Ruské námořnictvo testuje využití podvodních dronů, které by měly pomoci odhalovat nepřátelské ponorky. Stroje jsou vybavené tažným systémem na jehož konci jsou sonary. Podobnou technologii dosud využívaly hladinové lodě, spojení s drony by však mělo přinést větší efektivitu.
Moskva začala testovat autonomní podvodní plavidla určená k vyhledávání nepřátelských ponorek. Podle magazínu National Interest využívají tyto drony stejnou techniku, kterou dosud používaly hladinové lodě. Plavidlo za sebou táhne kabel dlouhý více jak 1,6 kilometrů, na jehož konci jsou umístěné sonary.
Vzdálenost od tažné lodi zajišťuje, že nejsou přístroje tolik ovlivněny hlukem, který plavidlo vydává. „Výhoda tažené antény je její vysoká citlivost. Díky značné délce je méně ovlivněna hlukem a vibracemi vydávaných motorem tažné lodi,“ říká odborník na ruské námořnictvo Alexandr Mozgovoj.
Na druhou stranu je ale omezena manévrovací schopnost a rychlost, s jakou může plavidlo plout. V důsledku toho „mateřská“ loď nemůže efektivně útočit na odhalené cíle. „Při manévrech se navíc anténa ohýbá a dochází ke ztrátě nebo narušení signálu,“ napsal ruský deník Izvestija.
Proto nyní ruské námořnictvo zkouší k tažení systémů využít autonomní drony. „Vzhledem připomínají malou ponorku s kýlem a několika směrovými kormidly,“ citovala Izvestija nejmenovaného ruského důstojníka. Drony jsou vysazovány a ovládány z mateřské lodi, která pak není omezena v dalších činnostech.
Ruské válečné lodě, které jsou dnes vybaveny tažnými sonary, jsou schopny odhalit pohybující se ponorky až na vzdálenost 20 kilometrů. Vystřelené torpédo prý dokáží detekovat i ve vzdálenosti 30 kilometrů.
S autonomními podvodními systémy experimentují i Američané. Firmy Lockheed Martin a Boeing nyní pracují na programu „Extra velkých autonomních podvodních plavidel“ jehož výsledkem má být v podstatě samostatně fungující ponorka operující bez lidské ponorky.
Související
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
Rusko , Moskva , Drony , Armáda , Ponorky
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 2 hodinami
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 3 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 4 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 5 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 6 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 8 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 9 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
včera
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
včera
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
včera
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
včera
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zdroj: Libor Novák