Moskva/Washington - Vyhoštění 138 ruských diplomatů z 23 zemí světa je podle komentáře listu Kommersant pečlivě připraveným a koordinovaným krokem, další státy navíc mohou následovat. Zatím ale není přesně jasné, jak Moskva zareaguje.
Návrh protiopatření sestaví ruské ministerstvo zahraničí, rozhodovat bude prezident Vladimir Putin. Renomovaný ruský politolog Fjodor Lukjanov předpověděl, že ruská reakce bude symetrická. "Přinejmenším na určitou dobu to pravděpodobně ochromí spolupráci nejen s konkrétními státy, ale s celými bloky zemí," řekl Lukjanov listu Kommersant.
Podle odhadu ruských expertů ani vyšetřování otravy Sergeje a Julije Skripalových diplomatickou roztržku nezmírní. "Pátrání Organizace pro zákaz chemických zbraní nejspíš nevyústí v pádné důkazy, které by tu či onu stranu sporu přiměly radikálně změnit názor," soudí politolog Boris Makarenko.
Ruský poslanec Leonid Kalašnikov v listě Vedomosti nepřikládá diplomatické krizi větší význam. "Naši budou vyhošťovat jejich diplomaty, pak všechno umlkne, žádné důkazy o ruské vině nalezeny nebudou. Všechno se pak vrátí zpátky," řekl poslanec s tím, že žádné "reálné škody" Rusku nevzniknou.
Proti symetrické ruské odpovědi na vyhoštění desítek diplomatů se na stránkách listu Nězavisimaja gazeta postavil ruský diplomat Andrej Baklanov. "Nemyslím, že je třeba na to reagovat. Hlasy volající po automatické odpovědi jsou nepromyšlené, emotivní," uvedl Baklanov. Cílem řetězového vyhoštění je podle něj vtáhnout řadu zemí do konfliktu s Ruskem.
Podle listu Izvestija blízkého Kremlu je zvlášť překvapivý rozsah reakce Washingtonu, který vyhostil 60 Rusů, tedy mnohem víc než sama Británie. Ruský amerikanista Andrej Šitov v listu upozornil, že vypovězení ruských diplomatů z USA přišlo krátce poté, co Trump blahopřál Putinovi k vítězství v prezidentských volbách a hovořil o přípravě summitu. "Nový agresivní protiruský výpad tak nevypadá jako nic jiného, než projev politické schizofrenie," konstatoval Šitov.
Související
Češi se podíleli na mezinárodní operaci proti útočníkům s vazbami na Rusko
Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu
Rusko , Vladimír Putin , diplomacie , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 4 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák