Putin složil prezidentskou přísahu, za premiéra chce Medveděva

Moskva - Vladimir Putin se stal počtvrté ruským prezidentem. V Andrejevském sále moskevského Kremlu dnes v poledne místního času (11:00 SELČ) složil prezidentskou přísahu. Nynější mandát mu skončí v roce 2024, o další se podle ruské ústavy nemůže ucházet. Do funkce předsedy nové vlády doporučil Putin dosavadního premiéra Dmitrije Medveděva.

Putin dnes podepsal výnos, představující cíle vládnutí v příštích šesti letech. Prezident mimo jiné nařídil vládě, aby se do konce jeho mandátu postarala o průlom v rozvoji země, zvětšila počet obyvatelstva Ruska a zvýšila životní úroveň. Rusko se má zařadit mezi pět největších světových ekonomik, hospodářský růst má předstihnout světový průměr a inflace v příštích šesti letech má zůstat pod čtyřmi procenty.

Před šesti lety Putin vydal hned 13 "květnových výnosů", ve kterých stanovil cíle země na příštích šest let.

Ruská vláda dnes po Putinově inauguraci v souladu s ústavou podala demisi. Předpokládá se, že o prezidentově návrhu na šéfa kabinetu bude Státní duma (dolní komora parlamentu) jednat už na svém úterním zasedání. Vládní strana Jednotné Rusko, která má v parlamentu většinu, již dříve ujistila, že prezidentův návrh sněmovna podpoří.

Putin byl znovuzvolen do nejvyšší funkce v březnových prezidentských volbách, v nichž získal přes 76 procent hlasů. Zemi de facto vládne již více než 18 let - ať už jako prezident či jako premiér.

"Považuji za svou povinnost a za smysl svého života dělat vše pro Rusko, pro jeho přítomnost a budoucnost," uvedl Putin v inauguračním projevu zaměřeném prakticky výhradně na vnitropolitická témata. "Učiním vše, abych posílil moc, prosperitu a slávu Ruska," dodal.

Putin, kterého tehdejší prezident Boris Jelcin v srpnu 1999 jmenoval premiérem a který se po Jelcinově demisi 31. prosince téhož roku stal úřadujícím prezidentem, byl hlavou státu po dvě čtyřletá funkční období v letech 2000 až 2008. Třetí mandát za sebou mu však ústava nepovolovala, a tak ho v Kremlu na čtyři roky vystřídal jeho chráněnec Medveděv, zatímco Putin se přesunul do čela vlády. V roce 2012 si zase funkce vyměnili, prezidentský mandát se přitom díky změně ústavy prodloužil na šest let.

V letošních prezidentských volbách neměl Putin vážného protikandidáta. Opoziční vůdce Alexej Navalnyj nesměl kandidovat kvůli rozsudku, kterým byl odsouzen za údajnou majetkovou trestnou činnost. Na demonstracích, které Navalnyj v sobotu svolal do téměř stovky ruských měst na protest proti novému Putinovu mandátu, policie pozatýkala přes 1600 lidí.

Většina Rusů ale pětašedesátiletého Putina podporuje. Jeho příznivci oceňují především stabilitu země, vítají připojení ukrajinského Krymu k Rusku, které vyvolalo rozhořčení a protiruské sankce západních zemí, či operace ruské armády v Sýrii na podporu tamního prezidenta Bašára Asada.

Dnešní inaugurace se zúčastnilo na 5000 hostů z řad politické a společenské elity, což je podle ruských médií zhruba dvojnásobek oproti Putinovu uvedení do úřadu v roce 2012. Mezi významnými zahraničními hosty byl například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který nyní zasedá v dozorčí radě společnosti Nord Stream a ruského energetického koncernu Rosněfť. Internetové servery si všimly i přítomnosti amerického herce akčních filmů Stevena Seagala, kterému Putin předloni udělil ruské občanství.

Ruské televize vysílaly inauguraci v přímém přenosu. Na záběrech bylo vidět, jak před ceremoniálem Putin opouští svou pracovnu a kráčí dlouhými chodbami Kremlu; poté nasedl do limuzíny a vydal se na krátkou cestu kremelským areálem. Na rozdíl od předchozích let, kdy Putin využil zahraniční luxusní vozy, tentokrát hlavu státu vezla nová limuzína ruské výroby.

Krátce před polednem místního času vstoupil Putin do Velkého kremelského paláce a postupně prošel Georgijevským a Alexandrovským sálem do sálu Andrejevského, kde pronesl 33 slov prezidentské přísahy s rukou položenou na ústavě. Následovala ruská hymna a asi desetiminutový Putinův projev. Ceremonii ukončila přehlídka pluku prezidentské stráže a děkovná modlitba hlavy ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla v Blagoveščenském chrámu.

Související

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 2 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením

Česko řeší vážný problém s nedostatkem léku, který berou pacientky s rakovinou prsu. Přípravek totiž blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy