Ruský soud dnes poslal na šest let za mříže Dána Dennise Christiansena, který byl v Rusku zadržen jako první člen náboženské společnosti Svědci Jehovovi. Ta je v Rusku zakázaná jako extremistická organizace. Ještě před vynesením verdiktu Christiansen podle novinářů v soudní síni vykřikl, že doufá, že v Rusku budou respektovat právo na svobodu vyznání. Západ podle agentury Reuters případ považuje za test náboženské svobody.
Dán byl shledán vinným z extremismu. Podle verdiktu "využíval svou autoritu duchovního vůdce" a zajišťoval činnost organizace Svědků Jehovových ve městě Orjol v centrální části evropského Ruska, přestože věděl o jejím zákazu.
Soud odmítl argument obhajoby, že Dán oficiálně nebyl členem organizace jehovistů v ruském městě. Obžaloba žádala šest a půl roku odnětí svobody, soud se přiklonil k šesti letům, což představuje minimální trest, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.
Evropské sdružení Svědků Jehovových vyjádřilo politování nad odsouzením nevinného člověka, který nespáchal žádný zločin.
Šéf dánské diplomacie Anders Samuelsen vyjádřil nad rozsudkem hluboké znepokojení a vyzval Rusko, aby respektovalo svobodu vyznání. Přislíbil také odsouzenému Dánovi pomoc při odvolání. Agentura TASS připomněla, že dánská odbočka nevládní organizace Amnesty International považuje Christiansena za vězně svědomí.
Deeply concerned by sentencing of Dennis Christensen. Again call on #Russia to respect freedom of religion. Danish MFA will continue to follow closely and assist Dennis Christensen should he decide to appeal #dkpol
— Anders Samuelsen (@anderssamuelsen) 6. února 2019
Po celém Rusku je stíháno více než 70 jehovistů. Jejich pronásledování začalo v roce 2017, kdy nejvyšší soud rozhodl o zákazu této náboženské společnosti. Loni v prosinci se však ruský prezident Vladimir Putin nečekaně pozastavil nad tímto postupem a obvinění z extremismu označil za nesmysl. Putin připustil, že "jehovisté jsou také křesťané" a že sám se moc nevyzná v tom, za co jsou vlastně pronásledováni. Prohlásil, že to bude muset nechat analyzovat a pak se o tom pokusí promluvit s předsedou nejvyššího soudu.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov se dnes zdržel vyjádření k případu, poznamenal nicméně, že náboženské názory samy o sobě nemohly být důvodem k obvinění.
Šestačtyřicetiletý Christiansen se k jehovistům přidal ještě v mládí a podílel se na misionářské činnosti. V Rusku žije od roku 2000, nejprve v Murmansku, kde se o dva roky později oženil s místní dívkou Irinou. V roce 2006 se rodina přestěhovala do města Orjol, kde jej v květnu 2017 v modlitebně zadrželi policisté a agenti tajné služby FSB. Ze stovky věřících si odvedli jen Dána, kterého obvinili z extremismu a umístili do vyšetřovací vazby.
Loni organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) kritizovala pronásledování jehovistů v Rusku "pouze kvůli jejich náboženské činnosti" a kvůli "poklidnému uplatňování práva na svobodu vyznání".
Svědkové Jehovovi mají v Rusku přibližně 175.000 členů. Hnutí založené v roce 1873 ve Spojených státech kazatelem Charlesem Russelem se hlásí ke křesťanství. Po světě má kolem osmi milionů aktivních věřících. Problémy mívá s úřady hlavně kvůli odmítání krevních transfúzí. V Česku jsou Svědkové Jehovovi od roku 1993 registrováni jako církev a při sčítání lidu v roce 2011 se k nim hlásilo na 13.000 osob.
Putin minulý měsíc obvinil vládu v Kyjevě, že se hrubě vměšuje do věcí pravoslavné církve, a řekl, že v Rusku "stát a úřady považují za naprosto nepřípustné libovolné zasahování do církevních záležitostí". Vyhradil si právo "reagovat a dělat vše pro obranu lidských práv, včetně svobody vyznávání víry".
Související
V Rusku nečekaně propustili z vězení odsouzeného jehovistu
Rusko pronásleduje jehovisty, soud vynesl dosud nejpřísnější trest
Svědkové Jehovovi , Rusko , dánsko , Náboženství , extremismus
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Cimického ordinace hlásí zavřeno. Soudní rozhodnutí se mění v realitu
před 1 hodinou
Nové knize o Dianě hrozí zastavení prodeje. Bratr princezny se dopustil chyby
před 2 hodinami
Ruské drony by mohly zaútočit ve Středomoří, varovala CIA
před 2 hodinami
Ženy z Rovenska čekají testy DNA. Policie chce objasnit smrt malého dítěte
před 3 hodinami
Španěl začíná u reprezentace nešťastně. Přibývá omluvenek ze srazu
před 3 hodinami
Prošlá vejce ve špagetách mohou za epidemii salmonely v pražské škole
před 4 hodinami
OpenAI napadení webů australské vlády měsíce tajila. Přiznala se jednoduchým e-mailem
před 5 hodinami
Do USA dorazili nejvyšší čínští představitelé. Trump bude se Si Ťin-pchingem řešit Tchaj-wan i Írán
před 6 hodinami
Moskva nemůže proti Ukrajině vyhrát, vyřiďte šéfovi, že už to stačilo vzkázal Sikorski Lavrovovi
před 6 hodinami
Rusko bude eskalovat hybridní válku s NATO, je pod největším tlakem od začátku invaze, varují zpravodajci
před 7 hodinami
Poletí Putin do USA? Kreml neskrýval nadšení z pozvání, v novém prohlášení mluví jinak
před 8 hodinami
USA oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami
před 9 hodinami
Bývalý filmový producent Weinstein byl odsouzen k 15 letům vězení
před 9 hodinami
Trump musí pustit do Bílého domu média, kterým zakázal vstup, rozhodl soud
před 10 hodinami
Umělá inteligence napadla weby australské vlády
před 11 hodinami
Tony Blair: Británie by se měla do 10 let vrátit do EU
před 12 hodinami
Rusko čeká velmi bolestivá zima, prohlásil Zelenskyj v OSN
před 13 hodinami
Počasí bude o víkendu výrazně teplejší
včera
Ruské ozbrojené síly podnikly rozsáhlý celodenní útok na Kyjev
včera
Nejsme teroristé, ale oběti. Pezeškiján v OSN obvinil USA ze zabíjení dětí
Íránský prezident Masúd Pezeškiján vystoupil s projevem na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku. Jeho vystoupení vyvolalo okamžitou reakci americké strany, když jediný přítomný delegát Spojených států po několika minutách ze sálu odešel. Íránský lídr se ve svém projevu přímo vymezil vůči vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa z předchozího dne. Pezeškiján odmítl obvinění z terorismu a zdůraznil, že jeho země odmítá ustupovat vnějšímu tlaku.
Zdroj: Libor Novák