Dánský jehovista dostal v Rusku šest let, výkřik mu u soudu nepomohl

Ruský soud dnes poslal na šest let za mříže Dána Dennise Christiansena, který byl v Rusku zadržen jako první člen náboženské společnosti Svědci Jehovovi. Ta je v Rusku zakázaná jako extremistická organizace. Ještě před vynesením verdiktu Christiansen podle novinářů v soudní síni vykřikl, že doufá, že v Rusku budou respektovat právo na svobodu vyznání. Západ podle agentury Reuters případ považuje za test náboženské svobody.

Dán byl shledán vinným z extremismu. Podle verdiktu "využíval svou autoritu duchovního vůdce" a zajišťoval činnost organizace Svědků Jehovových ve městě Orjol v centrální části evropského Ruska, přestože věděl o jejím zákazu.

Soud odmítl argument obhajoby, že Dán oficiálně nebyl členem organizace jehovistů v ruském městě. Obžaloba žádala šest a půl roku odnětí svobody, soud se přiklonil k šesti letům, což představuje minimální trest, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.

Evropské sdružení Svědků Jehovových vyjádřilo politování nad odsouzením nevinného člověka, který nespáchal žádný zločin.

Šéf dánské diplomacie Anders Samuelsen vyjádřil nad rozsudkem hluboké znepokojení a vyzval Rusko, aby respektovalo svobodu vyznání. Přislíbil také odsouzenému Dánovi pomoc při odvolání. Agentura TASS připomněla, že dánská odbočka nevládní organizace Amnesty International považuje Christiansena za vězně svědomí.

Deeply concerned by sentencing of Dennis Christensen. Again call on #Russia to respect freedom of religion. Danish MFA will continue to follow closely and assist Dennis Christensen should he decide to appeal #dkpol

— Anders Samuelsen (@anderssamuelsen) 6. února 2019

Po celém Rusku je stíháno více než 70 jehovistů. Jejich pronásledování začalo v roce 2017, kdy nejvyšší soud rozhodl o zákazu této náboženské společnosti. Loni v prosinci se však ruský prezident Vladimir Putin nečekaně pozastavil nad tímto postupem a obvinění z extremismu označil za nesmysl. Putin připustil, že "jehovisté jsou také křesťané" a že sám se moc nevyzná v tom, za co jsou vlastně pronásledováni. Prohlásil, že to bude muset nechat analyzovat a pak se o tom pokusí promluvit s předsedou nejvyššího soudu.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov se dnes zdržel vyjádření k případu, poznamenal nicméně, že náboženské názory samy o sobě nemohly být důvodem k obvinění.

Šestačtyřicetiletý Christiansen se k jehovistům přidal ještě v mládí a podílel se na misionářské činnosti. V Rusku žije od roku 2000, nejprve v Murmansku, kde se o dva roky později oženil s místní dívkou Irinou. V roce 2006 se rodina přestěhovala do města Orjol, kde jej v květnu 2017 v modlitebně zadrželi policisté a agenti tajné služby FSB. Ze stovky věřících si odvedli jen Dána, kterého obvinili z extremismu a umístili do vyšetřovací vazby.

Loni organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) kritizovala pronásledování jehovistů v Rusku "pouze kvůli jejich náboženské činnosti" a kvůli "poklidnému uplatňování práva na svobodu vyznání".

Svědkové Jehovovi mají v Rusku přibližně 175.000 členů. Hnutí založené v roce 1873 ve Spojených státech kazatelem Charlesem Russelem se hlásí ke křesťanství. Po světě má kolem osmi milionů aktivních věřících. Problémy mívá s úřady hlavně kvůli odmítání krevních transfúzí. V Česku jsou Svědkové Jehovovi od roku 1993 registrováni jako církev a při sčítání lidu v roce 2011 se k nim hlásilo na 13.000 osob.

Putin minulý měsíc obvinil vládu v Kyjevě, že se hrubě vměšuje do věcí pravoslavné církve, a řekl, že v Rusku "stát a úřady považují za naprosto nepřípustné libovolné zasahování do církevních záležitostí". Vyhradil si právo "reagovat a dělat vše pro obranu lidských práv, včetně svobody vyznávání víry".

Související

Věznice, ilustrační fotografie

V Rusku nečekaně propustili z vězení odsouzeného jehovistu

V Rusku nečekaně propustili z vězení člena náboženské společnosti Svědkové Jehovovi Gennadije Špakovského, který byl před dvěma měsíci odsouzen k 6,5letému vězení. Původní rozsudek zvrátil odvolací soud. V Rusku je tato náboženská skupina považovaná za extremistickou a je zakázaná. Špakovského právník dnes výsledek odvolacího řízení označil za "zázrak".

Více souvisejících

Svědkové Jehovovi Rusko dánsko Náboženství extremismus

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 2 hodinami

Vězni zahájili protestní hladovku

1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

před 3 hodinami

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

před 4 hodinami

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

před 5 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

před 5 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 10 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 10 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 11 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 13 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda

Stát se bude podílet na pohřbu výtvarníka Milana Knížáka, bývalého šéfa Národní galerie či rektora Akademie výtvarných umění. Po pondělním jednání to vlády to oznámil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy