Smrtící Novičok? Moskva označila Česko za jednoho z možných původců látky

"Nad USA jako možným původcem visí otazník," poznamenala Zacharovová v ruské televizi Rossija 24. Jmenované země prý od konce 90. let provádějí "intenzívní výzkum látek z projektu Novičok". 

"Na území Sovětského svazu či v dobách jeho existence ani v éře Ruské federace nebo na jejím území se nikdy neprováděly výzkumy, jejichž skutečné nebo kódovací jméno bylo Novičok," prohlásila dále podle agentury Interfax Zacharovová. Žádná takové jméno nebylo podle ní patentováno a nebylo ani využito "jako symbol, šifra nebo kód".

"Nikdy v SSSR ani v Ruské federaci nebylo slovo Novičok v souvislosti s vývojem chemických substancí použito," řekla Zacharovová v ruské televizi a své tvrzení označila za "klíčové". Název, který je ruským výrazem pro slovo nováček, "byl použit pro chemickou součást a pro materiál otravné látky na Západě", dodala.

Ruským názvem podle Zacharovové odvádí Británie pozornost veřejnosti od složení otravné látky a od zemí, které její vzorky mají. "Pokud britská premiérka a britští experti oznámí vzorec, bude jasné, jaké země tyto látky vyvíjely, a lidé ve všech zemích pak pochopí, o co jde," řekla ruská mluvčí. "Do dnešního dne nebyly poskytnuty žádné údaje o látce, která byla použita."

"Jak dospěli k závěru o stopě související právě s Ruskem, když nám vzorky nepředali?" zeptala se Zacharovová. "Vždyť tuto látku z logiky věci nemají, neměli by ji mít. S jakými vzorky ji u sebe srovnávali, aby učinili takový závěr? Vysvětlení se nabízí, možná dokonce nikoli vysvětlení ale otázky: buď tedy mají vzorky, které ukrývají, nebo je to všechno od začátku do konce lež," zdůraznila.

Podle muže označovaného za tvůrce látky Novičok Vila Mirzajanova probíhal vývoj Novičaku v éře SSSR na území sovětského Uzbekistánu. Mirzajanov z Ruska v 90. letech emigroval a žije nyní v USA.

Podle nedávné informace listu Kommersant nervově paralyzující látku Novičok vyvinuli pracovníci ruského Státního vědecko-výzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT) koncem 80. let minulého století. Za výsledek své práce dostali Leninovu cenu, jedno z nejvyšší sovětských vyznamenání.

Smrtící substance Novičok byl 4. března v Británii přiotráven bývalý ruský špion Sergej Skripal a jeho dcera. Našli je kolemjdoucí v bezvědomí v centru města Salisbury a oba byli kritickém stavu hospitalizováni na jednotce intenzivní péče. Podle pozdějších spekulací byla vražedná látka umístěna do zavazadla Skripalové před jejím odletem do Londýna, kam z Moskvy odcestovala 3. března.

Média informovala, že Skripal působil jako agent ruské vojenské rozvědky (GRU) a v 90. letech se nechal naverbovat britskou tajnou službou MI6. Ruská Federální bezpečnostní služba FSB ho v roce 2004 zatkla kvůli podezření, že Britům vyzradil desítky ruských agentů. V roce 2006 byl v tajném procesu odsouzen na 13 let do vězení za špionáž. V roce 2010 jej Moskva spolu s dalšími vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Od té doby žije v Británii.

USA, Francie a Německo podpořily Británii, která je přesvědčená, že za útokem stálo Rusko. Západní země zároveň vyzvaly Moskvu, aby poskytla informace o látce Novičok, ruští představitelé 15. března popřeli existenci programu vývoje této látky. Britský ministr zahraničí Boris Johnson řekl, že útok na agenta s nejvyšší pravděpodobností nařídil osobně Putin. Kreml vyjádření označil za neodpustitelné porušení diplomatické slušnosti.

Ruští vyšetřovatelé zahájili vyšetřování otravy Skripalové, která je ruskou občankou, a smrti Nikolaje Gluškova, bývalého přítele miliardáře a kritika Kremlu Borise Berezovského. Britská policie totiž oznámila, že Gluškovovu smrt vyšetřuje jako vraždu uškrcením. Prozatím ale vyloučila, že by úmrtí Gluškova souviselo s kauzou Skripal.