Moskva - Bývalý ruský agent a zběh Sergej Skripal byl pacholek a zrádce vlasti. V projevu na energetické konferenci v Moskvě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Mediální skandál kolem jeho osoby propukl uměle, otrávit Skripala prý neměl nikdo zapotřebí, prohlásil v prvním veřejném komentáři ke Skripalově kauze.
"Některé informační zdroje šíří názor, že Skripal byl bezmála ochránce lidských práv," řekl ruský prezident, když byl požádán o reakci na západní sankce vyvolané Skripalovou otravou. "Byl to prostě špion, zrádce vlasti. Byl to prostě pacholek, to je všechno," dodal Putin.
Skripal byl spolu s dcerou Julijí letos v březnu přiotráven armádním jedem novičok v jihoanglickém Salisbury. Londýn z útoku obvinil agenty ruské vojenské rozvědky, která prý jednala na přímý pokyn Putina. V červenci zemřela Britka Dawn Sturgessová, která s látkou novičok přišla rovněž do styku. Její partner náhodný kontakt s látkou přežil, stejně jako Skripal a jeho dcera. Rusko důrazně odmítá, že by otravy byly jeho dílem.
"Chcete tvrdit, že jsme otrávili ještě navíc nějakého člověka bez přístřeší?" komentoval ruský prezident smrt chudé tulačky Sturgessové. "Když se občas na tu věc dívám, prostě se divím: přijeli nějací chlapi a začali v Británii trávit bezdomovce. Co je to za hovadinu? Copak pracují v čištění města?" pokračoval Putin.
Podle ruského prezidenta Rusko nemá zapotřebí nikoho trávit. "Tenhle Skripal je zrádce, jak už jsem řekl. Dopadli ho, byl (v Rusku) potrestán, odseděl si celkem pět let ve vězení, pak jsme ho pustili. To je vše. Odjel, pokračoval ještě ve spolupráci, konzultoval jakési tajné služby. No a co?," prohlásil.
Skripal dlouhá léta působil jako agent ruské vojenské rozvědky a v 90. letech se nechal naverbovat pro spolupráci s britskou tajnou službou MI6. Ruská tajná policie ho v roce 2004 zatkla kvůli podezření, že Londýnu vyzradil desítky ruských agentů. V roce 2006 byl v tajném procesu odsouzen na 13 let, ale v roce 2010 ho Moskva spolu s dalšími třemi osobami vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Od té doby žije v Británii.
Podle ruského prezidenta je soupeření tajných služeb věčné. "Cožpak se rozmíšky mezi tajnými službami zrodily včera? Špionáž je, jak známo, stejně jako prostituce jedna z nejdůležitějších profesí na světě. Nikdo ji nezrušil a zrušit ani nemůže," podotkl Putin.
Zákon o extremismu se má zmírnit
Putin dnes předložil návrh zákona, který by zmírnil tresty za porušení kontroverzního předpisu o šíření nenávisti a urážce lidské důstojnosti. Podle ruské redakce zpravodajského serveru BBC tak reagoval na vlnu kritiky, která se zvedla v souvislosti s vysokými tresty za sdílení extremistického obsahu na sociálních sítích.
Stávající podoba zákona trestá osoby za šíření nenávisti či urážku lidské důstojnosti na veřejnosti či prostřednictvím masových informačních prostředků včetně internetu. Provinilci hrozí pokuta až 500.000 rublů (asi 170.000 Kč), jeden až čtyři roky obecně prospěšných prací nebo až pět let za mřížemi.
Putin navrhuje, aby proti osobám, které se trestných činů dopustily jednorázově, nebylo zahájeno trestní řízení. Provinilci by také nově hrozila pokuta od 10.000 do 20.000 rublů, 100 hodin obecně prospěšných prací nebo 15 dní za mřížemi. V případě, že bude zákon porušen opakovaně během jednoho roku, hrozí hříšníkovi plná výše trestu.
Server RBK uvedl, že od roku 2012 do roku 2017 bylo na základě příslušného zákona odsouzeno více než 1500 lidí. Snad největší kritiku vyvolal případ třiadvacetileté studentky, která před několika lety zveřejnila na svém profilu Vkontakte (ruská verze facebooku) fotografii, kterou vyšetřovatelé nedávno označili za extremistickou. Dívce nyní hrozí až pět let za mřížemi. Obvinění čelí i devatenáctiletý mladík, který na sociálních sítích sdílel karikaturu s postavami oblíbeného seriálu Hra o trůny.
Související
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
Světu hrozí návrat k zákonu džungle, varoval Si Ťin-pching
Vladimír Putin , Sergej Skripal , Novičok (nervový plyn) , Rusko , extremismus , Dawn Sturgessová , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 1 hodinou
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 2 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 4 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 6 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák