Přeruší USA veškeré styky s Ruskem? Americký diplomat varuje

Spojené státy tento měsíc oznámily, že na Rusko uvalí další sankce, tentokrát kvůli nasazení nervového jedu novičok proti bývalému ruskému dvojitému agentovi Sergeji Skripalovi v Británii, poukazuje William Courtney v komentáři pro server Moscow Times. Bývalý americký diplomat, který působil jako velvyslanec v Kazachstánu a Gruzii, zdůrazňuje, že stávající politika USA vůči Rusku je v otázce zavádění sankcí stále liberálnější.

Adekvátní cílená reakce

Analýzy efektivity sankcí uplatňovaných v minulosti různými zeměmi přinesly nejednoznačné závěry, zdůrazňuje Courtney. Za podstatnou proto pokládá otázku, zda jsou protiruské sankce skutečně nejefektivnější, pokud cílí na jedince a organizace zodpovědné za nepřípustné jednání.

Americká politika vůči sovětské válce v Afghánistánu v 80. letech ukázala, že adekvátní cílená opatření mohou být efektivnější, konstatuje bývalý diplomat. Připomíná, že tehdejší šéf Bílého domu Carter nejprve reagoval vyhlášením bojkotu olympiády v Moskvě a zákazem vývozu obilí a informačních technologií do SSSR, což však mělo jen dočasný efekt, jelikož olympiáda v roce 1980 stejně proběhla a Carterův nástupce Ronald Reagan zákaz vývozu obilí zmírnil.

Jako účinnější se tak ukázala jiná adekvátní cílená americká reakce, vojenská pomoc afghánským guerillám, včetně dodávek protivzdušných střel, která - spolu s nástupem Michaila Gorbačova a jeho snahy omezit sovětskou armádu a zlepšit vztahy se Západem - pomohla přimět Moskvu ke stažení vojsk z Afghánistánu v roce 1989, tvrdí někdejší velvyslanec. Dodává, že NATO reagovalo podobě adekvátně na ruskou agresi na Ukrajině.

"Aliance točí americké, britské, kanadské a německé bojové síly v Polsku a Pobaltí a posílila svou přítomnost v černomořském regionu," poukazuje Courtney. Zdůrazňuje, že východní spojenci z NATO by pouhé uvalení sankcí považovali za příliš slabou odpověď s nejistým výsledkem.

V reakci na ruskou ozbrojenou intervenci na Ukrajině USA kombinují vojenské kroky a sankce - cvičí ukrajinské vojáky a dodávají protitankové střely Javelin, uvádí vysloužilý diplomat. Vysvětluje, že toto zvyšuje riziko pro ruské ozbrojené a bezpečnostní složky v případě jakékoliv další agrese, zatímco sektorové sankce jsou sice rozsáhlé, ale mají mnohem spornější dopad, přestože brání Rusku v přístupu k západním financím a zakazují americkým firmám pomáhat Rusku při těžbě energetických zdrojů v Arktidě.

Adekvátní akce jsou správné i v reakci na ruské zásahy do amerických voleb, jelikož cílí na ruské bezpečnostní složky, soudí Courtney. Připomíná, že krátce po volbách v roce 2016 Spojené státy zakázaly Rusům přístup do dvou "rekreačních" objektů v Marylandu a New Yorku využívaných ke špionážním účelům, zatímco americké velitelství kybernetických operací nedávno začalo rozesílat ruským kyberšpiónům varování před dalšími zásahy.

Přerušení styků není na místě  

V reakci na otravu Skripala a smrt náhodné Britky se USA opět uchylují k adekvátním opatřením, když vyhostily 60 příslušníků ruských tajných služeb vystupujících jako diplomaté a uzavřely ruský konzulát ve Seattlu, podotýká bývalý velvyslanec. Krok označuje za silnou, ale přiměřenou odpověď na úskoky ruské vojenské rozvědky.

"Ruské narušování ukrajinské civilní plavby v Azovském moři a Kerčském průlivu, který ústí do Černého moře, představuje nové riziko pro americko-ruské vztahy," tvrdí Courtney. Domnívá se, že může vyvolat další cílenou, adekvátní reakci, například častější vysílání plavidel USA a NATO do Černého moře na základě svobodné plavby, což by bylo silným signálem.  

Zákon z roku 1991 ukládá americkému prezidentovi, aby v reakci na ruské nasazení novičoku v Británii uvalil na pachatele alespoň tři ze šesti vyjmenovaných sankcí, pokud tomu nebrání důvody související s národní bezpečností, připomíná někdejší velvyslanec. Soudí přitom, že některé z možností, například přerušení diplomatických styků či zákaz veškerého dovozu z Ruska, budou zřejmě považovány za nepřiměřené a mohly by podrýt jednotu USA a jejich spojenců v otázce sankcí.

Od roku 1933, kdy americký prezident Franklin Roosevelt diplomaticky uznal SSSR, Washington nikdy nepřerušil své vztahy s Moskvou, ani kompletně nezakázal dovoz ruského zboží, a tak by i Trumpova administrativa měla zvolit mírnější trest, domnívá se Courtney. Tvrdí, že protiruské sankce mohou být silné a efektivní, ale v jistých případech mohou poškodit jiné americké zájmy.

Sankce, které poškozují ruskou ekonomiku, mohou například obracet hněv Rusů proti USA, nikoliv proti ruským činitelům odpovědným za podvratné jednání, případně poškodit soukromé ruské firmy, které jsou součástí občanské společnosti v Rusku, zatímco Kreml dokáže méně výkonné státní podniky ochránit, varuje bývalý diplomat. Dodává, že ruští sousedé, především ve střední Asii závisí na dopravních liniích v Rusku, a mohli by se tak stát nevinnými oběťmi hospodářských sankcí.

"Stojí za to zvážit, zda americkým zájmům nejlépe neposlouží, pokud se zajistí, že trest uvalený na Rusko za jeho nepravosti postihne ty, kteří jsou za ně zodpovědní," uzavírá Courtney.

Související

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).
Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Sergej Skripal Novičok (nervový plyn) Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Vojenská přehlídka čínské armády

Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem

Nová výroční zpráva Pentagonu o čínské vojenské síle přináší znepokojivé varování ohledně rostoucích ambicí Pekingu v indo-pacifickém regionu. Podle dokumentu zveřejněného ve středu čínská lidová armáda (PLA) cíleně směřuje k tomu, aby byla již v roce 2027 plně připravena k invazi na Tchaj-wan.

před 1 hodinou

Izraelské ozbrojené složky

Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause

V izraelském městě Haifa došlo během oslav Štědrého dne k incidentu, při kterém policie zatkla palestinského muže převlečeného za Santa Clause. Podle lidskoprávních organizací vtrhli policisté na vánoční večírek, akci předčasně ukončili a kromě muže v kostýmu zadrželi také dýdžeje a pouličního prodejce.  

před 2 hodinami

Anna Fernstädtová

Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám

Možná je to až příznačné, že nečekané a velké úspěchy českých zimních sportovců přišli na řadu v předvánočním čase. Dali tím tak českým fanouškům vánoční dárek a naději, že Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo, které se budou konat příští rok v únoru. Tím nejvýraznějším úspěchem posledních dní je ten ze strany alpského lyžaře Jana Zabystřana, který v pátek 19. prosince zaznamenal první výhru pro jakéhokoli mužského českého reprezentanta v super-G v rámci Světového poháru, když ve Val Gardeně jako devětadvacátý startující nečekaně celý závod vyhrál. Stoupající formu potvrzuje v těchto dnech i snowboardistka Zuzana Maděrová, která získala v paralelním slalomu v Davosu stříbro. Skeletonistka Anna Fernstädtová taktéž vybojovala v korytu v lotyšské Siguldě o posledním víkendu stříbro a v českých úspěších se neztratila ani skokanka na lyžích Anežka Indráčková, která parádí vstup do olympijské sezóny vylepšila rekordním skokem.

před 2 hodinami

Sivert Bakken

Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken

Zpráva jak z čistého nebe přišla jen den před Štědrým dnem z norského biatlonového týmu. V pouhých 27 letech totiž zemřel talentovaný biatlonový závodník Sivert Bakken a to navzdory tomu, že ještě v neděli závodil v rámci Světového poháru ve francouzském Annecy. Biatlonista, jenž v roce 2022 získal malý křišťálový glóbus, byl nalezen mrtvý v hotel v Itálii, kde byl s týmem na reprezentačním tréninkovém kempu.

před 2 hodinami

Jaromír Zůna

Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal

Ministr obrany Jaromír Zůna měl být pro SPD „nezávislým expertem“, místo toho se stal problémem. Svým jasným vymezením proti ruské agresi a podporou Ukrajiny připomněl, že obrana státu není prostor pro populismus. Reakce SPD je výmluvná – zákaz cesty na Ukrajinu, tlak na konec muniční iniciativy a převracení reality ve jménu falešného míru. Nyní ale jde jen o to, zda se Česko rozhodne být slabé, nebo odpovědné.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

před 9 hodinami

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

před 10 hodinami

včera

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

včera

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

včera

Záchranná služba, ilustrační fotografie

Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty

Jihomoravští záchranáři čelí v posledních dnech extrémnímu náporu, který výrazně převyšuje běžný průměr. Zatímco standardně vyjíždějí k přibližně třem stovkám případů denně, v aktuálním období se počty výjezdů šplhají až ke čtyřem stovkám výjezdů za 24 hodin. Zdravotníci proto vydali naléhavou výzvu veřejnosti, aby lidé zvážili, zda je příjezd sanitky v jejich situaci skutečně nezbytný.

včera

Ruská armáda

Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí

Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.

včera

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy