Padne Putin? Američané zostřili svůj postoj k Rusku, ruské firmy se obávají nových sankcí

S podobnými sankcemi je ale dle webu National Interest potřeba nakládat opatrně. Vždy je nutno mít na paměti cíl, jehož chce mezinárodní společenství jejich zavedením dosáhnout. Jejich intenzita musí být též odvozena od chování státu, na nějž jsou uvaleny. Jinými slovy a uvedeno na konkrétním případu – přestane-li Rusko ohrožovat územní celistvost Ukrajiny, je vhodné sankce ukončit. Bude-li Putinův režim nadále okupovat části ukrajinského území, měli by být sankce zpřísněny.

V současné době má situace na východě Ukrajiny stále daleko ke klidovému stavu. Horká fáze konfliktu sice skončila již na jaře roku 2015, stále je ale velká část ukrajinského území mimo kontrolu kyjevské vlády. Tyto oblasti jsou kontrolovány rebely, které financuje, zásobuje a mocensky podporuje Ruská federace.

V důsledku výše uvedených událostí byly na Rusko uvaleny ekonomické sankce. Hodnota rublu rychle klesala, finanční trhy se propadaly a ruská ekonomika se ocitla v recesi. Brzy se ale ukázalo, že se jedná spíše o důsledky celkové zaostalosti ruské ekonomiky. Sankce samy o sobě tolik účiné nejsou.

Podle odborníků mají ale sankce ještě tzv. neviditelný efekt, čili dopady, jež nelze měřit ekonomickými ukazately. Těmi je například blokování dovozu vyspělých technologií do Ruska. I to bude mít negativní dopady na ruskou ekonomiku, ale až v dlouhodobém horizontu. Nejedná se o něco, co by musela Putinova administratitva řešit akutně.

Přesto se ale postupem času mohlo zdát, že zavedení sankcí nepřináší vůči Rusku takový efekt, jaký si zřejmě západní země přály. Země EU byly někdy v jejich zavádění laxní (z důvodu ochrany vlastních ekonomických zájmů) a USA pod vedením Baracka Obamy nepokládaly řešení situace na Ukrajině za svojí prioritu. Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu málokdo očekával, že by se situace měla měnit.

Zásadní přelom ale přišel s rokem 2018. Američtí politici přešli na silně protiruskou rétoriku. Rusko bylo obviněno ze záměrného šíření počítačových virů. Podle vyšetřovatelů amerických tajných služeb Rusové vynakládají velké prostředky na tzv. trollí farmy, s jejichž pomocí se snaží ovládnotu kyberprostor.

FBI prý také počátkem jara zmařila několik ruských hackerských útoků na americké instituce. V důsledku atentátu na bývalého agenta Sergeje Skripala vyhostili Američané ze svého území velké množství ruských diplomatů. Nedávno dokonce americká ambasadorka v OSN Nikki Haleyová oznámila, že USA zavžují uvalit sankce na ty ruské firmy, jež se podílejí na rozvoji chemického průmyslu v Sýrii. Bylo to v souvislosti s chemickým útokem na civilisty v syrské Dúmě.

Všechny tyto události, jež se odehrály během posledních osmi týdnů, jasně ukazují, že Trumpova administrativa výrazně zostřila svůj postoj vůči Rusku. Dopady tohoto amerického jednání můžeme spatřovat již teď. Zdá se, že zavedení nových (a mnohem silnějších) sakncí tzv. visí ve vzduchu. Ruské firmy totiž mají obavy z budoucnosti a hodnota akcií se propadla. Strmě poklesla také hodnota rublu. Někteří analytici mluví o tom, že ekonomické potíže Ruska mohou dokonce podkopat mocenskou pozici Vladimira Putina.