Moskva - Vladimir Putin se stal počtvrté ruským prezidentem. V Andrejevském sále moskevského Kremlu dnes v poledne místního času (11:00 SELČ) složil prezidentskou přísahu. Nynější mandát mu skončí v roce 2024, o další se podle ruské ústavy nemůže ucházet. Do funkce předsedy nové vlády doporučil Putin dosavadního premiéra Dmitrije Medveděva.
Putin dnes podepsal výnos, představující cíle vládnutí v příštích šesti letech. Prezident mimo jiné nařídil vládě, aby se do konce jeho mandátu postarala o průlom v rozvoji země, zvětšila počet obyvatelstva Ruska a zvýšila životní úroveň. Rusko se má zařadit mezi pět největších světových ekonomik, hospodářský růst má předstihnout světový průměr a inflace v příštích šesti letech má zůstat pod čtyřmi procenty.
Před šesti lety Putin vydal hned 13 "květnových výnosů", ve kterých stanovil cíle země na příštích šest let.
Ruská vláda dnes po Putinově inauguraci v souladu s ústavou podala demisi. Předpokládá se, že o prezidentově návrhu na šéfa kabinetu bude Státní duma (dolní komora parlamentu) jednat už na svém úterním zasedání. Vládní strana Jednotné Rusko, která má v parlamentu většinu, již dříve ujistila, že prezidentův návrh sněmovna podpoří.
Putin byl znovuzvolen do nejvyšší funkce v březnových prezidentských volbách, v nichž získal přes 76 procent hlasů. Zemi de facto vládne již více než 18 let - ať už jako prezident či jako premiér.
"Považuji za svou povinnost a za smysl svého života dělat vše pro Rusko, pro jeho přítomnost a budoucnost," uvedl Putin v inauguračním projevu zaměřeném prakticky výhradně na vnitropolitická témata. "Učiním vše, abych posílil moc, prosperitu a slávu Ruska," dodal.
Putin, kterého tehdejší prezident Boris Jelcin v srpnu 1999 jmenoval premiérem a který se po Jelcinově demisi 31. prosince téhož roku stal úřadujícím prezidentem, byl hlavou státu po dvě čtyřletá funkční období v letech 2000 až 2008. Třetí mandát za sebou mu však ústava nepovolovala, a tak ho v Kremlu na čtyři roky vystřídal jeho chráněnec Medveděv, zatímco Putin se přesunul do čela vlády. V roce 2012 si zase funkce vyměnili, prezidentský mandát se přitom díky změně ústavy prodloužil na šest let.
V letošních prezidentských volbách neměl Putin vážného protikandidáta. Opoziční vůdce Alexej Navalnyj nesměl kandidovat kvůli rozsudku, kterým byl odsouzen za údajnou majetkovou trestnou činnost. Na demonstracích, které Navalnyj v sobotu svolal do téměř stovky ruských měst na protest proti novému Putinovu mandátu, policie pozatýkala přes 1600 lidí.
Většina Rusů ale pětašedesátiletého Putina podporuje. Jeho příznivci oceňují především stabilitu země, vítají připojení ukrajinského Krymu k Rusku, které vyvolalo rozhořčení a protiruské sankce západních zemí, či operace ruské armády v Sýrii na podporu tamního prezidenta Bašára Asada.
Dnešní inaugurace se zúčastnilo na 5000 hostů z řad politické a společenské elity, což je podle ruských médií zhruba dvojnásobek oproti Putinovu uvedení do úřadu v roce 2012. Mezi významnými zahraničními hosty byl například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který nyní zasedá v dozorčí radě společnosti Nord Stream a ruského energetického koncernu Rosněfť. Internetové servery si všimly i přítomnosti amerického herce akčních filmů Stevena Seagala, kterému Putin předloni udělil ruské občanství.
Ruské televize vysílaly inauguraci v přímém přenosu. Na záběrech bylo vidět, jak před ceremoniálem Putin opouští svou pracovnu a kráčí dlouhými chodbami Kremlu; poté nasedl do limuzíny a vydal se na krátkou cestu kremelským areálem. Na rozdíl od předchozích let, kdy Putin využil zahraniční luxusní vozy, tentokrát hlavu státu vezla nová limuzína ruské výroby.
Krátce před polednem místního času vstoupil Putin do Velkého kremelského paláce a postupně prošel Georgijevským a Alexandrovským sálem do sálu Andrejevského, kde pronesl 33 slov prezidentské přísahy s rukou položenou na ústavě. Následovala ruská hymna a asi desetiminutový Putinův projev. Ceremonii ukončila přehlídka pluku prezidentské stráže a děkovná modlitba hlavy ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla v Blagoveščenském chrámu.
Související
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
Aktuálně se děje
před 37 minutami
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno před 1 hodinou
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
před 1 hodinou
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
před 3 hodinami
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
před 4 hodinami
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
před 5 hodinami
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
před 6 hodinami
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
před 6 hodinami
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
před 7 hodinami
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
před 8 hodinami
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
před 9 hodinami
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
před 9 hodinami
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
před 10 hodinami
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
před 11 hodinami
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
před 12 hodinami
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
před 13 hodinami
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
před 13 hodinami
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
před 15 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Zdroj: Jan Hrabě