Fašistická Ukrajina? Podle tamních židů jsou nenávistivé projevy provokací Rusů

Ukrajina je ze strany tzv. proruských médií často osočována, že se přiklonila k fašismu. Důkazem toho mají být neonacistické pochody či oslavná slova na adresu Stepana Bandera, vůdce ukrajinského národního hnutí, který nechal zabít stovky Židů. Jak však dokumentuje izraelský deník The Jerusalem Post, ukrajinští Židé žádné projevy antisemitismu příliš nepociťují a většinově stojí za ukrajinskou vládu a naopak projevují velkou nedůvěru vůči Rusku.

Během druhé světové války Stepan Bandera, velitel Ukrajinské povstalecké armády, spolupracoval s nacisty a nechal pozabíjet stovky Židů. Vyhlášení banderovců za válečné veterány v prosinci minulého roku kvůli jejich boji se Sověty za nezávislost Ukrajiny tedy vzbudilo velkou reakci židovských organizací, podle kterých je to uznání válečných zločinů, kterých se Bandera dopustil vůči Židům a jiným národnostem.

Podle tzv. proruských médií to je jen dalším dokladem vzrůstajícího antisemitismu na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již dříve označil ukrajinskou vládu za „neonacistickou“. Ruská média stále přináší obsáhlé články dokumentující napojení ukrajinské vlády na krajně pravicové bojůvky a strany.

Západní média taktéž upozorňují na vzestup krajní pravice na Ukrajině. Např. think- tank Atlantická rada poukázal na říjnové shromáždění ukrajinské krajní pravice v Kyjevě, kterého se zúčastnili i příslušníci krajní pravice z jiných zemí, např. Německa či Dánska.

Nicméně to neznamená, že by ukrajinská veřejnost byla pronacistická a antisemitická, ani že by taková byla vláda, upozorňuje Atlantická rada. Podle průzkumů mají krajně pravicové strany podporu jen okolo 4%. Podle Ukrajinské židovské konfederace více než 30 členů 427členného parlamentu jsou židé. Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman je Žid.

Tzv. proruská média při popisu současné situace Židů na Ukrajině poněkud zamlčují jejich postavení během období vlády Sovětského svazu. Mnozí ukrajinští Židé během té doby raději uprchli, primárně do Izraele, kvůli pronásledování, kterému čelili ze strany komunistů. Ti je vnímali jako nepřítele lidu, spojence vůči SSSR nepřátelského Izraele.

Dodnes starší, uprchlí židovští Ukrajinci vnímají zemi jako místo útlaku, vraždění a antisemitismu. Mladší generace, zvláště ta žijící na Ukrajině, ji však vnímá už jinak. Ukrajinští židé vyzpovídáni deníkem The Jerusalem Post tvrdí, že se necítí v zemi být nikterak nevítaní a ačkoliv přiznávají, že „ kde jsou Židé, tam je antisemitismus“, sami jej v nikterak dramatické míře nezažívají.

Jedna dívka navštěvující židovskou třídu se deníku svěřila, že sleduje s nedůvěrou a obavami narůstající zprávy o vzrůstajícím antisemitismu v Německu či Francii. Mnozí ukrajinští židé jsou však přesvědčeni, že projevy antisemitismu na Ukrajině, jako např. nenávistivé graffiti, vandalismus a útoky jsou prováděny na příkaz Ruska a mají za cíl obrátit židovskou komunitu proti Ukrajině a ukázat, že Ukrajina je onou neonacistickou zemí, jak je vykreslována v proruských médií.

Ukrajinská židovská komunita je rozdělena mezi dvěma póly. Na jedné je Yosef Zissels, výkonný ředitel Asociace židovských organizací a komunit na Ukrajině podle kterého má Ukrajina situaci zcela pod kontrolou a neexistují žádné případy antisemitistických zločinů. Kritici jej osočují z bagetalizace problému a přílišného opakování vládních, vůči Rusku zaměřených stanovisek.

Na druhé straně je Eduard Dolinsky, ředitel Ukrajinského židovského výboru, který tvrdí úplný opak a podle něhož má Ukrajina nejvíce případů antisemitismu z post-sovětských států. Kritici jej osočují z toho, že slouží ruské propagandě.

Ať je pravda jaká je, ukrajinská židovská komunita většinově stojí spíše za ukrajinskou vládou a to navzdory tomu, že tématu Židů a jejich ochrany věnuje minimální pozornost a svým pocitům znepokojení z příležitostných oslav Bandery v ukrajinské společnosti. S ukrajinskou vládou však momentálně sdílí hlubokou nedůvěru k Rusku a to se zdá je spojovat.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Antisemitismus židé Rusko Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 4 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 5 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 9 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy