Česko začne na Ukrajině vydávat občanství a pasy

Moskal připomněl, že region byl do roku 1939 jako Podkarpatská Ukrajina součástí Československa, poté byl obsazen Maďarskem a po válce připojen k Sovětskému svazu. Po nástupu sovětské moci si podle Moskala mnozí obyvatelé oblasti ponechali československé a maďarské pasy.

"Teď je patrný seriál číslo dvě. V Česku už nastolují otázku poskytnutí občanství bývalým občanům Československa v Zakarpatí," prohlásil Moskal. "Proč bychom (obyvatelům) Zakarpatí nedali dvojí občanství, bylo to přece jen naše území," říkají si podle něj v Česku.

Kyjev se minulý týden ohradil proti údajnému rozdávání maďarských pasů na konzulátu v zakarpatském městě Berehove, které je centrem maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti. Maďarští předáci si stěžují na jazykovou a kulturní diskriminaci ze strany ukrajinských úřadů, která údajně vyvrcholila schválením zákona posilujícího roli ukrajinského jazyka na základních školách.

Ministr zahraničí Pavlo Klimkin pohrozil, že Ukrajina kvůli vydávání maďarských pasů berehovského konzula vyhostí. O problému prý chce mluvit na nynější schůzi Valného shromáždění OSN s maďarským kolegou Péterem Szijjártóem.

Budapešť už v roce 2011 umožnila krajanům v cizině získat maďarské občanství, aniž mají trvalý pobyt v Maďarsku. Právní úprava umožňuje zahraničním Maďarům požádat o maďarské občanství ve zjednodušeném řízení na základě etnického původu a znalosti maďarštiny. Ukrajina ale dvojí občanství neumožňuje a umožnit ani nehodlá, zejména s ohledem na odbojné proruské separatisty na východoukrajinském Donbasu.