Co si svět myslí o Rusku a Putinovi? Velký průzkum přinesl nejedno překvapení

Rusko je vnímáno více nepříznivě než příznivě v 16 z 25 zemí dotazovaných zemích. Zvláště negativně je na něj nahlíženo v Evropě a USA. Příznivě se o něm vyjadřovalo 21% respondentů z USA, v případě 10 evropských zemích (Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko, Řecko, Polsko, Maďarsko, Švédsko, Nizozemsko) je regionální medián 27%. Nejmenší důvěru Rusku vykazovali občané Nizozemska (17%), nejvyšší Řekové (52)%.

V jiných regionech nicméně se vyskytovaly více rozmanitější postoje. V Asii a Pacifiku se o Rusko velmi pozitivně vyjadřovali obyvatelé Filipín (63%) a Jižní Koreje (53%), příznivé postoje převažovali i v Indonésii (46%). V Austrálii (63%) a Japonsku převažovali ti, co (68%) převažovali ti, co nahlíží na Rusko negativně. Co se týče Blízkého východu, Rusko má velkou podporu v Tunisku (54%), v Izraeli je více těch, co mu nefandí (64%).

Ani pro subsaharskou Afriku, ani pro latinskoamerické země není Rusko příliš velkým tématem. Většina těchto zemí se na něj dívá spíše příznivě – Nigérie (41%), Keňa (40%), Mexiko (37%), Argentina (30%). Výjimkou jsou Jihoafrická republika (44%) a Brazílie (43%), kde převažují negativní postoje.

Pew Research Center zjistil, že existují významné rozdíly mezi mladší a starší generací ohledně názorů na Rusko. Mladí lidé ve věku 18-29 let mají více příznivý pohled na Rusko než ti, co jsou ve věku 50 a víc. V Tunisko, Austrálii a Japonsku byl dokonce 20% rozdíl mezi nejmladší a nejstarší generací. I v vůči Rusko převážně velmi negativním Polsku je 15% rozdíl mezi nejstarší a nejmladší generací (20% vs. 38% příznivých pohledů).

Generace 30-49 let má větší rozptyl. V Jižní Koreji se dívá na Rusko totožně jako mladší generace, zatímco v případě Polska má identické názory jako nejstarší generace. Celkově bývá rozkročena mezi nejstarší a nejmladší generací.

Mezinárodní pohled na Putina

I v zemích, které mají příznivý náhled na Rusko, existuje výrazný despekt vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Medián těch, co si myslí, že jedná správně v mezinárodních záležitostech, byl jen 26%, přičemž 63% si myslí, že dělá pravý opak. To je ve významném kontrastu s Ruskem, kde je 81% dotázaných Rusů přesvědčeno, že Putin se umí velice dobře pohybovat v mezinárodní politice.

V evropských zemích nepřekročila důvěra Putinovi 50%, nejvíce v něj věří Řekové (45%, následováni Němci (35%), nicméně i zde převažuje nedůvěra (55% a 63%). Celkově 77% oslovených evropských obyvatel Putinovi nedůvěřuje, přičemž v Polsku se vůči Putinovi příznivě vyjadřuje jen 7% dotázaných.

Putin nemá lepší hodnocení ani v jiných regionech. V Asii a Pacifiku má důvěru jen u Filipínců (61%) a Tunisanů (53%), i v Indonésii je více těch, co je považují za schopného politika v mezinárodních záležitostech (35% pro, 33% proti). V Austrálii (72%), Japonsku (68%), Izraeli(64%) i v Rusku nakloněné Jižní Koreji (62%) výrazně převažuje počet těch, co na Putinovo mezinárodní působení se dívají negativně.

Zajímavé je nicméně pohled Afričanů a Latinoameričanů. V Nigérii (39% pro, 34% proti), Keni (38%pro a 38%proti) a Jihoafrické republice (34%proti a 41%pro) jsou hlasy poměrně vyvážené. V Latinské Americe však jasně převažuje negativní náhled – Argentina (48%proti, 25%pro), Mexiko (59%proti, 20%pro), Brazílie (72%proti,16%pro),

Většina zemí má za to, že Rusko posílilo na mezinárodní scéně

Ačkoliv většina zemí má za to, že Putin nedělá správné věci mezinárodní politice, taktéž ve většině uznává, že Rusko je v ní nyní vlivnější než bylo před 10 lety (medián 42%). Zvláště v Izraeli má většina dotázaných za to, že Rusko hraje mnohem významnější roli v mezinárodních záležitostech (65%), nepochybně reakce na ruskou účast v syrské válce. V USA a Evropě též je konsensus, že Rusko je vlivnější než bylo.  

V Japonsku (41%), Jižní Koreji (36%) a Filipínách nicméně převažují názory, že postavení Ruska v mezinárodních záležitostech je stejně silné jako bylo dřív. V Nigérii (28%), Keni (32%) a Indonésii (27%) dokonce převažují názory, že Rusko ztratilo vliv v mezinárodních záležitostech v porovnání s dřívějšími lety.