Mnichov - Rusko je dnes v euroatlantickém prostoru vnímáno jako hlavní, nejnebezpečnější nepřítel na státní úrovni. Evropští i američtí vrcholní politici pravidelně varují před hrozbou, kterou představuje vůči evropským humanitním hodnotám údajně nepřátelský režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle agentury Reuters však za zavřenými dveřmi nepřátelská rétorika výrazně odpadá. Západní politici a diplomaté si uvědomují, že bez účasti Ruska není možné vyřešit řadu naléhavých krizí.
Na každoroční Mnichovské bezpečnostní konferenci, která proběhla tento víkend, bylo Rusko předmětem ostré kritiky. Politici se shodovali, že představuje bezpečností hrozbu, ať co se týče intervence na Ukrajině a v USA. Zvláště američtí politici neskrývali svoji podrážděnost z ruského odmítání těchto akcí. „Jsem ohromen, že ... Rusové přijdou a každoročně pošlou někoho, aby v podstatě popíral fakta," řekl americký ředitel americké národní zpravodajské služby (National Inteligence) Dan Coats o ruské přítomnosti na akci.
Zatímco předchozí rok byl ve znamení nervozity z nepředvídatelného chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vystupoval proti mnoha „ustáleným zvyklostem“ americké zahraniční politiky svými pohrdavými výroky na adresu NATO a EU, a naopak až nevídaně vstřícným postojem vůči ruskému prezidentovi, tento rok vystupoval Trump mnohem více jako „mainstreamový“ americký politik. Poprvé totiž uznal ruské vměšování se do voleb.
Finální potvrzení role Ruska v amerických prezidentských volbách, které se od Trumpa tak dlouho čekalo, nicméně nezastavilo západní politiky a diplomaty v pragmatickém jednání s kritizovanou ruskou stranou o naléhavých bezpečnostních otázkách dneška. Zatímco na oficiální rovině mezi oběma stranami lítají chladně posměšné urážky, na té praktické se vrchní politici včetně generálního tajemníka NATO Jensa Stoltenberga setkali s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Např. německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel se několikrát setkal s Lavrovem, kterému nabídl možnost ulehčení ekonomických sankcí uložených Moskvě za její aktivity na východní Ukrajině a nazval Rusko „nepostradatelným" partnerem v globálním úsilí zabránit šíření jaderných zbraní. "Bez Ruska nemůžeme nalézt politické řešení," řekl norský ministr obrany Frank Bakke Jensen pro agenturu Reuters. „Musíme dosáhnout bodu, kdy můžeme pracovat, abychom našli politické řešení, a to musí být zásadní."
„Existuje diplomatická síť, která funguje," uvedl ruský senátor Aleksey Puškov. „Je to něco, co, pokud je to používáno efektivně, může zabránit větším konfrontacím." Podle bývalého ministra zahraničí USA, Johna Kerryho, který stál za nukleární dohodou s Íránem z roku 2015, Západ potřebuje „rozčlenit" záležitosti s Moskvou, aby diplomacie mohla dosáhnout více.
Přesvědčení vrcholných politiků a diplomatů, že bez Ruska není možné dojít politického řešení řady naléhavých krizí, vychází z jejich provázanosti a významné role, kterou v nich Rusko hraje. V Sýrii stojí po boku hlavního blízkovýchodní nepřítele Saúdské Arábie a zvláště Izraele, Íránu. Zároveň jedná o nákupu ruské zbrojní techniky s členem NATO, Tureckem, které s jeho souhlasem útočí na USA podporované kurdské jednotky v severní Sýrii.
Rusko je též centrální pro řešení pro Trumpa centrálního problému s jaderným programem KLDR. Snaha omezit přívoz ropy do totalitárního státu selhala přes rozhodnutí Ruska nesouhlasit s uvedením ropného embarga. I v případě Ukrajiny zvláštní vyslanec USA Kurt Volker připustil, že všechno záleží na Moskvě.
„Před několika lety jste mohli mluvit o oddělených krizích, ale dnes, pokud jednáte o jedná, třesete všemi ostatními," uvedl o centrální roli Ruska v současných politických krizích norský ministr obrany Jensen. Dojednání jakékoliv dohody však nebude snadné. Diplomaté se shodují, že současné vztahy mezi Východem a Západem jsou na nejnižším bodě od konce studené války.
Související
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
Rusko , Bezpečnostní konference v Mnichově , diplomacie , Sergej Lavrov
Aktuálně se děje
včera
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
včera
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
včera
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
včera
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
včera
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
včera
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
včera
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
včera
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
včera
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
včera
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
včera
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
včera
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
včera
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
včera
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
včera
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
včera
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
včera
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
včera
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
včera
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
včera
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák