Fašistická Ukrajina? Podle tamních židů jsou nenávistivé projevy provokací Rusů

Ukrajina je ze strany tzv. proruských médií často osočována, že se přiklonila k fašismu. Důkazem toho mají být neonacistické pochody či oslavná slova na adresu Stepana Bandera, vůdce ukrajinského národního hnutí, který nechal zabít stovky Židů. Jak však dokumentuje izraelský deník The Jerusalem Post, ukrajinští Židé žádné projevy antisemitismu příliš nepociťují a většinově stojí za ukrajinskou vládu a naopak projevují velkou nedůvěru vůči Rusku.

Během druhé světové války Stepan Bandera, velitel Ukrajinské povstalecké armády, spolupracoval s nacisty a nechal pozabíjet stovky Židů. Vyhlášení banderovců za válečné veterány v prosinci minulého roku kvůli jejich boji se Sověty za nezávislost Ukrajiny tedy vzbudilo velkou reakci židovských organizací, podle kterých je to uznání válečných zločinů, kterých se Bandera dopustil vůči Židům a jiným národnostem.

Podle tzv. proruských médií to je jen dalším dokladem vzrůstajícího antisemitismu na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již dříve označil ukrajinskou vládu za „neonacistickou“. Ruská média stále přináší obsáhlé články dokumentující napojení ukrajinské vlády na krajně pravicové bojůvky a strany.

Západní média taktéž upozorňují na vzestup krajní pravice na Ukrajině. Např. think- tank Atlantická rada poukázal na říjnové shromáždění ukrajinské krajní pravice v Kyjevě, kterého se zúčastnili i příslušníci krajní pravice z jiných zemí, např. Německa či Dánska.

Nicméně to neznamená, že by ukrajinská veřejnost byla pronacistická a antisemitická, ani že by taková byla vláda, upozorňuje Atlantická rada. Podle průzkumů mají krajně pravicové strany podporu jen okolo 4%. Podle Ukrajinské židovské konfederace více než 30 členů 427členného parlamentu jsou židé. Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman je Žid.

Tzv. proruská média při popisu současné situace Židů na Ukrajině poněkud zamlčují jejich postavení během období vlády Sovětského svazu. Mnozí ukrajinští Židé během té doby raději uprchli, primárně do Izraele, kvůli pronásledování, kterému čelili ze strany komunistů. Ti je vnímali jako nepřítele lidu, spojence vůči SSSR nepřátelského Izraele.

Dodnes starší, uprchlí židovští Ukrajinci vnímají zemi jako místo útlaku, vraždění a antisemitismu. Mladší generace, zvláště ta žijící na Ukrajině, ji však vnímá už jinak. Ukrajinští židé vyzpovídáni deníkem The Jerusalem Post tvrdí, že se necítí v zemi být nikterak nevítaní a ačkoliv přiznávají, že „ kde jsou Židé, tam je antisemitismus“, sami jej v nikterak dramatické míře nezažívají.

Jedna dívka navštěvující židovskou třídu se deníku svěřila, že sleduje s nedůvěrou a obavami narůstající zprávy o vzrůstajícím antisemitismu v Německu či Francii. Mnozí ukrajinští židé jsou však přesvědčeni, že projevy antisemitismu na Ukrajině, jako např. nenávistivé graffiti, vandalismus a útoky jsou prováděny na příkaz Ruska a mají za cíl obrátit židovskou komunitu proti Ukrajině a ukázat, že Ukrajina je onou neonacistickou zemí, jak je vykreslována v proruských médií.

Ukrajinská židovská komunita je rozdělena mezi dvěma póly. Na jedné je Yosef Zissels, výkonný ředitel Asociace židovských organizací a komunit na Ukrajině podle kterého má Ukrajina situaci zcela pod kontrolou a neexistují žádné případy antisemitistických zločinů. Kritici jej osočují z bagetalizace problému a přílišného opakování vládních, vůči Rusku zaměřených stanovisek.

Na druhé straně je Eduard Dolinsky, ředitel Ukrajinského židovského výboru, který tvrdí úplný opak a podle něhož má Ukrajina nejvíce případů antisemitismu z post-sovětských států. Kritici jej osočují z toho, že slouží ruské propagandě.

Ať je pravda jaká je, ukrajinská židovská komunita většinově stojí spíše za ukrajinskou vládou a to navzdory tomu, že tématu Židů a jejich ochrany věnuje minimální pozornost a svým pocitům znepokojení z příležitostných oslav Bandery v ukrajinské společnosti. S ukrajinskou vládou však momentálně sdílí hlubokou nedůvěru k Rusku a to se zdá je spojovat.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Antisemitismus židé Rusko Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

včera

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

včera

včera

včera

včera

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

včera

včera

Ilustrační foto

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

včera

včera

Agrofert

Česko obnovuje dotace pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl obnovit administraci a vyplácení dotací pro koncern Agrofert. K tomuto kroku přistoupil na základě vlastních právních analýz, které si nechal vypracovat u externích advokátních kanceláří. 

včera

včera

Prezident Trump

Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí

Prezident Donald Trump se v úterý odpoledne sešel se svým týmem pro národní bezpečnost v Bílém domě, aby rozhodl o dalším postupu ve vztahu k Íránu. Termín vypršení příměří se neúprosně blížil a vládní letoun Air Force Two byl připraven na základně Andrews k odletu viceprezidenta JD Vance do Pákistánu. Administrativa se však potýkala s problémem v podobě naprostého mlčení ze strany Teheránu.

včera

včera

Počasí

Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat

Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

21. dubna 2026 21:57

21. dubna 2026 21:02

Německá fotbalová liga - Bundesliga

Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane

Když bylo minulý týden oznámeno, že na post trenéra Unionu Berlín usedne jako historicky první žena-trenérka v mužské fotbalové bundeslize místo odvolaného Steffana Baumgarta Marie-Louise Etaová, strhla se mezi fanoušky značná vlna nevole. Přestože klub za svým rozhodnutím stojí a trenérku před kritickými hlasy chrání, jeho vedení už se nechalo slyšet, že stálou trenérkou se Etaová nestane. A to i v případě, kdyby se Etaové po zbytek této sezóny dařilo. Úvodní zápas v této roli už má Etaová za sebou. V zápase s Wolfsburgem však její Union Berlín prohrál 1:2.

21. dubna 2026 20:16

21. dubna 2026 19:29

První letošní tornádo bylo na Jičínsku. Meteorologové shánějí informace

V Česku bylo zdokumentováno první letošní tornádo, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí. Vyskytlo se na Jičínsku, bylo slabé a nezpůsobilo žádné větší škody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy