Bez Ruska se neobejdeme, přiznávají vrcholní politici

Mnichov - Rusko je dnes v euroatlantickém prostoru vnímáno jako hlavní, nejnebezpečnější nepřítel na státní úrovni. Evropští i američtí vrcholní politici pravidelně varují před hrozbou, kterou představuje vůči evropským humanitním hodnotám údajně nepřátelský režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle agentury Reuters však za zavřenými dveřmi nepřátelská rétorika výrazně odpadá. Západní politici a diplomaté si uvědomují, že bez účasti Ruska není možné vyřešit řadu naléhavých krizí.

Na každoroční Mnichovské bezpečnostní konferenci, která proběhla tento víkend, bylo Rusko předmětem ostré kritiky. Politici se shodovali, že představuje bezpečností hrozbu, ať co se týče intervence na Ukrajině a v USA. Zvláště američtí politici neskrývali svoji podrážděnost z ruského odmítání těchto akcí. „Jsem ohromen, že ... Rusové přijdou a každoročně pošlou někoho, aby v podstatě popíral fakta," řekl americký ředitel americké národní zpravodajské služby (National Inteligence) Dan Coats o ruské přítomnosti na akci.

Zatímco předchozí rok byl ve znamení nervozity z nepředvídatelného chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vystupoval proti mnoha „ustáleným zvyklostem“ americké zahraniční politiky svými pohrdavými výroky na adresu NATO a EU, a naopak až nevídaně vstřícným postojem vůči ruskému prezidentovi, tento rok vystupoval Trump mnohem více jako „mainstreamový“ americký politik. Poprvé totiž uznal ruské vměšování se do voleb.

Finální potvrzení role Ruska v amerických prezidentských volbách, které se od Trumpa tak dlouho čekalo, nicméně nezastavilo západní politiky a diplomaty v pragmatickém jednání s kritizovanou ruskou stranou o naléhavých bezpečnostních otázkách dneška. Zatímco na oficiální rovině mezi oběma stranami lítají chladně posměšné urážky, na té praktické se vrchní politici včetně generálního tajemníka NATO Jensa Stoltenberga setkali s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Např. německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel se několikrát setkal s Lavrovem, kterému nabídl možnost ulehčení ekonomických sankcí uložených Moskvě za její aktivity na východní Ukrajině a nazval Rusko „nepostradatelným" partnerem v globálním úsilí zabránit šíření jaderných zbraní. "Bez Ruska nemůžeme nalézt politické řešení," řekl norský ministr obrany Frank Bakke Jensen pro agenturu Reuters. „Musíme dosáhnout bodu, kdy můžeme pracovat, abychom našli politické řešení, a to musí být zásadní."

„Existuje diplomatická síť, která funguje," uvedl ruský senátor Aleksey Puškov. „Je to něco, co, pokud je to používáno efektivně, může zabránit větším konfrontacím." Podle bývalého ministra zahraničí USA, Johna Kerryho, který stál za nukleární dohodou s Íránem z roku 2015, Západ potřebuje „rozčlenit" záležitosti s Moskvou, aby diplomacie mohla dosáhnout více.

Přesvědčení vrcholných politiků a diplomatů, že bez Ruska není možné dojít politického řešení řady naléhavých krizí, vychází z jejich provázanosti a významné role, kterou v nich Rusko hraje. V Sýrii stojí po boku hlavního blízkovýchodní nepřítele Saúdské Arábie a zvláště Izraele, Íránu. Zároveň jedná o nákupu ruské zbrojní techniky s členem NATO, Tureckem, které s jeho souhlasem útočí na USA podporované kurdské jednotky v severní Sýrii.

Rusko je též centrální pro řešení pro Trumpa centrálního problému s jaderným programem KLDR. Snaha omezit přívoz ropy do totalitárního státu selhala přes rozhodnutí Ruska nesouhlasit s uvedením ropného embarga. I v případě Ukrajiny zvláštní vyslanec USA Kurt Volker připustil, že všechno záleží na Moskvě.

„Před několika lety jste mohli mluvit o oddělených krizích, ale dnes, pokud jednáte o jedná, třesete všemi ostatními," uvedl o centrální roli Ruska v současných politických krizích norský ministr obrany Jensen. Dojednání jakékoliv dohody však nebude snadné. Diplomaté se shodují, že současné vztahy mezi Východem a Západem jsou na nejnižším bodě od konce studené války.

Související

Více souvisejících

Rusko Bezpečnostní konference v Mnichově diplomacie Sergej Lavrov

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy