Žádné oligarchy nemáme, tvrdí Rusko. A americký deník dodal...

Americký ministr financí Steven Mnuchin řekl, že kromě „politických elit“ sankce zamíří i na ty finanční, které mají profitovat ze „zkorumpovaného systému“ a které nemají být chráněni od důsledků „destabilizačních aktivit jejich vlády.“ Mluvčí Kremlu Dmitrij Sergejevič Peskov odmítl, že by v Rusku existovali takovýto „oligarchové“, namísto toho o sankciovaných boháčích tvrdí, že se jedná o „zástupce velkých podniků“.

Moskva - USA rozšířili svůj protiruský sankční režim o další osoby. Jejich odveta za údajné vměšování Rusů do amerických voleb se zaměřila na tzv. oligarchy, bohaté magnáty, které mají mít blízko k Vladimirovi Putinovi. Rusko sankce odsoudilo a tvrdí, že jsou naprosto bezpředmětné, protože žádné oligarchy nemá. Ačkoliv to lidem mimo Rusko zní velmi zvláště, deník Washington Post přiznává, že to z ruského pohledu skutečně dává smysl.Oligarchové jsou s Ruskem spojováni od konce Sovětského svazu – a nejedná se o pozitivní referenci z pohledu Západu, ale i Ruska. Fenomén mocných magnátů majících obrovský vliv je v Rusku spojen s divokými 90. léty a vládou Putinova předchůdce, prezidenta Borise Jelcina. Tito lidé dokázali během nepřehledné situace nabýt prapodivnými způsoby obrovské majetky, které neváhali používat k ovlivňováni politických záležitostí země.

Nástup Vladimira Putina k moci přinesl oligarchům těžké časy. Jako mnozí autoritářský vládci, i Putin se snažil získat přízeň veřejnosti tvrdou protikorupční kampaní. A symbolem korupce byli v Rusku právě oligarchové. Šlo navíc o mocenský boj, protože oligarchové měli tendence zasahovat do politiky různými způsoby – ať už financováním politických stran či uplácením veřejných činitelů – omezujícími možnosti Putina v jeho vlastní kumulaci moci.

Vítězem tohoto boje byl Putin. Prostřednictvím státního nátlaku dokázal zbavit své oligarchické odpůrce jejich majetku, zatknout je či vyhnat z Ruska. Vůbec nejvýraznější oligarchická tvář, Michail Chodorkovskij, trávil bezmála 11 let ve vězení. Boris Berezovskij, který zůstával Putinovým kritikem až do své záhadné smrti v roce 2013, uprchl do Londýna (Britové jsou přesvědčeni, že jeho smrt vykazuje podobné rysy poprav bývalých agentů KGB, jejímž posledním příkladem má být kauza Skripal – britskou reakci je třeba vnímat i v tomto světle).

Západní pohled je, že zneškodněním starého typu oligarchů nezanikl tento fenomén, jen získal novou tvář v podobě bývalých důstojníků KGB a dalších činitelů, kteří díky napojení na Putina získali obrovský majetek. Právě tyto osoby jsou předmětem sankcí, nikoliv staří oligarchové jako Anatolij Rubaje, tzv. otec ruské privatizace a nynější generální ředitel nanotechnologické firmy Rosnano, který sám má blízko ke Kremlu.

The Washington Post upozorňuje, že ačkoliv tito mužové jsou bohatí a mocní, nemají však takový vliv, kteří měli původní oligarchové. Ti nedokázali pouze získat obrovský majetek od státu, ale prostřednictvím tohoto majetku stát antikvě formovat a ovlivňovat, např. napomoci znovuzvolení Borise Jelcina. Noví magnáti tento vliv už nemají a jsou prakticky zcela závislí na rozhodnutí státu a jeho představitelů – tj. na Putinovi (dokladem jejich odlišného postavení je na Youtube dostupné video, jak Putin veřejně ponižuje miliardáře Olega Děripasku).

Post podotýká, že nejnovější americké opatření ve skutečnosti spíše než že by Putina poškodilo, mu spíše napomůže. Zařezaní na sankční list znamená, že uvedeným osobám je zmrazený majetek, který mají na americkém území a že americké firmy a jednotlivci s nimi nesmějí obchodovat. V důsledků toho budou mít tito boháči menší možnosti jak se stát nezávislými na státu, naopak ten získal skvělou příležitost k jejich větší kontrole.

Komentáři uvádí, že to je vítězná situace pro obě strany – USA ukázaly „zuby“, zatímco Putin může lépe pokračovat v nacionalizaci těchto elit a tím jejich legitimizováním v očích ruské veřejnosti.