Chytré telefony jako nástroj Antikrista? Varování hlavy církve rezonuje v Rusku i USA

Moskevský patriarcha Kirill, vrchní vůdce ruské pravoslavné církve, varoval před používáním chytrých telefonů. Dle něj dláždí cestu pro Antikrista a jeho totální kontrolu nad lidmi. Kirill se stal terčem výsměchu na ruským sociálních sítích, varování před Antikristem je však hluboce zakořeněné v ruské, ale i americké společnosti.

V rozhovoru pro státem vlastněnou televizi Russia 1 nejvýše postavený patriarcha ruské pravoslavné církve řekl, že sice není úplně proti moderním technologiím  ale varoval „upadnutím do otroctví“ kvůli nim. Dle něj shromažďování údajů o lokalitě či zájmech uživatele je činí ideálním nástrojem pro to, aby vnější síly mohly jejich prostřednictvím člověka ovládnout.

Kirill je přesvědčen, že touto vnější silou je Antikrist. Kontrola z jednoho centra předznamenává jeho příchod, tvrdí moskevský patriarcha. „Antikrist je osobnost, která bude v čele celosvětového webu, který ovládá celou lidskou rasu. Samotná struktura tak představuje nebezpečí, "řekl.

Uživatelé sociálních sítí si z jeho slov začali okamžitě dělat legraci. „V Rusku cenzurují mezinárodní internet, aby z něj nevylezl Antikrist," napsal jeden z ruských uživatelů Twitteru. Kirill bývá osočován z přílišné blízkosti vládnímu režimu, kontrolujícímu internet.

Ruský prezident Vladimir Putin má mezi řadou postav ruské ortodoxní církve velkou podporu za svůj důraz na tradiční ruské křesťanské hodnoty, které právě církev má reprezentovat. Podle odborníků dochází v Rusku k post-sekulárnímu rozplývání hranic mezi náboženstvím a sekulárním státem. Jak vysocí státní představitelé, tak významní představitelé pravoslavné církve jsou přesvědčeni, že identita ruského národa je výsadně pravoslavná a že pravý Rus je pravoslavný křesťan.  

Postava Antikrista v ruském myšlení

Jak upozorňuje Magda Dolinska-Rydzeková z Justus-Liebigovi-University Giessen, specialistka na vztah politické a nacionalistické dimenze pravoslavného křesťanství, figura Antikrista je pevně usazená v ruském náboženském myšlení a překračuje hranice biblické apokalyptiky. Po staletí pěstovaná koncepce Moskvy „jako třetího Říma“ mající v dějinách mesianistickou úlohou záchrance křesťanství učinila z postavy Antikrista zkratku pro všechny síly zla, které měly stát proti Rusku. Kdo je Antikrist bylo během ruských dějin neustále aktualizováno podle toho, kdo byl považován za největší ohrožení pro ruský lid. 

Že je tato idea věčného apokalyptického boje sil dobra reprezentovaných Ruskem proti silám zla reprezentovanými různými cizími silami stále platná, dokládají myšlenky Alexandra Dugina, přezdívaného Putinovův Rasputin a považovaného za hlavního ideologa Kremlu. Ačkoliv jeho vliv je v západních médiích často přeceňován, jedná se jednoznačně o jednoho z momentálně nejcitovanějších ruských myslitelů v zahraničí i v jeho vlasti.

Podle Dugina Antikristem ohrožujícím nejenom Rusko, ale celý svět, jsou USA s jejich hegemonickými ambicemi světovlády. Jako Antikrist jsou velkými svůdci s jejich falešnou a hříšnou ideologií individualismu, rovnosti, prosperity a svobody pro všechny. Dugin považuje Rusko za ochránce jiných, kolektivních hodnot, jejichž představitelem je ruská pravoslavná církev. Ačkoliv nejsou všechny Duginovi myšlenky ruským vedením jednoznačně přijímány, koncepce Ruska jako oponenta americké hegemonii a ortodoxní církve jako strážkyni tradičních ruských hodnot jsou naprosto běžnou součástí vládního diskurzu.

V Duagovně koncepci Antikrista se objevuje dle Dolinska-Rydzekovové důležitý rys ruského pojetí Antikrista, který není jen ztělesněním satanistických vnějších sil, ale představuje i falešného Mesiáše, tyrana slibujícího lepší zítřky. Antikristem se tak snadno mohou stát i vrchní ruští představitelé, považováni jejich příznivci naopak za pravé Mesiáše. Za Antikrista byla považován Petr Veliký, Ivan Hrozný, Mikuláš II. Alexandrovi, Rasputin, Lenin, Stalin, Michail Sergejevič Gorbačov či  Boris Jelcin.

Za Antikrista je příležitostně považován i současný  ruský prezident Vladimir Putin. Jeho podpora pravoslavné církve je dle jeho pravoslavných kritiků jen zástěrka zcela v duchu Antikristových falešných zázraků. Dolinska-Rydzeková upozorňuje, že mnohé z těchto online příspěvků vykreslujících Putina jako Antikrista jsou často publikovány poměrně marginálními proukrajinskými, pravoslavnými fundamentalisty.

Antikrist a konspirační teorie v USA

Apokalyptické teorie o Antikristovi usilujícím o naprostou nadvládu nad lidstvem prostřednictvím moderní technologie nejsou jen záležitostí Ruska. V USA jsou poměrně populární mezi evangelickými křesťany. Knižní a i zfilmovaná série Left Behind (v češtině vyšli první tři díly pod názvem Ponecháni napospas), která prodala více než 65 miliónů výtisků a byla v USA absolutním bestsellerem, vykresluje temnou budoucnost, kdy Antikrist v osobě rumunského politika uchopí absolutní moc prostřednictvím moderních technologií a nadnárodních institucí typu OSN.

Left Behind v mnohém vytvořilo prostor popularitu Donalda Trumpa s jeho antiglobalistickou politikou mezi evangelickým voličstvem. Hluboká nedůvěra vůči nadnárodním institucím, víra v konspirační teorie o skrytých silách působících v pozadí světových událostí usilujících o absolutní kontrolu člověka a přesvědčení o naprostém ohrožení křesťanství sekulárním liberalismem nyní propojuje řadu křesťanských příznivců Trumpa s křesťanskými příznivci Vladimira Putina. Např. čelní zástupci tzv. alternativní pravice, kteří za Trumpa výrazně lobovaly během prezidentských voleb na internetu, vnímá Rusko za jediného současného skutečného ochránce křesťanství a Putina vnímají často jako ještě lepšího prezidenta než Trumpa.  

Kirillova slova ale rezonují mezi všemi odpůrci tzv. Nového světového řádu, konspirační teorie o světovém spiknutí s cílem ovládnout lidstvo.  Konzervativně pravicový list Breitbart je okomentoval s tím, že není jediným, kdo se obává nástupu technologické diktatury všesledujícího  „Velkého Bratra“, ačkoliv „možná jen pár (lidí) by přejalo jazyk, který si zvolil k tomuto popisu“.

Související

Více souvisejících

Rusko Apokalypsa Vladimír Putin Církev

Aktuálně se děje

před 37 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy