Mnichov - Rusko je dnes v euroatlantickém prostoru vnímáno jako hlavní, nejnebezpečnější nepřítel na státní úrovni. Evropští i američtí vrcholní politici pravidelně varují před hrozbou, kterou představuje vůči evropským humanitním hodnotám údajně nepřátelský režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle agentury Reuters však za zavřenými dveřmi nepřátelská rétorika výrazně odpadá. Západní politici a diplomaté si uvědomují, že bez účasti Ruska není možné vyřešit řadu naléhavých krizí.
Na každoroční Mnichovské bezpečnostní konferenci, která proběhla tento víkend, bylo Rusko předmětem ostré kritiky. Politici se shodovali, že představuje bezpečností hrozbu, ať co se týče intervence na Ukrajině a v USA. Zvláště američtí politici neskrývali svoji podrážděnost z ruského odmítání těchto akcí. „Jsem ohromen, že ... Rusové přijdou a každoročně pošlou někoho, aby v podstatě popíral fakta," řekl americký ředitel americké národní zpravodajské služby (National Inteligence) Dan Coats o ruské přítomnosti na akci.
Zatímco předchozí rok byl ve znamení nervozity z nepředvídatelného chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vystupoval proti mnoha „ustáleným zvyklostem“ americké zahraniční politiky svými pohrdavými výroky na adresu NATO a EU, a naopak až nevídaně vstřícným postojem vůči ruskému prezidentovi, tento rok vystupoval Trump mnohem více jako „mainstreamový“ americký politik. Poprvé totiž uznal ruské vměšování se do voleb.
Finální potvrzení role Ruska v amerických prezidentských volbách, které se od Trumpa tak dlouho čekalo, nicméně nezastavilo západní politiky a diplomaty v pragmatickém jednání s kritizovanou ruskou stranou o naléhavých bezpečnostních otázkách dneška. Zatímco na oficiální rovině mezi oběma stranami lítají chladně posměšné urážky, na té praktické se vrchní politici včetně generálního tajemníka NATO Jensa Stoltenberga setkali s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Např. německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel se několikrát setkal s Lavrovem, kterému nabídl možnost ulehčení ekonomických sankcí uložených Moskvě za její aktivity na východní Ukrajině a nazval Rusko „nepostradatelným" partnerem v globálním úsilí zabránit šíření jaderných zbraní. "Bez Ruska nemůžeme nalézt politické řešení," řekl norský ministr obrany Frank Bakke Jensen pro agenturu Reuters. „Musíme dosáhnout bodu, kdy můžeme pracovat, abychom našli politické řešení, a to musí být zásadní."
„Existuje diplomatická síť, která funguje," uvedl ruský senátor Aleksey Puškov. „Je to něco, co, pokud je to používáno efektivně, může zabránit větším konfrontacím." Podle bývalého ministra zahraničí USA, Johna Kerryho, který stál za nukleární dohodou s Íránem z roku 2015, Západ potřebuje „rozčlenit" záležitosti s Moskvou, aby diplomacie mohla dosáhnout více.
Přesvědčení vrcholných politiků a diplomatů, že bez Ruska není možné dojít politického řešení řady naléhavých krizí, vychází z jejich provázanosti a významné role, kterou v nich Rusko hraje. V Sýrii stojí po boku hlavního blízkovýchodní nepřítele Saúdské Arábie a zvláště Izraele, Íránu. Zároveň jedná o nákupu ruské zbrojní techniky s členem NATO, Tureckem, které s jeho souhlasem útočí na USA podporované kurdské jednotky v severní Sýrii.
Rusko je též centrální pro řešení pro Trumpa centrálního problému s jaderným programem KLDR. Snaha omezit přívoz ropy do totalitárního státu selhala přes rozhodnutí Ruska nesouhlasit s uvedením ropného embarga. I v případě Ukrajiny zvláštní vyslanec USA Kurt Volker připustil, že všechno záleží na Moskvě.
„Před několika lety jste mohli mluvit o oddělených krizích, ale dnes, pokud jednáte o jedná, třesete všemi ostatními," uvedl o centrální roli Ruska v současných politických krizích norský ministr obrany Jensen. Dojednání jakékoliv dohody však nebude snadné. Diplomaté se shodují, že současné vztahy mezi Východem a Západem jsou na nejnižším bodě od konce studené války.
Související
Robert Fico je u Putina v Kremlu
Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou
Rusko , Bezpečnostní konference v Mnichově , diplomacie , Sergej Lavrov
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
před 1 hodinou
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 2 hodinami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 4 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.
Zdroj: Jan Hrabě