Utrum pro salafisty? Němci chtějí dostat financování mešit pod kontrolu

Německá vláda chce dostat pod kontrolu financování mešit na svém území, především těch radikálních, které dostávají peníze ze států v oblasti Perského zálivu. Podle mluvčího ministerstva zahraničí vede Německo nyní jednání hned s několika zeměmi, aby zvýšilo transparentnost financování muslimských modliteben. Už od loňského roku funguje v této oblasti spolupráce s Kuvajtem.

"Kuvajtská vláda se snaží důkladně prověřovat financování projektů v Německu," uvedl mluvčí Christofer Burger. O podobné spolupráci jedná podle něj Berlín nyní s "celou řadou dalších států". O které země se konkrétně jedná, ale Burger odmítl říci.

Už před vyjádřením ministerstva zahraničí informovaly televizní stanice NDR a WDR a list Süddeutsche Zeitung, že se německá vláda snaží přimět některé blízkovýchodní státy včetně Saúdské Arábie, aby přistoupily na spolupráci tajných služeb při prověřování odesílatelů a příjemců finančních prostředků na provoz německých mešit.

Německé ministerstvo vnitra by chtělo dosáhnout co možná největší nezávislosti německých mešit na financích ze zahraničí. V listopadu vyzval ministr vnitra Horst Seehofer muslimskou obec, aby se od peněz ze zahraničí úplně odstřihla. V uplynulých dnech se v Německu debatovalo také o zavedení daně, kterou by platili muslimové a která by umožnila domácí financování provozu mešit. Vzniknout by mohla po vzoru církevní daně, kterou v Německu platí křesťané.

Cílem německých snah je především omezit financování salafistů, tedy přívrženců radikálního výkladu islámu. Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) jich pobývalo v loňském roce na území Německa celkem 10.800.

Velkou roli ve financování německých mešit hraje dlouhodobě Turecko. Vlivná německá muslimská organizace Ditib, která zastřešuje činnost stovek islámských spolků, je pod kontrolou tureckého úřadu pro náboženské otázky Diyanet, jenž vysílá a platí imámy v 900 německých mešitách.

Související

Mešita

Úřady na severu Francie zavřely mešitu, kázání podle nich podněcovaly nenávist

Francouzské úřady dnes nařídily uzavření mešity ve městě Beauvais, protože tamní kázání podle nich podněcovaly nenávist, vyzývaly k násilí a obhajovaly džihád. Svatostánek v Beauvais, zhruba 100 kilometrů severně od Paříže, se musí rozhodnutí úřadů podřídit do 48 hodin, bude zavřený šest měsíců, uvedla AFP s odvoláním na prefekturu.

Více souvisejících

mešity Německo islám Muslimové Sven Lau (salafista) -

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy