Putin skončí před soudem? Z Británie zní slova o zločinech proti lidskosti

NÁZOR - Po šesti měsících pečlivého vyšetřování britská policie a bezpečnostní složky shromáždily přesvědčivé důkazy podporující vládní tvrzení, že ruský stát je zodpovědný za březnový útok nervovým jedem v Salisbury, konstatuje editorial serveru The Observer. Podle renomovaného týdeníku je nyní aktuální otázkou pro britský kabinet a britské spojence, co lze ještě podniknout vyjma dosavadních kroků, aby byl moskevský režim potrestán a zajistilo se, že podobně pobuřující jednání se nebude opakovat.

Moskva zůstala osamocena

Od chvíle, kdy se ukázalo, že cílem se stal bývalý ruský agent Sergej Skripal a nasazen byl novičok, sofistikovaná v Rusku vyvinutá zbraň, nepanovaly větší pochyby o zapojení ruských tajných služeb, tvrdí The Observer. Dodává, že útok, při němž byli Skripal a jeho dcera Julie těžce zraněni, připomínal předchozí útoky na ruské občany na britském území, především vraždu Alexandra Litviněnka radioaktivním poloniem, k níž došlo v Londýně v roce 2006.  

Identifikací dvou Rusů - příslušníků ruské vojenské tajné služby GRU - coby pachatelů útoku ze Salisbury britská premiérka Theresa Mayová rozptýlila mraky, které halily vyšetřování kauzy Litviněnko, uvádí editorial. Připomíná, že tehdy trvalo 10 let, než vyšetřovatelé ukázali prstem na ruského prezidenta Vladimira Putina, avšak nyní Mayová vystoupila téměř okamžitě a v parlamentu sdělila, že útok v Salisbury byl téměř jistě odsouhlasen v nejvyšších patrech ruského státu.   

Britský ministr bezpečnosti Ben Wallace šel ještě dále a prohlásil, že Putin nese zajisté odpovědnost, poukazuje prestižní týdeník. Podotýká, že s ohledem na příval zapírání, dezinformací, lží, posměchu a urážek, který se z Moskvy spustil po incidentu v Salisbury, mohou britští ministři nyní cítit zadostiučinění, že jejich obviňování Ruska mělo reálný základ.

"Kreml si zřejmě také konečně uvědomil, že má důvod reagovat. Nyní žádá o britskou pomoc při vystopování dvou podezřelých," píše The Observer. Obává se však, že může jít o další cynický krok, ale zároveň o náznak, že tlak Londýna funguje.

Povzbudivá je také jednotná odpověď britských spojenců, která zřejmě Putina zaskočila, spekuluje známý server. Podotýká, že Británii se minulý týden v Radě bezpečnosti OSN dostalo důležité podpory z USA, Kanady, Německa a Francie a Rusko se opět muselo stáhnout do defenzivy, podobně jako v květnu, kdy nedokázalo zmařit nestranné vyšetřování Organizace pro zákaz chemických zbraní, a byť další velké státy jako Čína či Indie nechtějí Rusko odsoudit otevřeně, je zřejmé, že Moskva zůstala osamocena a postrádá podporu.

Podle britského týdeníku ovšem další výzvy teprve přijdou a je potřeba odpovědět na znepokojivé otázky, například jak dvojice podezřelých získala víza - zřejmě na britské ambasádě v Moskvě - na falešné pasy, jak tito dva muži vstoupili do Británie, aniž by vzbudili podezření a zda byl nervový jed novičok v lahvičce od parfému propašován do Londýna v diplomatické poště zaslané na ruskou ambasádu v Londýně, jak se uvádí.

Akt podobný válce

"Pokud tomu tak bylo, další přítomnost ruského velvyslance zde je nepřijatelná," deklaruje britský server. Nabádá, aby Londýn ukázal, že potrestání Ruska myslí vážně, ačkoliv cena bude vysoká, a je nutné zavést tvrdá opatření proti praní špinavých peněz, podezřelým investicím a Putinovým kumpánům, kteří nedokážou vysvětlit původ svého majetku.  

Kybernetická obrana a další protiopatření musí být vystupňována a britská vláda musí zajistit, že se její spojenci budou držet sankcí a vyhosťování diplomatů, apeluje The Observer. Podotýká, že na základě amerických zákonů hrozí Rusku drakonické tresty, pokud do listopadu neposkytne důvěryhodné záruky, že v budoucnu již chemické zbraně nenasadí, a neumožní inspekce OSN - v tomto nesmí ustoupit ani americký prezident Donald Trump, Putinův přítel.

"Zůstává nezodpovězená i další klíčová otázka: je pravda, jak tvrdí bezpečnostní představitelé, že novičok ukrytý v parfémové lahvičce by stačil k potenciálnímu zabití 4 tisíc lidí?" ptá se editorial. Připouští, že bezohledný ruský čin v Salisbury možná není striktně válečným aktem, ale souhlasí s předsedou britského parlamentního zahraničního výboru Tomem Tugendhatem, že šlo o "válce podobný akt", akci nepřátelské mocnosti, ukázku pohrdání suverenitou jiné země ohrožující životy a bezpečnost jejích obyvatel, která byla realizována na základě předpokladu beztrestnosti.

Ruský vládce proto musí pochopit, že on a jeho režim nestojí nad zákonem, a pokud britská vláda věří, že za útok, při kterém byl zraněn Skripal a následně zabita obyvatelka Salisbury Dawn Sturgessová, nese odpovědnost Putin, pak má povinnost podniknout proti němu všechna dostupná opatření, tvrdí prestižní týdeník. Naznačuje, že by mohlo jít i o mezistátní právní zásah skrze Mezinárodní trestní soud a podání žaloby na Putina kvůli zločinům proti lidskosti.

Zmínka o obžalobě Putina bude vždy kontroverzní, jelikož úřadující hlava států má zpravidla trestní imunitu, avšak je možné počkat, až Putin nebude prezidentem, nastiňuje The Observer. Konstatuje, že evropský zatykač byl vydán na dva hlavní podezřelé a táže se, zda je tak absurdní hnát před vyšetřovatele i jejich nadřízeného. "Bylo by to skutečně zasloužené ponížení. A není pochyb, že Putin by policii mohl pomoci při jejím šetření," uzavírá editorial.

Související

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.
Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

Více souvisejících

Vladimír Putin Novičok (nervový plyn) Velká Británie Rusko

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 5 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 6 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy