Když se valí bílá smrt: Tři nejděsivější laviny v dějinách, tisíce mrtvých

Peru si většina z nás spojí s dávnou říší Inků a slavnou památkou Machu Picchu. Krásné Andy, které toto místo činí tak okouzlujícím, však také mohou přinášet smrt. Vyhaslá sopka Huascarán, nejvyšší hora v Peru, má na svém kontě hned dvě nejsmrtonosnější zaznamenané laviny v lidské historii.

Desátého ledna 1962 se zde utrhl velký kus ledovce, který pak na své cestě do údolí rozséval zkázu. V údolí řeky Rio Santa žilo ve vesnicích mnoho místních, kteří byli na častý pád lavin zvyklí. Tentokrát však mnoho z nich nestihlo vyhledat bezpečné útočiště. Během pouhých sedmi minut zavalila masivní lavina prostor o délce více jak patnácti kilometrů. Městečka Ranrahirca a Huarascucho byla, podobně jako mnoho menších vesnic, kompletně pohřbena pod dvanáctimetrovou vrstvou sněhu a ledu.

Když lavina dosáhla řeky, přehradila navíc její tok a způsobila tak rozsáhlé záplavy. Podle webu Wordatlas si přírodní tenkrát živel vyžádal až 4000 lidských životů, přičemž mnoho těl zůstávalo pohřbeno pod sněhem ještě dlouho poté.

Západní fronta první světové války je dodnes dobře známa pro groteskně smrtonosné události, jako byla bitva na Sommě nebo u Verdunu. Italská fronta, která protínala horské vrcholy a údolí, bývá někdy poněkud upozaďována. Právě zde se však v roce 1916 odehrála série přírodních katastrof, která si podle některých odhadů vyžádala až 10 000 mrtvých.

V prosinci 1916 v italských horách napadlo velké množství sněhu. V důsledku přírodních podmínek, a podle některých svědectví také za přímé účasti vojáků z obou znepřátelených stran, zasáhlo v průběhu několika týdnů frontovou linii mnoho rozsáhlých lavin. První velká katastrofa se na rakousko-uherské vojáky přihnala 13. prosince a je dnes známa jako „Bílý pátek“.

Na posádku ubytovanou v kasárnách na svazích hory Marmolada se přiřítilo 100 000 tun sněhu, ledu a kamení. Tři stovky mužů pod tímto přívalem zahynuly. Podle některých svědectví spouštěli vojáci laviny úmyslně s cílem oslabit své nepřátele. Po této prvotní události zasáhla oblast celá série lavin, které si dohromady vyžádaly až zmiňovaných 10 000 životů.

Vůbec nejtragičtější bilanci si však opět připsala sopka Huascarán. Českému i slovenskému čtenáři může být tato událost povědomá, protože během ní zahynula československá horolezecká expedice, která se snažila svahy hory Huascarán zdolat. Všech čtrnáct členů výpravy však bylo 31. května 1970 smeteno v základním táboře ohromnou lavinou. Tu způsobilo silné zemětřesení, během kterého v Peru zahynulo možná až 75 000 lidí.

Jedná se vůbec o nejhorší přírodní katastrofu v peruánských dějinách a dodnes je známa také jako „Velké peruánské zemětřesení“. Samotná lavina, která byla široká téměř jeden kilometr a zhruba 1,6 kilometrů dlouhá, smetla podle webu Worldatlas až 20 000 lidí. Nešťastné městečko Ranrahirca bylo opět zasaženo a podobně jako nedaleké Yungay zasypáno. Masa ledu, sněhu, bahna a kamení se po svazích pohybovala rychlostí až 335 kilometrů v hodině. Česká televize věnovala tomuto neštěstí jeden z dílů svého pořadu Osudové okamžiky.