Ve středu byl novým prezidentem Interpolu zvolen Jihokorejec Kim Čong-jang, připomíná profesor Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Expert na Rusko z pražského Ústavu mezinárodních vztahů konstatuje, že šlo o velkou úlevu pro západní země, které lobbovaly proti volbě Rusa Alexandera Prokopčuka.
Interpol by přežil i po ruským vedením
V 90. letech Prokopčuk pracoval v protikorupčním oddělení ruské finanční policie, která byla nechvalně známá pro své institucionalizované přijímání úplatků a zpronevěřování peněz, poukazuje odborník. Dodává, že následně se přesunul na ruské ministerstvo vnitra, stal se generálmajorem policie a ředitelem Národního centrálního úřadu zodpovědného za spolupráci s Interpolem, jehož místoředitelem pro Evropu se Prokopčuk stal v roce 2013.
"Z té pozice nese osobní podíl na stále očividnějším využívání Interpolu a především jeho varování červeného stupně a mezinárodních zatykačů k perzekuci odpůrců (ruského režimu) a nepohodlných (osob), včetně estonského politika a bývalého šéfa rozvědky Eerika-Niilese Krosse a finančníka Billa Browdera," uvádí Galeotti. Soudí, že není divu, že proti Prokopčukově možné volbě se vzedmuly protesty v Evropě, USA i jinde, přičemž na Ukrajině dokonce zaznělo volání po opuštění z organizace, která sdružuje téměř všechny země světa vyjma KLDR.
Takový byl kontext volby ředitele Interpolu, který je v zásadě místem pro výměnu informací, shrnuje profesor. Vysvětluje, že organizace nemá pravomoc zatýkat, ale poskytuje jen nejlepší pomoc a veškeré informace, které policejní složky jednotlivých zemí chtějí či mohou nabídnout, a tak má její ředitel v podstatě pouze administrativní roli.
Moskva tedy mohla získat o něco větší vliv v rámci svých snah Interpol využívat, avšak organizace je především byrokratickou strukturou, kde ředitel nemůže - alespoň ne nenápadně - zasahovat do jednotlivých případů, dosazovat špióny či poskytnout Rusku tajné databáze, vyvrací Galeotti strach mnohých. Poukazuje, že předchozím ředitelem byl Číňan Meng Chung-wej, přičemž Peking se nesnaží o nic méně než Moskva využívat Interpol pro své cíle, především proti ujgurským disidentům.
"Agentura to nějak přežila a zřejmě by přežila i pod ruským vedením," deklaruje profesor. Zdůrazňuje, že Interpol má málo reálných pravomocí a pokud by v politicky motivované kauze vydal varování červeného stupně - navzdory své vlastní chartě -, jednotlivé země ho můžou ignorovat a soudně zpochybnit.
Univerzálnost západních norem
Ve skutečnosti váha takových varování závisí na důvěryhodnosti Interpolu, který bude stále méně respektován, čím více bude zneužíván, konstatuje expert. V tom vidí zřejmě největší nebezpečí, protože jinak je Interpol byrokratický, občas těžkopádný a může o informace pouze žádat, nikoliv je požadovat.
Policejní spolupráce založená na dvoustranných dohodách, regionálních strukturách typu Europol a dalších slovních domluvách bývá efektivnější a pružnější, avšak Interpol zůstává nástrojem poslední záchrany, prostředníkem, který může překonat geopolitické překážky, vysvětluje Galeotti. Jako příklad uvádí přímou policejní spolupráci mezi Ruskem a Británií, která prakticky neexistuje, vyjma několika specifických oblastí jako zneužívání dětí.
Londýn ovšem může vyslat žádost Interpolu, která bude předána do Moskvy, která má možnost odpovědět, a tak vše, co poškozuje Interpol - což by volba Prokopčuka nepochybně učinila -, škodí také mezinárodní policejní spolupráci v době, kdy policisté jen s obtížemi drží krok se zločinci, zdůrazňuje odborník. Připomíná, že volba ředitele proběhla na Valném shromáždění Interpolu v Dubaji, přičemž každá země měla jeden hlas, a pokud by býval byl Prokopčuk zvolen navzdory západním výhradám, Moskva by výsledek řádně využila jako důkaz, že není izolovaným psancem, jak Západ často naznačuje.
"(Prokopčukova volba) by také podtrhla trend vzestupu autoritářství ve světě," míní profesor. Konstatuje, že země jako Rusko, Čína a Turecko jdou možná nejdále ve zneužívání policie k politickým účelům, ale nejsou osamocení, tudíž největším nebezpečím bylo, že by Prokopčuk přeměnil Interpol v kremelského mezinárodního "bojového psa" a snížil jeho univerzální rozměr.
V důsledku toho by došlo ke ztrátě relevance či fragmentaci Interpolu, což by věštilo smutnou dobu pro mezinárodní policejní práci, ale Prokopčukovo zvolení by organizaci rozhodně nepřeměnilo v prodlouženou ruku ruského policejního státu, vysvětluje expert. Dodává, že takový výsledek nicméně mohl zpochybnit tvrzení o univerzálnosti západních norem.
Související
Interpol se obává o osud zbraní po válce na Ukrajině
Pět zemí žádá pozastavení členství Ruska v policejní organizaci Interpol
Interpol , Rusko , Kim Čong-jang (Interpol) , Alexandr Prokopčuk
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
před 1 hodinou
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
před 2 hodinami
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
před 2 hodinami
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
před 2 hodinami
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno před 3 hodinami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 3 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 4 hodinami
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 4 hodinami
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 4 hodinami
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 5 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 5 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 6 hodinami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 7 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 8 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 8 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 9 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 9 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 10 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 10 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku.
Zdroj: Lucie Podzimková