Rusko je horší než Slovensko? Tohle by se u nás nestalo, míní ruský expert

Zatímco na Slovensku vražda novináře a jeho partnerky vedla k pádu vlády, v Rusku v podobných případech neodstupuje ani místní vláda, natož federální. A to od roku 2002 fond registruje v Rusku nejméně 91 vražd novinářů, souvisejících s jejich prací.

"Ne, nikdy se nic takové v Rusku nestalo. Ani zdaleka. Úřady nereagují, o demisích nemůže být řeč. Žádné následky (vraždy novináře) nemívají," řekl ČTK Timošenko. Zprávy ze Slovenska podle něj navíc svědčí, že úřady vyvíjejí velkou snahu případ objasnit, zatímco v Rusku bývá příznačná netečnost.

"Zájem, který v Rusku budí slovenský případ, ovšem ukazuje, že ani u nás není vše beznadějné. Pokud v malém státu je celá společnost pobouřená vraždou, tak to dává příklad. Možná i u nás se něco změní," dodal.

Timošenko připouští, že pokud jde o vraždy novinářů, tak v souvislosti s Ruskem se často objevují šokující čísla, která považuje za přehnaná. Ze statistik fondu proto vyřadil případy, které nesouvisely s prací žurnalistů, ale byly nejspíše nehodami a podobně. Číslo 91, které považuje za hodnověrné, zahrnuje i případy novinářů zabitých v bojích na Kavkaze. Netýká se však reportérů zabitých v konfliktu na východě Ukrajiny.

Mezinárodní federace novinářů se sídlem v Bruselu představila v roce 2009 zprávu, podle níž při výkonu své profese od roku 1993 přišlo v Rusku o život 86 pracovníků médií a dalších 38 žurnalistů bylo nejspíš kvůli své práci zavražděno. Databáze studie ale čítala celkem 312 jmen pracovníků médií, kteří v letech 1993 až 2009 v Rusku zahynuli nebo se stali nezvěstnými. Americký Výbor na obranu novinářů operuje s ještě vyššími čísly.