Trpělivost Rusů je u konce? Profesorka naznačila, co letos čeká Rusko

Riziko recese je nulové

Na rozdíl od let 2015 a 2016, kdy se ruské regiony zažívaly boom zbrojního a potravinářského průmyslu, není podle profesorky letos pravděpodobný žádný závratný ekonomický růst. Ekonomika regionů stagnovala již v roce 2017 a letos se zřejmě zastaví úplně, dodává Zubarevičová. Připomíná, že výdaje na obranu se v Rusku omezují a potravinářský průmysl brzdí dvanáctiprocentní propad reálných příjmu, k němuž došlo mezi listopadem 2014 a říjnem 2017.

Na druhou stranu, ekonomická krize v Rusku skončila a riziko recese je v regionech téměř nulové, přiznává odbornice. Zdůrazňuje, že předpovídat výši regionálních rozpočtů je sice velmi obtížné, ale stabilizace ekonomiky a růstu mezd by měla přinést větší zisky z výběru daní z příjmu fyzických osob, navíc federální rozpočet Ruska je v slušné kondici díky vyšším cenám ropy, a tak se regionům zřejmě dostane stejné finanční pomoci z Moskvy jako loni.     

Finance poskytované centrální vládou se prvních třech loňských čtvrtletích meziročně zvýšily o 8% a s ohledem na březnové prezidentské volby budou zřejmě dále růst, přičemž nejvíce dostanou Čečensko a Krym, soudí profesorka.Varuje, že přesto existují rizika.

"Redistribucí regionálních příjmů ve federálním rozpočtu Moskva v praxi zbavuje regiony prostředků," tvrdí Zubarevičová. Jako příklad dává Sachalinský region na Dálném východě, který přišel o většinu daňových výnosů plynoucích z plynařského a ropného projektu Sachalin-2, přičemž ještě hůře je na tom Moskva, která získává jen 25% toho, co vybere od svých obyvatel na daních.

Je třeba si počkat, zda Moskva, jejíž rozpočet loni činil 2 biliony rublů, dokáže získat více peněz s odkazem na potřebu financovat infrastrukturní projekty, včetně ohromně drahé městské renovace, nebo zda odebírání peněz nejbohatšímu ruskému regionu bude pokračovat, konstatuje odbornice.

Vládnout bude apatie

Na základě loňského prezidentského výnosu musí regiony financovat růst platů státních zaměstnanců, mj. lékařů, a zároveň naplnit listopadový slib Vladimira Putina, že rodiče budou mít v případě narození prvního dítěte nárok na měsíční dovolenou, poukazuje expertka. Vysvětluje, že zatím není zřejmé, jakou část výsledného účtu zaplatí samotné regiony, ale není vyloučené, že v důsledku těchto nákladů se jejich reálné rozpočty ztenčí.

"Dalším problémem je dluh. K listopadu 2017 regiony dohromady dlužily 2,4 bilionu rublů," pokračuje Zubarevičová. Dodává, že téměř polovinu z toho tvoří mimořádně levné půjčky od ministerstva financí, které se však v letošním roce drasticky zmenší. Ministerstvo financí sice prodlouží regionům splatnost těchto úvěrů, aby vyrovnalo jejich rozpočet, ale zůstává nejasné, zda v tom bude moci do budoucna pokračovat s ohledem na své vlastní finanční závazky, nastiňuje profesorka.   

Situace přesto nemusí vést k nedodržení závazků, jelikož ruské ministerstvo financí bylo dosud relativně úspěšné v přidělování financí regionům dle aktuální potřeby, poukazuje expertka. Očekává, že po prezidentských volbách navíc dojde k novému arbitrárnímu přeskupení regionálních gubernátorů a dočasní gubernátoři dosazení prezidentem na podzim 2017 budou muset své pozice obhájit ve volbách, stejně jako jejich předchůdci jmenovaní na jaře.

Ruská společnost přitom dychtí po nových tvářích, jelikož soudí, že je nejlepší šance na změnu k lepšímu, uvádí odbornice. Konstatuje, že pro většinu gubernátorů tak nebude problémem vyhrát volby, ale nalézt způsob jak řídit regiony s výrazně omezenými finančními zdroji a sborové žádosti o peníze z federálního rozpočtu jen zesílí, přičemž hlavním hlasem bude čečenský vůdce Ramzan Kadyrov.

Politickou aktivitu regionů si Zubarevičová netroufá předvídat. Očekává, však že případná politická aktivita zřejmě bude probíhat v regionálních metropolích, kde žije nejprogresivnější a po změně nejvíce toužící obyvatelstvo. "V roce 2018 však nečekejte žádné velké politické zvraty. Trpělivost Rusů zatím není u konce," zdůrazňuje akademička s tím, že v Moskvě i regionech bude vládnou především apatie.