Rusko je ve válce v Západem, je třeba rázná odveta? Analytik burcuje k akci

Rafinovanější než standardní válka

"Zajisté, nejde o konvenční válku, jako by ruské tanky vpadly do Polska či ruské střely zasáhly Pittsburgh," přiznává odborník. Konstatuje, že ruská válka je rafinovanější a koneckonců i efektivnější, protože nikoho nepřiměla k jasné odpovědi. Tato válka podle Boota začala v roce 2008, kdy Rusko vpadlo do Gruzie, prozápadní země, která vyslala vojáky do Iráku a Afghánistánu a dychtila po vstupu do NATO. Tehdejší Obamaova administrativa ale Putina nepotrestala a místo toho odpověděla "restartem" vztahů, připomíná expert. Soudí, že to Putina povzbudilo k další agresi.

V roce 2014 tak Putinovi "malí zelení mužíčci" - uniformovaní ruští vojáci s bez insignií - vpadli na Ukrajinu, anektovali Krym a přeměnili východ země v ruský loutkový stát, poukazuje Boot. Připouští, že tehdy USA a Evropa odpověděli sankcemi, které však nebyly dost silné, aby Putina odradily.

Ve stejném roce ruská protiletadlová raketa nad Ukrajinou sestřelila malajsijské dopravní letadlo a zabila 298 lidí, ale Putin namísto omluvy a vyplacení odškodného šířil šílené konspirační teorie vinící Ukrajinu, CIA a další, podotýká analytik. Doplňuje, že v roce 2015 Putin vstoupil do syrské občanské války, aby pomohl zločinnému režimu páchajícímu válečné zločiny bojovat proti vlastnímu lidu, přičemž ruským žoldákům zřejmě nestačilo zabíjet Syřany, a tak minulý měsíc zaútočili na základnu amerických vojáků s očividným cílem vypudit Spojené státy ze země.

"Aby zabránil efektivní odpovědi Západu, Putin v roce 2016 drze zasáhl do amerických prezidentských voleb a pomohl porazit Hillary Clintonovou, (svou) kritičku, a zvolit Donalda Trumpa, (svého) příznivce," pokračuje historik. Dodává, že Putin se rovněž vměšoval do voleb v Evropě s cílem pomoci proruským kandidátům a Rusko dokonce podnítilo neúspěšný pokus o puč v Černé Hoře, aby zabránilo jejímu vstupu do NATO.

Při pomoci svým stoupencům Putin neváhal odstraňovat kritiky doma i v zahraničí, přičemž podle loňské zprávy webu BuzzFeed nechal zabít až 14 osob v Británii a nejméně jednu v USA, poukazuje Boot. Připomíná, že podle britských vyšetřovatelů v roce 2006 dva ruští agenti zavraždili někdejšího příslušníka ruské tajné služby Alexandra Litviněnka, když mu do čaje dali radioaktivní polonium-210, přičemž minulý týden byl v Británii otráven další ruský zběh, Sergej Skripal, spolu se svou dcerou Julií, a to opět exotickou zbraní, ruským nerovovým plynem zvaným novičok.

Agresi je nutné začít brát vážně

To, že si Putin příliš neláme hlavu se zahlazováním své "špinavé práce", podle analytika naznačuje, že chce vyslat signál, co se stane, když mu někdo zkříží cestu. Putin nemá moc důvodů obávat se odvety, protože se mu zatím moc nestalo, míní Boot. Připomíná, že po ruském útoku na americkou demokracii prezident Obama vyhostil 35 ruských diplomatů, na což Putin odpověděl redukcí americké diplomatické mise v Rusku o 750 osob, a fakt, že na nedávné vyhoštění 23 ruských diplomatů v Británie reagoval mírně, jen ukazuje jeho nezájem.      

"(Putinovu) pozornost by mohla upoutat zdrcující odpověď vedená Spojenými státy," přemítá odborník. Podotýká, že Trumpova administrativa se připojila k Británii, Francii a Německu v odsouzení prvního nasazení nervového plynu v Evropě po druhé světové válce a americké ministerstvo financí uvalilo sankce na ruské hackery obviněné zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem z účasti na zásahů do amerických prezidentských voleb a dalších kybernetických útoků.

Jde přitom jen o pouhý začátek, soudí Boot. Kritizuje, že prezident Trump zatím osobně nezaútočil na Putina, jak má ve zvyku v případě celé škály jiných osob, jen s nevolí posvětil prodej zbraní Ukrajině a neužívá sankce schválené Kongresem - ten v roce 2012 přijal tzv. Magnitského zákon trestající ruské představitele zapojené do porušování lidských práv a zatímco Obama na jeho základě uvalil sankce na 44 osob, Trump pouze na 5.  

Trumpova neochota kritizovat Putina nutí k zamyšlení, co na něj Kreml ví a zpráva Christophera Steelea o vazbách Trumpa na Rusko se jeví čím dál tím víc jako důvěryhodná, deklaruje analytik. Přiznává však, že také akce britské premiérky Mayové jsou ustrašené a nikdo si nemyslí, že by byla i ona zkompromitována.

"Co by Západ dělal, kdybychom začali brát ruskou agresi vážně?" ptá se historik. Poukazuje, že Putin a jeho spolupracovníci mají na Západě ukryté miliardy dolarů, a proto doporučuje zmrazování kont a zabavování majetku, udeřit tam, kde to bude bolet. USA mohou Rusko také zařadit na seznam států podporujících terorismus, stejně jako KLDR, která také použila nervový plyn k atentátu v zahraničí, uvádí Boot. Dodává, že s Ruskem by se mělo přestat zacházet jako s legitimním státem.

Putin byl již vykázán ze summitů G8, tudíž může být vykázán i ze skupiny G20, Rusko může být vyloučeno z bankovního systému SWIFT, což tamním peněžním ústavům znemožní přístup k mezinárodním transakcím, a lze aktivovat článek V o kolektivní obraně NATO, nabádá analytik. Tvrdí, že existuje bohatá škála odvetných prostředků, které nebudou riskovat jadernou válku navzdory Putinovu rachocení zbraněmi. "Prázdná slova nestačí. Je třeba tvrdší akce, aby ruský autoritář zjistil, že tuto nevyhlášenou válku nemůže vyhrát bez boje," uzavírá Boot.