Chytré telefony jako nástroj Antikrista? Varování hlavy církve rezonuje v Rusku i USA

Moskevský patriarcha Kirill, vrchní vůdce ruské pravoslavné církve, varoval před používáním chytrých telefonů. Dle něj dláždí cestu pro Antikrista a jeho totální kontrolu nad lidmi. Kirill se stal terčem výsměchu na ruským sociálních sítích, varování před Antikristem je však hluboce zakořeněné v ruské, ale i americké společnosti.

V rozhovoru pro státem vlastněnou televizi Russia 1 nejvýše postavený patriarcha ruské pravoslavné církve řekl, že sice není úplně proti moderním technologiím  ale varoval „upadnutím do otroctví“ kvůli nim. Dle něj shromažďování údajů o lokalitě či zájmech uživatele je činí ideálním nástrojem pro to, aby vnější síly mohly jejich prostřednictvím člověka ovládnout.

Kirill je přesvědčen, že touto vnější silou je Antikrist. Kontrola z jednoho centra předznamenává jeho příchod, tvrdí moskevský patriarcha. „Antikrist je osobnost, která bude v čele celosvětového webu, který ovládá celou lidskou rasu. Samotná struktura tak představuje nebezpečí, "řekl.

Uživatelé sociálních sítí si z jeho slov začali okamžitě dělat legraci. „V Rusku cenzurují mezinárodní internet, aby z něj nevylezl Antikrist," napsal jeden z ruských uživatelů Twitteru. Kirill bývá osočován z přílišné blízkosti vládnímu režimu, kontrolujícímu internet.

Ruský prezident Vladimir Putin má mezi řadou postav ruské ortodoxní církve velkou podporu za svůj důraz na tradiční ruské křesťanské hodnoty, které právě církev má reprezentovat. Podle odborníků dochází v Rusku k post-sekulárnímu rozplývání hranic mezi náboženstvím a sekulárním státem. Jak vysocí státní představitelé, tak významní představitelé pravoslavné církve jsou přesvědčeni, že identita ruského národa je výsadně pravoslavná a že pravý Rus je pravoslavný křesťan.  

Postava Antikrista v ruském myšlení

Jak upozorňuje Magda Dolinska-Rydzeková z Justus-Liebigovi-University Giessen, specialistka na vztah politické a nacionalistické dimenze pravoslavného křesťanství, figura Antikrista je pevně usazená v ruském náboženském myšlení a překračuje hranice biblické apokalyptiky. Po staletí pěstovaná koncepce Moskvy „jako třetího Říma“ mající v dějinách mesianistickou úlohou záchrance křesťanství učinila z postavy Antikrista zkratku pro všechny síly zla, které měly stát proti Rusku. Kdo je Antikrist bylo během ruských dějin neustále aktualizováno podle toho, kdo byl považován za největší ohrožení pro ruský lid. 

Že je tato idea věčného apokalyptického boje sil dobra reprezentovaných Ruskem proti silám zla reprezentovanými různými cizími silami stále platná, dokládají myšlenky Alexandra Dugina, přezdívaného Putinovův Rasputin a považovaného za hlavního ideologa Kremlu. Ačkoliv jeho vliv je v západních médiích často přeceňován, jedná se jednoznačně o jednoho z momentálně nejcitovanějších ruských myslitelů v zahraničí i v jeho vlasti.

Podle Dugina Antikristem ohrožujícím nejenom Rusko, ale celý svět, jsou USA s jejich hegemonickými ambicemi světovlády. Jako Antikrist jsou velkými svůdci s jejich falešnou a hříšnou ideologií individualismu, rovnosti, prosperity a svobody pro všechny. Dugin považuje Rusko za ochránce jiných, kolektivních hodnot, jejichž představitelem je ruská pravoslavná církev. Ačkoliv nejsou všechny Duginovi myšlenky ruským vedením jednoznačně přijímány, koncepce Ruska jako oponenta americké hegemonii a ortodoxní církve jako strážkyni tradičních ruských hodnot jsou naprosto běžnou součástí vládního diskurzu.

V Duagovně koncepci Antikrista se objevuje dle Dolinska-Rydzekovové důležitý rys ruského pojetí Antikrista, který není jen ztělesněním satanistických vnějších sil, ale představuje i falešného Mesiáše, tyrana slibujícího lepší zítřky. Antikristem se tak snadno mohou stát i vrchní ruští představitelé, považováni jejich příznivci naopak za pravé Mesiáše. Za Antikrista byla považován Petr Veliký, Ivan Hrozný, Mikuláš II. Alexandrovi, Rasputin, Lenin, Stalin, Michail Sergejevič Gorbačov či  Boris Jelcin.

Za Antikrista je příležitostně považován i současný  ruský prezident Vladimir Putin. Jeho podpora pravoslavné církve je dle jeho pravoslavných kritiků jen zástěrka zcela v duchu Antikristových falešných zázraků. Dolinska-Rydzeková upozorňuje, že mnohé z těchto online příspěvků vykreslujících Putina jako Antikrista jsou často publikovány poměrně marginálními proukrajinskými, pravoslavnými fundamentalisty.

Antikrist a konspirační teorie v USA

Apokalyptické teorie o Antikristovi usilujícím o naprostou nadvládu nad lidstvem prostřednictvím moderní technologie nejsou jen záležitostí Ruska. V USA jsou poměrně populární mezi evangelickými křesťany. Knižní a i zfilmovaná série Left Behind (v češtině vyšli první tři díly pod názvem Ponecháni napospas), která prodala více než 65 miliónů výtisků a byla v USA absolutním bestsellerem, vykresluje temnou budoucnost, kdy Antikrist v osobě rumunského politika uchopí absolutní moc prostřednictvím moderních technologií a nadnárodních institucí typu OSN.

Left Behind v mnohém vytvořilo prostor popularitu Donalda Trumpa s jeho antiglobalistickou politikou mezi evangelickým voličstvem. Hluboká nedůvěra vůči nadnárodním institucím, víra v konspirační teorie o skrytých silách působících v pozadí světových událostí usilujících o absolutní kontrolu člověka a přesvědčení o naprostém ohrožení křesťanství sekulárním liberalismem nyní propojuje řadu křesťanských příznivců Trumpa s křesťanskými příznivci Vladimira Putina. Např. čelní zástupci tzv. alternativní pravice, kteří za Trumpa výrazně lobovaly během prezidentských voleb na internetu, vnímá Rusko za jediného současného skutečného ochránce křesťanství a Putina vnímají často jako ještě lepšího prezidenta než Trumpa.  

Kirillova slova ale rezonují mezi všemi odpůrci tzv. Nového světového řádu, konspirační teorie o světovém spiknutí s cílem ovládnout lidstvo.  Konzervativně pravicový list Breitbart je okomentoval s tím, že není jediným, kdo se obává nástupu technologické diktatury všesledujícího  „Velkého Bratra“, ačkoliv „možná jen pár (lidí) by přejalo jazyk, který si zvolil k tomuto popisu“.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

Více souvisejících

Rusko Apokalypsa Vladimír Putin Církev

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 6 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 7 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 7 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 9 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 10 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 11 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 12 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 14 hodinami

včera

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy