Rusko postupně a systematicky podrývá vojenskou dominanci USA. Klíčovým komponentem je protiletadlový defenzivní systém S-400. Ten je na papíře silnější než americký radarový systém Patriot. Těmito nákupy se podstatně omezují vzdušné možnosti USA a tvoří se jakási nová železná opona, uvádí Wall Street Journal.
Aniž by byl testován v bitvě, S-400 dokáže už svou přítomností odlákat americké síly. Alespoň to tvrdí Viktor Gumyonnij, velitel ruských vzdušných obranných sil. Novinářům se pochlubil, že stačí, aby americké letectvo operující v Sýrii zahlédlo, že je sledováno, a ihned se stahuje.
Pentagon uznal, že nasazení systému S-400 v Sýrii jej donutil upravit letecké operace, nicméně trvá na tom, že americké síly stále si udržují Svobodu pohybu a mohou působit „kde chtějí“. Podle Elbridge Colbyho, ředitele obranného programu z Center for a New Američan Security je však jisté, že americká dominance ve vzduchu už dále neplatí.
Ruské ministerstvo obrany přiznalo, že Rusko má více než 300 vzdušných obranných systému po celé zemi, jejich přesný počet a poloha zůstává tajemstvím. Jsou rozmístěny na klíčové západní hranici i na sporných ruských území jako je Krym či Kurilské ostrovy, dříve patřící Japonsku. Rusko je též umístilo do arktické oblasti, považované za jedno z momentálně nejcennějších území, o které se v budoucnosti budou vést tvrdé boje minimálně ekonomické povahy.
USA zvláště znepokojují ruské prodeje systému S-400 dalším aktérům. Zájem o ně projevila jak konkurenční Čína, tak spojenecké státy jako Turecko a Indie. USA se pokouší zhatit tyto obchody sankcemi uvalených na Rusko ,které dopadají na ty státy, co si od ní kupují vojenské zboží. Čína, která zakoupila systém S-400 minulý rok, byla sankciována v září.
Indie se pokouší vyhnout sankcí prostřednictvím argumentace, že je nákup S-400 v jejím obranném zájmu a tím pádem i v zájmu USA jako jejího vojenského spojence. Turecko, spojenec USA z NATO, zase argumentuje, že tento systém potřebuje k monitorování jižní hranice. Dříve pro její kontrolu používal americký obranný systém Patriot, který však v roce 2015 Američané stáhli s tím, že hrozba ze Sýrie už pominula.
USA argumentují, že zakoupením ruských obranných systému Turecko v zásadě poskytuje Rusku vhled do obranných struktur NATO a umožní mu sledovat pohyb amerických stíhaček F-35. Spojené státy pohrozily Turecku, že v případě uskutečnění tohoto obchodu může zapomenout na dodávku těchto stíhaček.
Zmíněné státy dávají přednost ruskému systému S-400 před americkým Patriotem z toho důvodu, že na papíře je mnohem efektivnější. S-400 může sledovat až 300 cílů s rychlosti 3 míle za sekundu. Patriot může sledovat jen 100 cílů s rychlostí 1 míli za sekundu.
Ruská zbrojařská společnost už oznámila, že pracuje na vývoji ještě lepšího obranného systému S-500 schopného odstavit rakety příští generace. Pro masivní výrobu, která by měla začít v roce 2020 už vytvořila dvoje továrny.
Wall Street Journal upozorňuje, že jakkoliv je systém S-400 propracovaný, ruská armáda v mnoha dalších směrech za USA zaostává. Např. většina jejího armádního personálu v Sýrii zemřela v důsledku nehod, nikoliv nepřátelské palby a rozpočet Ruska na obranu je výrazně nižší než ten americký
Rusko nicméně se nepokouší být nadřazenou vojenskou mocností, ale usiluje o zvrácení amerického světového řádu, kde USA jsou nekorunovanými a nekonfrontovanými vládci. “Nyní, Západ už nemůže dále používat sílu zcela nahodile,“ tvrdí bývalý poradce prezidenta Putina, Sergej Karaganov.
Související
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
Na válku jsme připraveni. Pokud Rusko napadne NATO, zničíme ho, varuje šéf Luftwaffe
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Rakety S-400 , Turecko
Aktuálně se děje
včera
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
včera
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
včera
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
včera
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
včera
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
včera
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
včera
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
včera
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
včera
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
včera
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
včera
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
včera
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
včera
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
včera
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
včera
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
včera
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
15. června 2026 21:01
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
15. června 2026 19:40
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
15. června 2026 18:24
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
15. června 2026 17:10
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák