Fašistická Ukrajina? Podle tamních židů jsou nenávistivé projevy provokací Rusů

Ukrajina je ze strany tzv. proruských médií často osočována, že se přiklonila k fašismu. Důkazem toho mají být neonacistické pochody či oslavná slova na adresu Stepana Bandera, vůdce ukrajinského národního hnutí, který nechal zabít stovky Židů. Jak však dokumentuje izraelský deník The Jerusalem Post, ukrajinští Židé žádné projevy antisemitismu příliš nepociťují a většinově stojí za ukrajinskou vládu a naopak projevují velkou nedůvěru vůči Rusku.

Během druhé světové války Stepan Bandera, velitel Ukrajinské povstalecké armády, spolupracoval s nacisty a nechal pozabíjet stovky Židů. Vyhlášení banderovců za válečné veterány v prosinci minulého roku kvůli jejich boji se Sověty za nezávislost Ukrajiny tedy vzbudilo velkou reakci židovských organizací, podle kterých je to uznání válečných zločinů, kterých se Bandera dopustil vůči Židům a jiným národnostem.

Podle tzv. proruských médií to je jen dalším dokladem vzrůstajícího antisemitismu na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již dříve označil ukrajinskou vládu za „neonacistickou“. Ruská média stále přináší obsáhlé články dokumentující napojení ukrajinské vlády na krajně pravicové bojůvky a strany.

Západní média taktéž upozorňují na vzestup krajní pravice na Ukrajině. Např. think- tank Atlantická rada poukázal na říjnové shromáždění ukrajinské krajní pravice v Kyjevě, kterého se zúčastnili i příslušníci krajní pravice z jiných zemí, např. Německa či Dánska.

Nicméně to neznamená, že by ukrajinská veřejnost byla pronacistická a antisemitická, ani že by taková byla vláda, upozorňuje Atlantická rada. Podle průzkumů mají krajně pravicové strany podporu jen okolo 4%. Podle Ukrajinské židovské konfederace více než 30 členů 427členného parlamentu jsou židé. Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman je Žid.

Tzv. proruská média při popisu současné situace Židů na Ukrajině poněkud zamlčují jejich postavení během období vlády Sovětského svazu. Mnozí ukrajinští Židé během té doby raději uprchli, primárně do Izraele, kvůli pronásledování, kterému čelili ze strany komunistů. Ti je vnímali jako nepřítele lidu, spojence vůči SSSR nepřátelského Izraele.

Dodnes starší, uprchlí židovští Ukrajinci vnímají zemi jako místo útlaku, vraždění a antisemitismu. Mladší generace, zvláště ta žijící na Ukrajině, ji však vnímá už jinak. Ukrajinští židé vyzpovídáni deníkem The Jerusalem Post tvrdí, že se necítí v zemi být nikterak nevítaní a ačkoliv přiznávají, že „ kde jsou Židé, tam je antisemitismus“, sami jej v nikterak dramatické míře nezažívají.

Jedna dívka navštěvující židovskou třídu se deníku svěřila, že sleduje s nedůvěrou a obavami narůstající zprávy o vzrůstajícím antisemitismu v Německu či Francii. Mnozí ukrajinští židé jsou však přesvědčeni, že projevy antisemitismu na Ukrajině, jako např. nenávistivé graffiti, vandalismus a útoky jsou prováděny na příkaz Ruska a mají za cíl obrátit židovskou komunitu proti Ukrajině a ukázat, že Ukrajina je onou neonacistickou zemí, jak je vykreslována v proruských médií.

Ukrajinská židovská komunita je rozdělena mezi dvěma póly. Na jedné je Yosef Zissels, výkonný ředitel Asociace židovských organizací a komunit na Ukrajině podle kterého má Ukrajina situaci zcela pod kontrolou a neexistují žádné případy antisemitistických zločinů. Kritici jej osočují z bagetalizace problému a přílišného opakování vládních, vůči Rusku zaměřených stanovisek.

Na druhé straně je Eduard Dolinsky, ředitel Ukrajinského židovského výboru, který tvrdí úplný opak a podle něhož má Ukrajina nejvíce případů antisemitismu z post-sovětských států. Kritici jej osočují z toho, že slouží ruské propagandě.

Ať je pravda jaká je, ukrajinská židovská komunita většinově stojí spíše za ukrajinskou vládou a to navzdory tomu, že tématu Židů a jejich ochrany věnuje minimální pozornost a svým pocitům znepokojení z příležitostných oslav Bandery v ukrajinské společnosti. S ukrajinskou vládou však momentálně sdílí hlubokou nedůvěru k Rusku a to se zdá je spojovat.

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

Více souvisejících

Ukrajina Antisemitismus židé Rusko Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 2 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 3 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy