Merkelová nechce naštvat Turky? Při hovoru o masakru Arménů Osmany se vyhnula pojmu genocida

Informovaly o tom agentury, které si všimly, že se šéfka německé vlády nepoužila výraz genocida, na který je turecké vedení v souvislosti s tímto zločinem velice citlivé.

Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí, včetně Německa. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Turecko takovýto výklad odmítá a tvrdí, že celková bilance je nadhodnocená, přičemž mrtvé navíc počítá jako oběti občanské války.

Spolkový sněm v červnu 2016 schválil rezoluci, v níž masakry Arménů z roku 1915 označil za genocidu. Dokument ale zároveň přiznává, že svůj díl odpovědnosti za tehdejší události neslo i Německo jako spojenec Osmanské říše, které o masakrech vědělo, ale nezasáhlo proti nim.

Rezoluce pobouřila tureckou vládu, která odvolala domů svého velvyslance v Berlíně a zároveň si předvolala německého chargé d'affaires v Ankaře "k podání vysvětlení". Merkelová dnes viditelně nechtěla přilévat olej do ohně značně poškozených německo-tureckých vztahů.

Merkelová dnes podle rovněž vyzvala Arménii k úzké spolupráci v souvislosti s migrací, která směřuje z kavkazského regionu do Evropské unie a do Německa. Upozornila přitom, že otázka vízové liberalizace pro Armény cestující do EU úzce souvisí s tím, "jak se postupuje v azylových otázkách a v otázkách migrace". "Perspektiva přirozeně zůstává, ale ještě nám něco zbývá udělat," konstatovala Merkelová.

Kancléřka při setkáních s arménským premiérem i prezidentem Armenem Sarkisjanem rovněž slíbila pomoc při realizaci reforem zahájených po květnovém zvolení Pašinjana do čela vlády.