Přeruší USA veškeré styky s Ruskem? Americký diplomat varuje

Spojené státy tento měsíc oznámily, že na Rusko uvalí další sankce, tentokrát kvůli nasazení nervového jedu novičok proti bývalému ruskému dvojitému agentovi Sergeji Skripalovi v Británii, poukazuje William Courtney v komentáři pro server Moscow Times. Bývalý americký diplomat, který působil jako velvyslanec v Kazachstánu a Gruzii, zdůrazňuje, že stávající politika USA vůči Rusku je v otázce zavádění sankcí stále liberálnější.

Adekvátní cílená reakce

Analýzy efektivity sankcí uplatňovaných v minulosti různými zeměmi přinesly nejednoznačné závěry, zdůrazňuje Courtney. Za podstatnou proto pokládá otázku, zda jsou protiruské sankce skutečně nejefektivnější, pokud cílí na jedince a organizace zodpovědné za nepřípustné jednání.

Americká politika vůči sovětské válce v Afghánistánu v 80. letech ukázala, že adekvátní cílená opatření mohou být efektivnější, konstatuje bývalý diplomat. Připomíná, že tehdejší šéf Bílého domu Carter nejprve reagoval vyhlášením bojkotu olympiády v Moskvě a zákazem vývozu obilí a informačních technologií do SSSR, což však mělo jen dočasný efekt, jelikož olympiáda v roce 1980 stejně proběhla a Carterův nástupce Ronald Reagan zákaz vývozu obilí zmírnil.

Jako účinnější se tak ukázala jiná adekvátní cílená americká reakce, vojenská pomoc afghánským guerillám, včetně dodávek protivzdušných střel, která - spolu s nástupem Michaila Gorbačova a jeho snahy omezit sovětskou armádu a zlepšit vztahy se Západem - pomohla přimět Moskvu ke stažení vojsk z Afghánistánu v roce 1989, tvrdí někdejší velvyslanec. Dodává, že NATO reagovalo podobě adekvátně na ruskou agresi na Ukrajině.

"Aliance točí americké, britské, kanadské a německé bojové síly v Polsku a Pobaltí a posílila svou přítomnost v černomořském regionu," poukazuje Courtney. Zdůrazňuje, že východní spojenci z NATO by pouhé uvalení sankcí považovali za příliš slabou odpověď s nejistým výsledkem.

V reakci na ruskou ozbrojenou intervenci na Ukrajině USA kombinují vojenské kroky a sankce - cvičí ukrajinské vojáky a dodávají protitankové střely Javelin, uvádí vysloužilý diplomat. Vysvětluje, že toto zvyšuje riziko pro ruské ozbrojené a bezpečnostní složky v případě jakékoliv další agrese, zatímco sektorové sankce jsou sice rozsáhlé, ale mají mnohem spornější dopad, přestože brání Rusku v přístupu k západním financím a zakazují americkým firmám pomáhat Rusku při těžbě energetických zdrojů v Arktidě.

Adekvátní akce jsou správné i v reakci na ruské zásahy do amerických voleb, jelikož cílí na ruské bezpečnostní složky, soudí Courtney. Připomíná, že krátce po volbách v roce 2016 Spojené státy zakázaly Rusům přístup do dvou "rekreačních" objektů v Marylandu a New Yorku využívaných ke špionážním účelům, zatímco americké velitelství kybernetických operací nedávno začalo rozesílat ruským kyberšpiónům varování před dalšími zásahy.

Přerušení styků není na místě  

V reakci na otravu Skripala a smrt náhodné Britky se USA opět uchylují k adekvátním opatřením, když vyhostily 60 příslušníků ruských tajných služeb vystupujících jako diplomaté a uzavřely ruský konzulát ve Seattlu, podotýká bývalý velvyslanec. Krok označuje za silnou, ale přiměřenou odpověď na úskoky ruské vojenské rozvědky.

"Ruské narušování ukrajinské civilní plavby v Azovském moři a Kerčském průlivu, který ústí do Černého moře, představuje nové riziko pro americko-ruské vztahy," tvrdí Courtney. Domnívá se, že může vyvolat další cílenou, adekvátní reakci, například častější vysílání plavidel USA a NATO do Černého moře na základě svobodné plavby, což by bylo silným signálem.  

Zákon z roku 1991 ukládá americkému prezidentovi, aby v reakci na ruské nasazení novičoku v Británii uvalil na pachatele alespoň tři ze šesti vyjmenovaných sankcí, pokud tomu nebrání důvody související s národní bezpečností, připomíná někdejší velvyslanec. Soudí přitom, že některé z možností, například přerušení diplomatických styků či zákaz veškerého dovozu z Ruska, budou zřejmě považovány za nepřiměřené a mohly by podrýt jednotu USA a jejich spojenců v otázce sankcí.

Od roku 1933, kdy americký prezident Franklin Roosevelt diplomaticky uznal SSSR, Washington nikdy nepřerušil své vztahy s Moskvou, ani kompletně nezakázal dovoz ruského zboží, a tak by i Trumpova administrativa měla zvolit mírnější trest, domnívá se Courtney. Tvrdí, že protiruské sankce mohou být silné a efektivní, ale v jistých případech mohou poškodit jiné americké zájmy.

Sankce, které poškozují ruskou ekonomiku, mohou například obracet hněv Rusů proti USA, nikoliv proti ruským činitelům odpovědným za podvratné jednání, případně poškodit soukromé ruské firmy, které jsou součástí občanské společnosti v Rusku, zatímco Kreml dokáže méně výkonné státní podniky ochránit, varuje bývalý diplomat. Dodává, že ruští sousedé, především ve střední Asii závisí na dopravních liniích v Rusku, a mohli by se tak stát nevinnými oběťmi hospodářských sankcí.

"Stojí za to zvážit, zda americkým zájmům nejlépe neposlouží, pokud se zajistí, že trest uvalený na Rusko za jeho nepravosti postihne ty, kteří jsou za ně zodpovědní," uzavírá Courtney.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Sergej Skripal Novičok (nervový plyn) Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy