Německá vláda chce dostat pod kontrolu financování mešit na svém území, především těch radikálních, které dostávají peníze ze států v oblasti Perského zálivu. Podle mluvčího ministerstva zahraničí vede Německo nyní jednání hned s několika zeměmi, aby zvýšilo transparentnost financování muslimských modliteben. Už od loňského roku funguje v této oblasti spolupráce s Kuvajtem.
"Kuvajtská vláda se snaží důkladně prověřovat financování projektů v Německu," uvedl mluvčí Christofer Burger. O podobné spolupráci jedná podle něj Berlín nyní s "celou řadou dalších států". O které země se konkrétně jedná, ale Burger odmítl říci.
Už před vyjádřením ministerstva zahraničí informovaly televizní stanice NDR a WDR a list Süddeutsche Zeitung, že se německá vláda snaží přimět některé blízkovýchodní státy včetně Saúdské Arábie, aby přistoupily na spolupráci tajných služeb při prověřování odesílatelů a příjemců finančních prostředků na provoz německých mešit.
Německé ministerstvo vnitra by chtělo dosáhnout co možná největší nezávislosti německých mešit na financích ze zahraničí. V listopadu vyzval ministr vnitra Horst Seehofer muslimskou obec, aby se od peněz ze zahraničí úplně odstřihla. V uplynulých dnech se v Německu debatovalo také o zavedení daně, kterou by platili muslimové a která by umožnila domácí financování provozu mešit. Vzniknout by mohla po vzoru církevní daně, kterou v Německu platí křesťané.
Cílem německých snah je především omezit financování salafistů, tedy přívrženců radikálního výkladu islámu. Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) jich pobývalo v loňském roce na území Německa celkem 10.800.
Velkou roli ve financování německých mešit hraje dlouhodobě Turecko. Vlivná německá muslimská organizace Ditib, která zastřešuje činnost stovek islámských spolků, je pod kontrolou tureckého úřadu pro náboženské otázky Diyanet, jenž vysílá a platí imámy v 900 německých mešitách.
Související
Úřady na severu Francie zavřely mešitu, kázání podle nich podněcovaly nenávist
Mešitu v Německu někdo počmáral hákovými kříži
mešity , Německo , islám , Muslimové , Sven Lau (salafista) -
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák