Ukrajina je ze strany tzv. proruských médií často osočována, že se přiklonila k fašismu. Důkazem toho mají být neonacistické pochody či oslavná slova na adresu Stepana Bandera, vůdce ukrajinského národního hnutí, který nechal zabít stovky Židů. Jak však dokumentuje izraelský deník The Jerusalem Post, ukrajinští Židé žádné projevy antisemitismu příliš nepociťují a většinově stojí za ukrajinskou vládu a naopak projevují velkou nedůvěru vůči Rusku.
Během druhé světové války Stepan Bandera, velitel Ukrajinské povstalecké armády, spolupracoval s nacisty a nechal pozabíjet stovky Židů. Vyhlášení banderovců za válečné veterány v prosinci minulého roku kvůli jejich boji se Sověty za nezávislost Ukrajiny tedy vzbudilo velkou reakci židovských organizací, podle kterých je to uznání válečných zločinů, kterých se Bandera dopustil vůči Židům a jiným národnostem.
Podle tzv. proruských médií to je jen dalším dokladem vzrůstajícího antisemitismu na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již dříve označil ukrajinskou vládu za „neonacistickou“. Ruská média stále přináší obsáhlé články dokumentující napojení ukrajinské vlády na krajně pravicové bojůvky a strany.
Západní média taktéž upozorňují na vzestup krajní pravice na Ukrajině. Např. think- tank Atlantická rada poukázal na říjnové shromáždění ukrajinské krajní pravice v Kyjevě, kterého se zúčastnili i příslušníci krajní pravice z jiných zemí, např. Německa či Dánska.
Nicméně to neznamená, že by ukrajinská veřejnost byla pronacistická a antisemitická, ani že by taková byla vláda, upozorňuje Atlantická rada. Podle průzkumů mají krajně pravicové strany podporu jen okolo 4%. Podle Ukrajinské židovské konfederace více než 30 členů 427členného parlamentu jsou židé. Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman je Žid.
Tzv. proruská média při popisu současné situace Židů na Ukrajině poněkud zamlčují jejich postavení během období vlády Sovětského svazu. Mnozí ukrajinští Židé během té doby raději uprchli, primárně do Izraele, kvůli pronásledování, kterému čelili ze strany komunistů. Ti je vnímali jako nepřítele lidu, spojence vůči SSSR nepřátelského Izraele.
Dodnes starší, uprchlí židovští Ukrajinci vnímají zemi jako místo útlaku, vraždění a antisemitismu. Mladší generace, zvláště ta žijící na Ukrajině, ji však vnímá už jinak. Ukrajinští židé vyzpovídáni deníkem The Jerusalem Post tvrdí, že se necítí v zemi být nikterak nevítaní a ačkoliv přiznávají, že „ kde jsou Židé, tam je antisemitismus“, sami jej v nikterak dramatické míře nezažívají.
Jedna dívka navštěvující židovskou třídu se deníku svěřila, že sleduje s nedůvěrou a obavami narůstající zprávy o vzrůstajícím antisemitismu v Německu či Francii. Mnozí ukrajinští židé jsou však přesvědčeni, že projevy antisemitismu na Ukrajině, jako např. nenávistivé graffiti, vandalismus a útoky jsou prováděny na příkaz Ruska a mají za cíl obrátit židovskou komunitu proti Ukrajině a ukázat, že Ukrajina je onou neonacistickou zemí, jak je vykreslována v proruských médií.
Ukrajinská židovská komunita je rozdělena mezi dvěma póly. Na jedné je Yosef Zissels, výkonný ředitel Asociace židovských organizací a komunit na Ukrajině podle kterého má Ukrajina situaci zcela pod kontrolou a neexistují žádné případy antisemitistických zločinů. Kritici jej osočují z bagetalizace problému a přílišného opakování vládních, vůči Rusku zaměřených stanovisek.
Na druhé straně je Eduard Dolinsky, ředitel Ukrajinského židovského výboru, který tvrdí úplný opak a podle něhož má Ukrajina nejvíce případů antisemitismu z post-sovětských států. Kritici jej osočují z toho, že slouží ruské propagandě.
Ať je pravda jaká je, ukrajinská židovská komunita většinově stojí spíše za ukrajinskou vládou a to navzdory tomu, že tématu Židů a jejich ochrany věnuje minimální pozornost a svým pocitům znepokojení z příležitostných oslav Bandery v ukrajinské společnosti. S ukrajinskou vládou však momentálně sdílí hlubokou nedůvěru k Rusku a to se zdá je spojovat.
Související
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
Ukrajina , Antisemitismus , židé , Rusko , Ukrajinská krize
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5
před 1 hodinou
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
před 2 hodinami
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 4 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 5 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 5 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 7 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 8 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 9 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.
Zdroj: Libor Novák