Mladí Rusové: Co si skutečně myslí o Putinovi, roli Ruska ve světě a USA?

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin je pevnou stálicí ruské politické scény. Za jeho působení na nejvyšších příčkách ruské politiky od roku 2000 vyrostla celá nová generace, která prakticky nepoznala život bez v Rusku všeprostupující Putinovovi přítomnosti. Co si tzv. Putinova generace myslí o svém prezidentovi a ruské politice obecně? Server The National Interest vyzpovídal několik mladých Rusů, Jejich odpovědi jsou někdy velmi překvapivé.

Mladí Rusové představují pro mnohé pozorovatele těžkou hádanku. Podle jedněch právě oni ponesou pochodeň změny a budou tlačit na změnu ruské politiky, ekonomiky či kultury. Podle jiných však Putinova generace nejsou jen chlapci a dívky, kteří vyrostli za Putinovy vlády, ale jsou též jeho nejoddanějšími příznivci.

Průzkumy veřejného mínění ukazují spíše na druhou možnost. Levada Center, přední ruská nezávislá volební agentura, zjistila v prosinci 2017, že 86 procent Rusů ve věku od 18 do 24 let se vyjadřovala kladně o ruském prezidentovi. Podobně průzkum státem financovaného Výzkumného střediska ruského veřejného mínění (VTsIOM) zjistil po březnových prezidentských volbách 2018, že 67,9 procent ruských voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let hlasovalo pro Putina.

Mladí Rusové uvádějí stejné důvody jako jejich rodiče a prarodiče, proč si váží Putina a kvůli čemu má takovou silnou podporu. „Díky Putinovi Rusko překonalo důsledky kolapsu SSSR a vstoupilo na novou úroveň," uvedla žurnalistická studentka Ekaterina Nikitinaová často uváděný argument pro volbu Putina, který je v ruském mediálním a veřejném prostoru vykreslován jako zachránce Ruska před pádem do ekonomické propasti, do které Rusko směřovalo v 90. letech za vlády Borise Jelcina, po rozpadu SSSR.

Putinova generace a zahraničně politické záležitosti

Stejně jako členové starší generace, i mnozí z Putinovy generace jsou přesvědčeny, že Putin dokázal učinit Rusko „znovu velkým“, co se týče mezinárodní situace. Např. Anastasia Labunetsová, sociální aktivista komunistické strany, si myslí, že v ve většině případů mezinárodních záležitostí Rusko bylo „na straně spravedlnosti." Někteří si nicméně myslí, že by mohl dělat víc a být ještě tvrdší, aby skutečně navrátil Rusku slávu a respekt, kterým oplývalo SSSR.

  

Množí se ale i hlasy, podle kterých jsou zahraniční aktivity Ruska zbytečné a Putin by se měl zaměřit na domácí problémy. Řada dotazovaných Rusů souhlasí s připojením Krymu, nechápe však, co má co Rusko dělat v Sýrii. Další naopak vnímají připojení jako „příliš kruté“, zatímco situace v Sýrii je dle nich příliš složitá na jednoznačné soudy. Jak podotýká The National Interest, zahraničně politické otázky nevidí mladí Rusové v černo-bílém rámci, ale s širší perspektivou a odlišnostmi.

Vnímání USA mezi mladými Rusy

To se týká i USA. Žádný z vyzpovídaných Rusů se nevyjadřoval vyloženě negativně vůči Spojeným státům a i ti, kteří preferují agresivnější přístup Ruska v zahraničně-politických záležitostech, si jich vážili za jejich schopnosti a úspěchy, kterých dosáhly. Mladí Rusové by byli rádi, aby mezi oběma zeměmi došlo k větší kooperaci.

Z tohoto důvodu si částečně váží Trumpa, protože se jim zdá jako někdo, kdo je ochoten o této spolupráci mluvit. Nicméně, většina mladých Rusů si o něm jinak myslí, že to je šašek a nechápou, jak někdo takový se mohl stát prezidentem.

Málokdo z mladých Rusů však je ochoten přistoupit ke spolupráci s USA za cenu ústupků ze strany Ruska. Podle nich musí Rusko stále být považováno za velmoc a USA by neměly s ním jednat jako se zemí na nižší úrovni. Podle průzkumu mezi studenty Vysoké školy ekonomické 68 procent jich věří, že Rusko může existovat jen jako mocná síla. Pro 40 procent dokonce toho lze dosáhnout jen prostřednictvím strachu.

Nespokojenost se stavem země

Jako jejich vrstevníci v dalších zemích, i Putinova generace je vysoce nespokojena s politickým stavem své země. Podle průzkumu Vysoké školy ekonomické, kterého se účastnilo přes šest tisíc studentů ze 109 různých univerzit, mladí Rusové silně nedůvěřují zvoleným představitelům, ať to jsou členové Dumy (66 procent), členové regionálních parlamentů (65 procent), starostové (62 procent) a gubernátoři( 61 procent).

V podstatě jedině Putin je v Rusku oblíbeným politickým představitelem. I on se však v poslední době potýká se ztrátou důvěry. Mladí podobně jako jejich rodiče a zvláště prarodiče jsou velmi nespokojeni s rozhodnutím vlády zvýšit odchod do důchodu z 60 let na 65 let pro muže a z 55 na 60 let pro ženy. Putin se zaručoval, že se tak za jeho vlády nestane a řada Rusů to bere od něj jako zradu. Putinova podpora poprvé za dlouhou dobu spadla na 69 procent, což je v kontextu jeho osoby poměrně nízké číslo.

Mladí Rusové jsou i díky tomu znepokojeni ze své budoucnosti - podle průzkumu Vysoké školy ekonomické vyjádřilo nejistotu 69 procent dotázaných studentů. 75 procent podporuje kromě nutných ekonomických reforem i ty politické. Nicméně, mladí Rusové nechtějí měnit ruský politický systém příliš a jen málokdo z nich touží se účastnit demonstrací, které by reformy zajistili. Putinova generace si tedy uvědomuje, že v Rusku je potřeba silných reformních zásahů, ale bojí se, co změny mohou přinést – a to zajišťuje, že Putin se nemusí bát revoluce mladých a neklidných, která by jej svrhla.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.
Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko politika

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Mark Rutte a Andrej Babiš

Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy

Česká republika podle všeho ani v letošním roce nedosáhne na spojenecký závazek vynaložit dvě procenta HDP na obranu. Premiér Andrej Babiš v neděli na svém profilu na síti X uvedl, že podle nejnovějších dat ze Severoatlantické aliance bude uznaná výše výdajů činit pouze 1,78 procenta. Babiš se zároveň ohradil proti kritice své minulé vlády a upozornil, že dvě procenta nepředložil ani předchozí kabinet Petra Fialy.

před 2 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi

V televizním pořadu Partie Terezie Tománkové se střetli předseda Pirátů Zdeněk Hřib a lídr hnutí SPD Tomio Okamura. Předmětem jejich ostré diskuse byla energetická bezpečnost České republiky. Politici se zásadně neshodli na tom, jakým směrem by se měla česká energetika v budoucnu ubírat.

před 4 hodinami

Hosté a očití svědci prestižní večeře se schovávají před útočníkem

Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo

Hosté a očití svědci prestižní večeře korespondentů Bílého domu popsali dramatické okamžiky, kdy se slavnostní galavečer v hotelu Washington Hilton změnil v dějiště útoku. Mezi přítomnými byla řada známých novinářů, kteří museli bleskově hledat úkryt, zatímco se sálem šířil chaos a strach. Svět se nyní ptá, jak vůbec mohlo na takové akci dojít ke střelbě. Odpověď přináší reportéři webu BBC, podle nichž se ochranka při vstupu o bezpečnost příliš nezajímala.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Střelba na výroční večeři korespondentů Bílého domu

Ani nejlepší zabezpečení na světě nezastaví vyšinuté jedince s narušeným myšlením, řekl Trump po střelbě

Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.

před 7 hodinami

Evakuace Donalda Trumpa

Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali

Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.

před 8 hodinami

včera

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu

Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během uplynulého víkendu zlikvidovala v jižním Libanonu celkem 15 bojovníků hnutí Hizballáh. K těmto incidentům došlo navzdory faktu, že příměří mezi Izraelem a Libanonem bylo nedávno prodlouženo o další tři týdny. Bezpečnostní situace v oblasti se tak opět vyostřuje a vyvolává obavy o stabilitu dohodnutého klidu zbraní.

včera

Viktor Orbán

Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu

Odcházející premiér Viktor Orbán oznámil zásadní změnu ve své politické dráze poté, co ve volbách získala strana Tisza dvoutřetinovou většinu. V sobotu odpoledne prostřednictvím videozáznamu informoval veřejnost o svém rozhodnutí vzdát se poslaneckého mandátu. Zdůraznil, že se nyní hodlá plně soustředit na práci v čele strany Fidesz a na její budoucí směřování.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod

Emmanuel Macron učinil během své nedávné návštěvy Kypru zásadní prohlášení týkající se jeho politické budoucnosti. Prezident, který je v čele Francie již téměř deset let, veřejně oznámil, že po svém odchodu z Elysejského paláce v roce 2027 s politikou nadobro končí a definitivně tuto životní kapitolu uzavře.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa

Čtyřicet let po nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva zůstává Černobyl místem, kterému znovu hrozí nebezpečí. Jakmile opustíte vyznačenou cestu v blízkosti jaderné elektrárny, dozimetr připnutý na hrudi začne tikat znatelně rychleji. Je to neviditelná hranice mezi relativně čistou půdou a kontaminovaným územím, kde se příroda pomalu zmocňuje opuštěných staveb.

včera

Donald Trump

Trump musí válku v Íránu ukončit do května. Co bude pak nikdo neví

Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který stanovuje americké právo pro vojenské operace vedené bez souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution) vychází tento termín na 1. května. Trumpova administrativa zatím o žádný souhlas nepožádala a budoucnost konfliktu je tak nejistá.

včera

včera

Filip Turek (Motoristé) na jednání vlády ČR (9.2.2026)

Turek se omluvil úředníkům za slova o parazitech a deratizaci. Podle politologů je hlupák a Motoristé školka

Filip Turek, vládní zmocněnec pro Green Deal, se v sobotním diskusním pořadu televize Nova omluvil úředníkům za svá nedávná vyjádření o parazitech a nutné deratizaci. Zdůraznil, že jeho slova nebyla mířena na řadové pracovníky ministerstev. Podle jeho vysvětlení se omluva týká všech, kteří si jeho dřívější prohlášení vyložili jako útok na svou osobu.

včera

Stanislav Přibyl

Přibyl přijal funkci arcibiskupa. Mezi hosty nechyběl prezident a politici

V pražské katedrále svatého Víta na Pražském hradě se v sobotu dopoledne odehrála historická událost, která přilákala stovky významných hostů. Slavnostní liturgie, zahájená v jedenáct hodin, se stala dějištěm uvedení do úřadu nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla. Celý obřad provázela vznešená atmosféra podtržená zvukem největšího českého zvonu Zikmunda.

včera

USS George H. W. Bush

Trump poslal k Íránu třetí letadlovou loď

Americká armáda potvrdila, že do oblasti Blízkého východu dorazila v pořadí již třetí letadlová loď. Podle vojenských analytiků jde o nejvyšší počet amerických plavidel této třídy nasazených v regionu za posledních více než dvacet let. Tento krok přichází v době, kdy napětí mezi Washingtonem a Teheránem neustále roste.

včera

Trump poslal Witkoffa a Kushnera do Pákistánu, aby se pokusili obnovit jednání s Íránem

Prezident Donald Trump vysílá své blízkovýchodní vyjednavače Steva Witkoffa a Jareda Kushnera do Pákistánu, aby se pokusili obnovit jednání o ukončení války s Íránem. Tato válka trvá již téměř osm týdnů a Bílý dům potvrdil, že cílem mise je setkání s íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím v Islámábádu. Administrativa vyjádřila naději, že se podaří vést produktivní rozhovor a posunout vyjednávání směrem k dohodě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy