Setkání Trumpa a Putina z ruského pohledu: převládá mírný optimismus

Moskva/Washington - Už v pondělí se uskuteční očekávané setkání prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem, Vladimirem Putinem v Helsinkách. V USA převládá mírná skepse. Nicméně na ruské straně podle magazínu The National Interest, který vyzpovídal ruské analytiky, vládne jistá forma opatrného optimismu.

Dialog je nutnější více než dřív vzhledem k velmi špatnému stavu současných rusko-amerických vztahů. Na tomto závěru se shodují vyzpovídaní ruští experti nehledě na jejich politické preference a směřování – od pravice k levici. Samotný fakt, že se setkání mezi oběma prezidenty vůbec uskutečnění, v nich nicméně vyvolává jistou formu optimismu, že je možné nastolený kurz změnit.

Obtížná témata

Jedním z nejpodstatnějších důvodů, proč nynější vztahy mezi oběma mocnostmi jsou na tak nízké úrovni, je podezření z ruské intervence v amerických prezidentských volbách. Ruští analytici si uvědomují, že toto téma má pro Američany centrální význam a nelze očekávat žádný pozitivní vývoj v rusko-amerických vztazích, pokud nebude nějakým způsobem uzavřeno.

Dmitrij Suslov, zástupce ředitele Centra pro zevrubná evropská a mezinárodní studia na Vysoké škole ekonomické, má za to, že by tento problém mohl být vyřešit prostřednictvím dohody, která stanoví hranice pro vedení kybernetické války mezi oběma zeměmi. Aby fungovala, musí být nicméně reciproční. Snížení úrovně ruských kybernetických operací proti USA tedy může být dosaženo jen tím, pokud i USA budou souhlasit s umenšením aktivit, považovaných v Rusku za vměšování se do jejich politiky, jako je např. podpora ruských opozičních sil, myslí si Suslov.

Podle amerických analytiků nicméně Trump nemusí kauzu ruského vměšování na setkání vůbec vznést. Leon Aron, ředitel ruských studií v American Enterprise Institute, má za to, že oba prezidenti ji mohou považovat za uzavřenou záležitost jak naznačují opakovaná Trumpova prohlášení, že jej Putin ujistil o ruské nevině. Podle Aliny Polyakové z think-tanku Brookings Institution se bude Trump při setkání s Putinem raději soustředit na to, co vnímá jako pozitivní agendu, než kritiku.

Trumpův na americké politické scéně v současnosti neobvykle vstřícný postoj směrem k Rusku stojí v určitém rozporu s jím jmenovanými diplomaty odpovědnými za utváření americké zahraniční politiky. John Bolton, poradce pro národní bezpečnost USA, je spolu s ministrem pro zahraničí Mike Pompeo jsou považováni za typické republikánské neokonzervativce, známé velmi negativními postoji k Rusku.

Ruští analytici však tento rozpor nevnímají jako příliš velký problém. Podle Suslova může být Bolton osobně sice neokonzervativec, na národní úrovni však vystupuje jako profesionál, který tlumočí stanoviska svého prezidenta, i když jsou „proruská“. Pompeo je dle něj podobný případ. Andranik Migranjan, profesor na Moskevském institutu mezinárodních vztahů a neformální poradce prezidentské správy, si zase váží toho, že Bolton vnesl do prezidentského chaotického vystupování alespoň trochu konzistence. Je podle něj mnohem lepší mít „tvrdého soupeře než neurčitého partnera, který jednou říká to a pak ono.“

Klíčový tématem Trumpova-Putinova setkání bude bezpečnostní situace v Sýrii. Analytici jsou v této otázce rozděleni. Podle některých je možné o tomto tématu s Trumpem lépe jednat než s Obamou, protože Trump se nezdá tolik trvat na sesazení Bašára al-Asada jako vládce Sýrie. Na druhou stranu Trump vykazuje mnohem menší ochotu trpět Írán v Sýrii, přičemž Írán je jedním z hlavních spojenců Ruska na Blízkém východě. Rusko by se mohlo pokusit získat USA pro setrvání Asada ve funkci výměnou za pomoc při redukci vojenské přítomnosti Íránu na Blízkém východě. Jiní analytici však upozorňují na to, že Rusko nemůže opustit Írán kompletně už z toho důvodu, že bez něj není možné vyjednat mír v Sýrii.

Co se týče Krymu, nikdo z amerických ani ruských analytiků neočekává v tomto ohledu jakýkoliv posun. Ruské i americké pozice jsou v tomto případě zcela jasné a těžko slučitelné a ani jedna strana nebude chtít odsoupit. S největší pravděpodobností Trump o tom nebude chtít mluvit víc než je nezbytně nutné a bude se soustředit na jiná témata.

Co si Rusko od setkání slibuje?

Celkově ruští analytici se dívají na pondělní setkání optimističtěji než jejich američtí kolegové. Podle nich se jedná o příležitost, jak se může Rusko více přiblížit Evropě prostřednictvím ukázání diplomatičtější tváře. Uvědomují si nicméně, že odklonit Evropu směrem k Rusku na úkor USA není zcela možné ani příliš pravděpodné.

Je zcela jisté, že Rusko se bude pokoušet vystupovat jako ten ochotnější k dialogu z dvojice Rusko/USA, jak naznačuje výrok poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova, že Trump je pro Putina „partnerem“. Moskva tak reagovalo na Trumpovo prohlášení, že ruský prezident je jeho „konkurentem.“     

Související

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

Více souvisejících

Donald Trump Vladimír Putin Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Viktor Orbán

Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba

Evropská unie a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce oprav ropovodu Družba, což by mohlo ukončit vleklý spor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Brusel a Kyjev doufají, že tento ústřícny krok přiměje Maďarsko odblokovat klíčovou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a schválit 20. balíček sankcí proti Rusku. Rozhodující jednání lídrů EU začínají již tento čtvrtek.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael

Íránem dnes otřásá vlna smutku i hněvu. V Teheránu se koná pohřeb Alího Larídžáního, dlouholetého šéfa národní bezpečnosti a jedné z nejvlivnějších postav islámské republiky, který zahynul při úterním izraelském náletu. Společně s ním je pohřbíván i Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž. Larídžání byl považován za „pravou ruku“ režimu a architekta jeho obranné strategie, přičemž jeho smrt je nejcitelnější ztrátou od únorového zabití nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.

před 2 hodinami

Esmáíl Chatíb

Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve středu oznámil, že při nočním náletu v Teheránu byl zlikvidován íránský ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o další zásadní úder proti nejvyšším patrům íránského režimu, který přichází jen den po zabití šéfa národní bezpečnosti Alího Larídžáního. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit

Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.

před 4 hodinami

USS Gerald R. Ford

Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu

Nejmodernější a nejdražší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opouští bojové pozice v Rudém moři a míří k opravám na Krétu. Plavidlo, které se v posledních týdnech podílelo na úderech proti Íránu, se potýká s následky požáru, technickými poruchami i upadající morálkou posádky. Marathon devítiměsíčního nasazení, během něhož loď operovala i v Karibiku při zásahu proti Nicolási Madurovi, si podle odborníků vybral svou daň.

před 5 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 5 hodinami

Alí Larídžání

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 6 hodinami

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 8 hodinami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy