Čeho se bojí Putin? Muž ze CIA má jasno a doporučuje jednat

NÁZOR - Společnost Facebook koncem července oznámila, že na své sociální síti identifikovala 17 měsíců trvající kampaň, která měla podněcovat politické rozdělení, přičemž aktivita nese rukopis na Kreml napojené Internetové výzkumné agentury, připomíná v komentáři pro server Washington Post někdejší dočasný ředitel CIA Michael Morell. Dodává, že jen o dva dny později přední představitelé amerického bezpečnostního aparátu v Bílém domě konstatovali, že Rusko vede rozsáhlou kampaň s cílem oslabit americkou demokracii a ovlivnit podzimní volby do Kongresu.

Jak zastavit Putina

"Dohromady tato oznámení vyvracejí veškeré pochybnosti o tom, že politický útok ruského prezidenta Vladimira Putina na Spojené státy nerušeně pokračuje," píše Morell. Tvrdí, že nejdůležitější otázka pro Trumpovu administrativu a Kongres zní, jak lze Putina zastavit.

Nalezení odpovědi považuje bývalý zpravodajec za klíčové, jelikož to, co Washington doposud realizoval, nezafungovalo, ať šlo o určité posílení obrany před těmito útoky doplněné směsí cílených sankcí vůči Rusku, obviněním ruských představitelů a organizací a vyhoštěním ruských zpravodajských důstojníků.

Zastavení Putina je životně důležité nejen z důvodu ochrany americké demokracie před ruskými zásahy, ale protože je třeba vyslat silnější varovný signál dalším nepřátelům USA, například Číně, Íránu a Severní Koreji, deklaruje bývalý zástupce ředitele CIA. Dodává, že potenciální agresoři musí vidět, že za případný útok zaplatí, což platí především o Číně, která má pro podrývání americké demokracie lepší zdroje než Rusko, a tudíž je třeba Pekingu ukázat, že reakce Washingtonu by byla velmi bolestivá.

"Americká odpověď Rusku byla zatím neefektivní, protože Washington zacílil pouze ty entity a osoby, které se skutečně podílejí na ruských informačních operacích," soudí Morell. Poukazuje, že od prezidentských voleb v roce 2016 USA při různých příležitostech uvalily sankce na 10 ruských organizací - na mnohé opakovaně - a nejméně 23 konkrétních jedinců, ale jelikož tyto sankce mají celkově malý dopad na ruskou ekonomiku, jejich politický efekt na Putina zůstává marginální.

Zkušený zpravodajec nabízí vlastní recept: V rámci sebeobrany by USA měly zabezpečit své hlasovací systémy, především pak software, který shromažďuje data o registrovaných voličích, a každý hlas doplnit záložní hlasovací lístek v papírové podobě, aby v případě potřeby šlo volební výsledky ověřit. Morell také doporučuje nová pravidla a lepší kontrolu zamezující použití zahraničních financí v amerických volbách, větší spolupráci federální vlády s kampaněmi jednotlivých kandidátů na zabezpečení jejich počítačových systémů či lepší koordinaci v rámci vládních úřadů při ochraně voleb, například skrze vytvoření centra pro hybridní hrozby podobného Národními protiteroristickému centru.      

Úder na srdce ruské ekonomiky

V americkém Kongresu se nyní nachází několik zákonů, které mají podporu napříč politickým spektrem, přičemž jejich přijetí by institucionalizovalo většinu uvedených změn a poskytlo na ně finance, ale schvalovací proces zamrzl z důvodu mezistranických půtek, kritizuje bývalý druhý muž CIA. Dodává, že výrazně zvýšit negativní dopady pro případného útočníka na USA by mohla též plná realizace již schválených sankcí, k níž zatím nedošlo.

Dále by se mělo podle Morella přejít od cílených sankcí k sankcím plošným, které by zasáhly ruskou ekonomiku, podobně jako sankce Obamovy i Trumpovy administrativy vůči Íránu. "Dejme Putinovi jasně najevo, že uvolníme sankce, až zastaví zasahování do demokratických institucí Spojených států a jejich spojenců, z nichž někteří jsou také pod útokem," nabádá ex-zpravodajec. Doplňuje, že sankce by pro začátek mohly vycházet ze senátního zákona schváleného za podpory obou stran 2. srpna, který zakazuje transakce spojené s ruskými energetickými projekty i nákup nových ruských dluhopisů.

Putin se bojí jedné věci - že ruská střední třída se jednoho dne konečně začne bouřit proti jeho režimu a vyjde do ulic s požadavkem na změnu, soudí Morell. Připomíná, že k tomu došlo v Tunisu, Káhiře a dalších blízkovýchodních a severoafrických městech mezi lety 2010 a 2012 a následně před čtyřmi lety i v Kyjevě, kde Ukrajinci - ke zděšení ruského prezidenta - svrhli Moskvě loajální vládu.

"Sankce, které cílí na srdce ruské ekonomiky - sankce, které zvyšují riziko, že se ruská střední třída vzbouří -, přitáhnou Putinovu pozornost," tvrdí někdejší představitel CIA. Deklaruje, že zvolení američtí politici a jimi jmenovaní bezpečnostní experti si jsou ruské hrozby vědomi a neschopnost bránit zemi, stejně jako potenciální neschopnost tvrdě potrestat ty, kteří útočí na americkou demokracii, budou historií hodnoceny jako velké zřeknutí se odpovědnosti.  

Prohlášení zpravodajských představitelů v Bílém domě z minulého týdne tak bylo podle Morella vynikajícím prvním krokem, který však musí následovat další, mnohem silnější.

Související

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin USA (Spojené státy americké) Kybernetická bezpečnost

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 7 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 8 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 9 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 10 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 13 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy