Mladí Rusové: Co si skutečně myslí o Putinovi, roli Ruska ve světě a USA?

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin je pevnou stálicí ruské politické scény. Za jeho působení na nejvyšších příčkách ruské politiky od roku 2000 vyrostla celá nová generace, která prakticky nepoznala život bez v Rusku všeprostupující Putinovovi přítomnosti. Co si tzv. Putinova generace myslí o svém prezidentovi a ruské politice obecně? Server The National Interest vyzpovídal několik mladých Rusů, Jejich odpovědi jsou někdy velmi překvapivé.

Mladí Rusové představují pro mnohé pozorovatele těžkou hádanku. Podle jedněch právě oni ponesou pochodeň změny a budou tlačit na změnu ruské politiky, ekonomiky či kultury. Podle jiných však Putinova generace nejsou jen chlapci a dívky, kteří vyrostli za Putinovy vlády, ale jsou též jeho nejoddanějšími příznivci.

Průzkumy veřejného mínění ukazují spíše na druhou možnost. Levada Center, přední ruská nezávislá volební agentura, zjistila v prosinci 2017, že 86 procent Rusů ve věku od 18 do 24 let se vyjadřovala kladně o ruském prezidentovi. Podobně průzkum státem financovaného Výzkumného střediska ruského veřejného mínění (VTsIOM) zjistil po březnových prezidentských volbách 2018, že 67,9 procent ruských voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let hlasovalo pro Putina.

Mladí Rusové uvádějí stejné důvody jako jejich rodiče a prarodiče, proč si váží Putina a kvůli čemu má takovou silnou podporu. „Díky Putinovi Rusko překonalo důsledky kolapsu SSSR a vstoupilo na novou úroveň," uvedla žurnalistická studentka Ekaterina Nikitinaová často uváděný argument pro volbu Putina, který je v ruském mediálním a veřejném prostoru vykreslován jako zachránce Ruska před pádem do ekonomické propasti, do které Rusko směřovalo v 90. letech za vlády Borise Jelcina, po rozpadu SSSR.

Putinova generace a zahraničně politické záležitosti

Stejně jako členové starší generace, i mnozí z Putinovy generace jsou přesvědčeny, že Putin dokázal učinit Rusko „znovu velkým“, co se týče mezinárodní situace. Např. Anastasia Labunetsová, sociální aktivista komunistické strany, si myslí, že v ve většině případů mezinárodních záležitostí Rusko bylo „na straně spravedlnosti." Někteří si nicméně myslí, že by mohl dělat víc a být ještě tvrdší, aby skutečně navrátil Rusku slávu a respekt, kterým oplývalo SSSR.

  

Množí se ale i hlasy, podle kterých jsou zahraniční aktivity Ruska zbytečné a Putin by se měl zaměřit na domácí problémy. Řada dotazovaných Rusů souhlasí s připojením Krymu, nechápe však, co má co Rusko dělat v Sýrii. Další naopak vnímají připojení jako „příliš kruté“, zatímco situace v Sýrii je dle nich příliš složitá na jednoznačné soudy. Jak podotýká The National Interest, zahraničně politické otázky nevidí mladí Rusové v černo-bílém rámci, ale s širší perspektivou a odlišnostmi.

Vnímání USA mezi mladými Rusy

To se týká i USA. Žádný z vyzpovídaných Rusů se nevyjadřoval vyloženě negativně vůči Spojeným státům a i ti, kteří preferují agresivnější přístup Ruska v zahraničně-politických záležitostech, si jich vážili za jejich schopnosti a úspěchy, kterých dosáhly. Mladí Rusové by byli rádi, aby mezi oběma zeměmi došlo k větší kooperaci.

Z tohoto důvodu si částečně váží Trumpa, protože se jim zdá jako někdo, kdo je ochoten o této spolupráci mluvit. Nicméně, většina mladých Rusů si o něm jinak myslí, že to je šašek a nechápou, jak někdo takový se mohl stát prezidentem.

Málokdo z mladých Rusů však je ochoten přistoupit ke spolupráci s USA za cenu ústupků ze strany Ruska. Podle nich musí Rusko stále být považováno za velmoc a USA by neměly s ním jednat jako se zemí na nižší úrovni. Podle průzkumu mezi studenty Vysoké školy ekonomické 68 procent jich věří, že Rusko může existovat jen jako mocná síla. Pro 40 procent dokonce toho lze dosáhnout jen prostřednictvím strachu.

Nespokojenost se stavem země

Jako jejich vrstevníci v dalších zemích, i Putinova generace je vysoce nespokojena s politickým stavem své země. Podle průzkumu Vysoké školy ekonomické, kterého se účastnilo přes šest tisíc studentů ze 109 různých univerzit, mladí Rusové silně nedůvěřují zvoleným představitelům, ať to jsou členové Dumy (66 procent), členové regionálních parlamentů (65 procent), starostové (62 procent) a gubernátoři( 61 procent).

V podstatě jedině Putin je v Rusku oblíbeným politickým představitelem. I on se však v poslední době potýká se ztrátou důvěry. Mladí podobně jako jejich rodiče a zvláště prarodiče jsou velmi nespokojeni s rozhodnutím vlády zvýšit odchod do důchodu z 60 let na 65 let pro muže a z 55 na 60 let pro ženy. Putin se zaručoval, že se tak za jeho vlády nestane a řada Rusů to bere od něj jako zradu. Putinova podpora poprvé za dlouhou dobu spadla na 69 procent, což je v kontextu jeho osoby poměrně nízké číslo.

Mladí Rusové jsou i díky tomu znepokojeni ze své budoucnosti - podle průzkumu Vysoké školy ekonomické vyjádřilo nejistotu 69 procent dotázaných studentů. 75 procent podporuje kromě nutných ekonomických reforem i ty politické. Nicméně, mladí Rusové nechtějí měnit ruský politický systém příliš a jen málokdo z nich touží se účastnit demonstrací, které by reformy zajistili. Putinova generace si tedy uvědomuje, že v Rusku je potřeba silných reformních zásahů, ale bojí se, co změny mohou přinést – a to zajišťuje, že Putin se nemusí bát revoluce mladých a neklidných, která by jej svrhla.

Související

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko politika

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Martin Kupka

Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami

Občanská demokratická strana zahajuje od prvního zářijového týdne hlavní fázi kampaně do senátních a komunálních voleb. Jejím ústředním heslem bude "Senát jim nedáme". ODS apeluje na voliče, kteří nesouhlasí se směřováním současné vlády ANO, SPD a Motoristů, a chce zachovat Senát jako silnou demokratickou protiváhu vládní většiny.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump

Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy