jeho cílem podpora proruských stran a kandidátů. V některých případech, např. na Ukrajině v roce 1994, Rusko de facto pomáhalo vytvářet pluralitní politické prostředí tím, že podkopávalo moc protiruských autokratů.

Podle analýzy listu to byla prakticky jen Ukrajina, kde toto strategické vměšování přineslo Rusku ovoce. Jen v tomto případě existují přesvědčivé důkazy, že bez ruské intervence by mohly dopadnout volby jinak a proti zájmům Ruska. V roce 1994 poskytla ruská televize významný mediální prostor proruskému kandidátovi na prezidenta, který by mu jinak chyběl. Celkově se jen ve čtyřech z jedenácti případů intervence dopadly ve prospěch Ruska.

Druhou vlnu vměšování Rusko nastartovalo v roce 2014 a tentokráte se neomezovalo pouze na post-sovětské státy, ale rozšířilo své aktivity i do západních států. Stohy papíru byly napsány o tom, jak Rusko přispívalo k posilování krajně pravicových stran a politiků – např. francouzská Národní fronta a její předsedkyně a neúspěšná kandidátka na prezidentku Marine Le Penová. Taktéž se široce diskutovalo o dezinformačních kampaních a kybernetických útocích v USA, Francii, Německu či Nizozemsku. List též uvádí případ pokusu o převrat v roce 2016 v Černé hoře, ve kterém podle černohorské prokuratury mělo mít Rusko prsty a který měl zřejmě zabránit vstupu země do NATO.

Jako u předchozí vlny, i v případě této The Washington Post dospívá k názoru, že většina ruských aktivit nevedla k požadovanému výsledku. Z 16 voleb, které se Rusko pokoušelo ovlivnit od roku 2015, jen Brexit a volby v ČR vedly k výsledku, kterého chtěli Rusové dosáhnout, uvádí list. V sedmi případech výsledky jen částečně reflektovaly přání a zájmy Ruska. Např. ve Francii se podařilo proruské Le Penové a její Národní frontě získat nevídanou podporu, nestačilo to ale na vítězství v prezidentských i parlamentních volbách. V USA zase se podařilo vyšachovat v Kremlem nenáviděnou a obávanou Hilary Clintonovou, nicméně sankce proti Rusku zůstávaly v platnosti. Dalšími volbami s takto částečnými výsledky byly volby v Rakousku, Německu, Nizozemsku a Bulharsku.

Ačkoliv se zdá, že vlastně Rusko dokázalo být poměrně úspěšné, když v devíti případech z 16 volby dopadly alespoň částečně podle jeho přání, The Washington Post upozorňuje na nutnost vnímat tyto volby v širším kontextu. I  v těchto „úspěšných“ případech proměna politické krajiny a rozbití statutu quo bylo způsobena významnějšími vnitřními a vnějšími faktory jako je dlouhotrvající a kulminující nespokojenost s tradičními politickými stranami či hrozba migrační krize. List podotýká, že ačkoliv Rusko bylo aktivní ve vytváření dezinformačních kampaních v amerických volbách, uskutečnilo jich mnohem méně než domácí a jiné mezinárodní zdroje.

Navíc, v některých případech zprvu pro ruské zájmy příznivý výsledek se změnil na méně příznivý, případně se ukázal jako nemající prakticky žádný významný dopad. Např. ruská dezinformační kampaň napomohla v nezávazném referendu k odmítnutí dohody o přidružení Ukrajiny do EU. Holandský parlament však ignoroval výsledky a přijal dohodu o přidružení.

Ačkoliv tedy Rusko se od roku 2014 snažilo více zasahovat do politického chodu v okolních státech, jeho vměšování mu nepřineslo příliš velký užitek. Spíše se v některých případech obrátila tato snaha proti němu a možná i úplně zbytečně mu zkomplikovalo život. Hilary Clintonová by možná nevyhrála i bez ruského vměšování. Rusko svými aktivitami akorát posílilo ty vůči němu nepřátelské hlasy, které volaly po zpřísnění sankcí. Ruské intervence tak můžou v konečném důsledku být v rozporu s zájmy Ruska, poukazuje list.

Související

Marija Lvovová-Bělovová

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí tvrdí, že neví, z čeho ji ICC obviňuje

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová dnes uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud podle ní není konkrétní, napsal server Meduza. ICC na zmocněnkyni a rovněž na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. ICC dnes odsoudil výhrůžky ze strany Ruska.
CNY (jüan)

Čína a Rusko zřejmě budou ve vzájemném obchodě více využívat vlastní měny

Čína a Rusko budou ve vzájemném obchodě více používat vlastní měny, tedy čínský jüan a ruský rubl. Čínský prezident Si Ťin-pching se na tom v Moskvě dohodl se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Je to součást širší ekonomické spolupráce, kterou delegace obou zemí dojednaly. S odkazem na čínská státní média o tom dnes informuje server americké televize CNBC.

Více souvisejících

Rusko Volby volby 2017 Volby 2016

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusové válčící na Ukrajině nedostali slíbené výplaty. Je to "hromadný problém", píše server Vjorstka

V 53 z 85 ruských regionů zpozdili či vůbec nevyplatili slíbené výplaty vojákům válčícím na Ukrajině, tvrdí server Vjorstka. Vojáci s profesionálním kontraktem s armádou, vojáci zmobilizovaní do armády ze zálohy, dobrovolníci a jejich příbuzní si stěžují, že místo slibovaných 195.000 rublů (asi 55.270 Kč) měsíčně dostali na bankovní účty řádově menší sumy. Server neupřesnil, kolika vojáků se problém týká, ale tvrdí, že jde už o "hromadný problém".

Aktualizováno před 30 minutami

včera

včera

Petr Pavel

Česko má kapacitu vyrábět munici, mohli by to dělat Ukrajinci, řekl Pavel

 Česká republika pomohla zbrojními dodávkami Ukrajině jak mohla, ale mnoho dalších možností již nemá. V rozhovoru pro čtvrteční vydání deníku Süddeutsche Zeitung to prohlásil český prezident Petr Pavel. Listu, který rozhovor zveřejnil již dnes večer na svém webu, rovněž řekl, že Česko má kapacity pro výrobu munice, ale nedostatek pracovních sil, řešením by tak mohli být Ukrajinci. Hovořil i o tom, že západní Evropa konečně našla ve středoevropských a východoevropských státech partnery, kteří se nebojí říct svůj názor a kteří jsou schopni podílet se na společných projektech.

včera

Americký dolar

Fed zvýšil základní úrok o čtvrt procentního bodu

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent. Banka však ve svém prohlášení naznačila, že je blízko pozastavení dalšího zvyšování nákladů na úvěry v souvislosti s nedávnými otřesy na finančních trzích po pádu dvou amerických bank.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Mexiko nepouští do země desítky českých turistů. Zadrží je i na několik dní

Mexické úřady v uplynulých měsících nevpustily do země desítky českých turistů. Dnes to na dotaz ČTK sdělila česká konzulka v Mexiku Zdeňka Šubrová. Podle ní se problém týká také návštěvníků z jiných evropských a latinskoamerických zemí. Úřady turisty po příletu do země na několik hodin či dní zadrží. Mexická policie tvrdí, že jen vymáhá platné zákony. České velvyslanectví proti postupu mexických úřadů protestovalo. O problémech českých cestovatelů v Mexiku informoval i server Česká justice.

včera

ústr

Rada ÚSTR se vložila do sporu Kudrny s částí zaměstnanců

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je nejvyšším orgánem ústavu, se zastala ředitele Ladislava Kudrny ve sporu s částí zaměstnanců. Podle rady ředitel svými kroky naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen. Usnesení rady poskytl ČTK mluvčí ústavu Martin Vacek. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů, které od loňského podzimu cílí na Ukrajinu, řekl dnes serveru RBK-Ukrajina zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky GUR Vadym Skibickyj. Rusko sice podle něj i nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nové cíle ale budou vojenské.

včera

Kyjev

Válku vyhrajeme, Rusko porazíme, je přesvědčeno 97 procent Ukrajinců

Naprostá většina Ukrajinců, 97 procent, věří ve vítězství nad Ruskem a téměř tři čtvrtiny věří i v to, že se Ukrajině podaří získat zpět i všechna území v hranicích z roku 1991. Vyplývá to z průzkumu, který provedla ukrajinská sociologická skupina Rejting na zakázku amerického Mezinárodního republikánského institutu (IRI). O výsledcích průzkumu informovala mimo jiné ruská redakce BBC, která připomněla, že loni v dubnu takto uvažovalo jen 53 procent dotázaných.

včera

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka chce uzákonit dřívější důchod pro náročné profese

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ve druhém letošním pololetí předložit zákon s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. Pravidla by pak měla v praxi začít platit nejpozději v roce 2025. Jurečka to řekl dnes večer v Praze odborářům svazu KOVO. Podle ministra je v koalici na dřívějších penzích shoda a "doladit" se musí výčet pracovníků i podmínky pro zaměstnavatele. Jednat o tom chce šéf resortu práce a sociálních věcí příští měsíc.

včera

Izrael, ilustrační foto

Izrael a Polsko se po letitých sporech zase usmířily

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem podepsal dohodu o obnovení cest izraelských studentů do bývalých nacistických koncentračních táborů na území Polska. Izraelský tisk minulý týden dohodu avizoval jako krok na cestě k úplnému obnovení izraelsko-polských vztahů, které v posledních letech kalily spory kvůli polským zákonům ohledně holokaustu a s tím souvisejícím omezením restitucí. Oba státy kvůli tomu načas odvolaly své velvyslance - v polském případě až dosud.

včera

Ilustrační foto

Zárukou to neskončí. EU chce, aby výrobci povinně opravovali elektrospotřebiče i po záruce

Evropská komise (EK) dnes navrhla pravidla, která by výrobcům ukládala povinnost nabízet opravu výrobků, například praček a televizí, i po záruce, po dobu pěti až deseti let od prodeje. Pravidla by se dále vztahovala na ledničky, vysavače a další zboží, které je podle unijního práva považováno za "opravitelné". EU jedná o pravidlech, která by tento požadavek rozšířila na chytré telefony a tablety. EK o tom informovala v tiskové zprávě.

včera

Marija Lvovová-Bělovová

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí tvrdí, že neví, z čeho ji ICC obviňuje

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová dnes uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud podle ní není konkrétní, napsal server Meduza. ICC na zmocněnkyni a rovněž na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. ICC dnes odsoudil výhrůžky ze strany Ruska.

včera

Ilustrační foto

Problémy neskončily, zkrachují další banky, varuje šéf investičního fondu

Problémy bankovního sektoru vyvolané pádem Silicon Valley Bank (SVB) ještě neskončily a do dvou let zkrachuje značný počet bank. Na konferenci agentury Bloomberg to řekl generální ředitel investičního fondu Man Group Luke Ellis. Ohroženy podle něj mohou být hlavně menší a regionální banky v USA a menší banky v Británii.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Policie vyšetřuje údajné pokousání člověka vlkem jako šíření poplašné zprávy

Policie vyšetřuje údajné pokousání člověka vlkem v Krušných horách jako šíření poplašné zprávy. Severu iDNES.cz to dnes potvrdila mluvčí chomutovské policie Miroslava Glogovská. Událost se údajně stala druhý březnový víkend nedaleko Hory sv. Šebestiána na Chomutovsku. V příspěvku na sociálních sítích stálo, že muž před vlkem chránil svého psa, divoké zvíře ho poté pokousalo.

včera

Vláda Petra Fialy ve Sněmovně

Vláda prodloužila o rok pravidla nouzového ubytování válečných uprchlíků

Vláda prodloužila o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků. Upravuje to nařízení, které kabinet dnes schválil. ČTK to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předpis má platit do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU.

Aktualizováno včera

včera

Sněmovna zakázala TikTok na svých zařízeních, varovala i poslance

Sněmovní kancelář zakázala používat zaměstnancům čínskou aplikaci TikTok na všech svých zařízeních kvůli kybernetické bezpečnosti. Ze soukromých přístrojů doporučila tuto aplikaci odstranit. S obdobnou žádostí se kancléř Martin Plíšek obrátil dopisem na poslance a jejich asistenty, informoval dnes ČTK. Před používáním TikToku na zařízeních s přístupem do významných informačních systémů varoval na začátku března Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Aplikaci pokládá za bezpečnostní hrozbu.

Zdroj: ČTK

Další zprávy