Migranti v Rusku tvoří separátní svět. Roste napětí mezi muslimy, odhalují studie

V roce 2017 žilo v Rusku 12 miliónů lidí narozených v zahraničí – třetí největší populace cizinců na světě. Většinu z nich tvoří migranti z rusky mluvících post-sovětských republik v Centrální Asie, kteří v Rusku pracují na nízko kvalifikovaných pozicích.

Dmitrij Poletaev, ředitel Výzkumného centra pro migraci, ve své studii pro odborně analytické fórum Valdajský klub poukazuje na proměnu migrace do Ruska během posledních let. Namísto měst současní migranti přichází z vesnic a vyznačují se velmi nízkým vzděláním, značnou chudobou i odlišným kulturním zázemím.

Vlivem těchto faktorů dochází k vytváření separátních migračních komunit, existujících mimo většinou ruskou společnost. Dlouhodobé studie odhalují, že i po letech žití v zemi mnozí migranti mají jen minimální kontakt s lokálním obyvatelstvem. Pokud potřebují nějakou pomoc, spoléhají se na své příbuzné či migrační spolupracovníky. Mají vlastní sportovní kluby i nemocniční zařízení, které dále snižují možnost jejich setkání s místním obyvatelstvem.

Ačkoliv v porovnání s předchozími lety v Rusku opadla obecná nedůvěra v migranty, stále převažuje. Podle průzkumu nezávislé ruské agentury Levada Center v roce 2013 pro omezení migrace vyslovovalo 81% Rusů, v roce 2016 70% Rusů a v roce 2018 to už bylo jen 54% Rusů, historické minimum za posledních 13 let. Nicméně, jeden ze čtyř Rusů vůči migrantům, zvláště těch z Centrální Asie, cítí „podráždění, nelibost nebo strach“.

Rádio Svobodná Evropa uvádí, že tento despekt je zvláště patrný na stále se vyklidňujícím ruském venkově, kde muslimští migranti ze Střední Asie tvoří stále větší podíl populace. Venkovské obyvatelstvo se bojí, že se stane minoritou a že jeho křesťanská kultura bude nahrazena tou muslimskou. Nicméně, někteří starostové těchto vesnic si pochvalují pracovitost migrantů. „Je to užitečný rozdíl od domorodé populace, " sdělil Rádiu Svobodná Evropa starosta vesnice Rozhdestveno Dmitrij Kirdanov.

Islám nově příchozích ale není jednoznačně přijímán ani tradiční ruskou muslimskou komunitou, uvádí Poletaev. Většina kázání v městských mešitách je nyní pronášena rusky a nikoliv tradičně tatarsky, jak většina kazatelů je ze zemí Střední Asie, kde tento jazyk není příliš rozšířen. Muslimské komunity migrantů taktéž uskutečňují řadu praktik, které ruské muslimské komunity považují za zastaralé a pohanské, což dále vede k napětí mezi nimi.

Z perspektivy státu představují migranti problém z hlediska bezpečnosti a legality. Migranti spoléhají na neformální sítě často kriminálních a korupčních vazeb mezi jedinci znalých systému a zkorumpovanými ruskými úředníky, na kterých je postavena šedá ekonomika. Stát se též obává vazeb především muslimských migrantů na radikální, teroristické skupiny.

Vysocí státní představitelé včetně ruského prezidenta Vladimira Putina upozorňují na znepokojující souvztažnost mezi kriminalitou. Moskevský generální prokurátor Sergej Kudenejev v roce 2014 řekl, že občané Uzbekistánu jsou na vrcholu „klasifikace kriminality“ následováni občany Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. Putin prohlásil v roce 2016, že „nepolevující“ míře kriminality u migrantů je třeba se náležitě věnovat, protože přitahuje značnou pozornost veřejnosti.

Rozhlasová síť Hlas Ameriky poukazuje na studii Kolumbijské univerzity z roku 2016 podle které migranti, kteří spáchali kriminální činy, tak mohli učinit z důvodu nových ruských zákonů, které drasticky zvýšily životní náklady. Rusko výrazně zpřísnilo a zdražilo získávání pracovního povolení. Přistěhovalci za něj musí zaplatit 219 dolarů (skoro 5000 korun) a každý měsíc 61 dolarů ( skoro 1400 korun) za jeho obnovení.

Rusko přitom prochází ekonomicky složitým obdobím v důsledku devalvace rublu. Zpravodajský ekonomický server Realnoe Bremza uvádí, že migranti ze Střední Asie nyní preferují raději země východní Evropy, kde si vydělají více.