Ruský soud dnes poslal na šest let za mříže Dána Dennise Christiansena, který byl v Rusku zadržen jako první člen náboženské společnosti Svědci Jehovovi. Ta je v Rusku zakázaná jako extremistická organizace. Ještě před vynesením verdiktu Christiansen podle novinářů v soudní síni vykřikl, že doufá, že v Rusku budou respektovat právo na svobodu vyznání. Západ podle agentury Reuters případ považuje za test náboženské svobody.
Dán byl shledán vinným z extremismu. Podle verdiktu "využíval svou autoritu duchovního vůdce" a zajišťoval činnost organizace Svědků Jehovových ve městě Orjol v centrální části evropského Ruska, přestože věděl o jejím zákazu.
Soud odmítl argument obhajoby, že Dán oficiálně nebyl členem organizace jehovistů v ruském městě. Obžaloba žádala šest a půl roku odnětí svobody, soud se přiklonil k šesti letům, což představuje minimální trest, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.
Evropské sdružení Svědků Jehovových vyjádřilo politování nad odsouzením nevinného člověka, který nespáchal žádný zločin.
Šéf dánské diplomacie Anders Samuelsen vyjádřil nad rozsudkem hluboké znepokojení a vyzval Rusko, aby respektovalo svobodu vyznání. Přislíbil také odsouzenému Dánovi pomoc při odvolání. Agentura TASS připomněla, že dánská odbočka nevládní organizace Amnesty International považuje Christiansena za vězně svědomí.
Deeply concerned by sentencing of Dennis Christensen. Again call on #Russia to respect freedom of religion. Danish MFA will continue to follow closely and assist Dennis Christensen should he decide to appeal #dkpol
— Anders Samuelsen (@anderssamuelsen) 6. února 2019
Po celém Rusku je stíháno více než 70 jehovistů. Jejich pronásledování začalo v roce 2017, kdy nejvyšší soud rozhodl o zákazu této náboženské společnosti. Loni v prosinci se však ruský prezident Vladimir Putin nečekaně pozastavil nad tímto postupem a obvinění z extremismu označil za nesmysl. Putin připustil, že "jehovisté jsou také křesťané" a že sám se moc nevyzná v tom, za co jsou vlastně pronásledováni. Prohlásil, že to bude muset nechat analyzovat a pak se o tom pokusí promluvit s předsedou nejvyššího soudu.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov se dnes zdržel vyjádření k případu, poznamenal nicméně, že náboženské názory samy o sobě nemohly být důvodem k obvinění.
Šestačtyřicetiletý Christiansen se k jehovistům přidal ještě v mládí a podílel se na misionářské činnosti. V Rusku žije od roku 2000, nejprve v Murmansku, kde se o dva roky později oženil s místní dívkou Irinou. V roce 2006 se rodina přestěhovala do města Orjol, kde jej v květnu 2017 v modlitebně zadrželi policisté a agenti tajné služby FSB. Ze stovky věřících si odvedli jen Dána, kterého obvinili z extremismu a umístili do vyšetřovací vazby.
Loni organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) kritizovala pronásledování jehovistů v Rusku "pouze kvůli jejich náboženské činnosti" a kvůli "poklidnému uplatňování práva na svobodu vyznání".
Svědkové Jehovovi mají v Rusku přibližně 175.000 členů. Hnutí založené v roce 1873 ve Spojených státech kazatelem Charlesem Russelem se hlásí ke křesťanství. Po světě má kolem osmi milionů aktivních věřících. Problémy mívá s úřady hlavně kvůli odmítání krevních transfúzí. V Česku jsou Svědkové Jehovovi od roku 1993 registrováni jako církev a při sčítání lidu v roce 2011 se k nim hlásilo na 13.000 osob.
Putin minulý měsíc obvinil vládu v Kyjevě, že se hrubě vměšuje do věcí pravoslavné církve, a řekl, že v Rusku "stát a úřady považují za naprosto nepřípustné libovolné zasahování do církevních záležitostí". Vyhradil si právo "reagovat a dělat vše pro obranu lidských práv, včetně svobody vyznávání víry".
Související
V Rusku nečekaně propustili z vězení odsouzeného jehovistu
Rusko pronásleduje jehovisty, soud vynesl dosud nejpřísnější trest
Svědkové Jehovovi , Rusko , dánsko , Náboženství , extremismus
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Zelenskyj řešil v Bílém domě střely do Patriotů. Zeptám se Putina, jestli pomáhá Íránu, prohlásil Trump
před 2 hodinami
1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty
před 3 hodinami
Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude
před 4 hodinami
Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk
před 5 hodinami
Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu
před 5 hodinami
Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem
před 6 hodinami
Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua
před 7 hodinami
Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky
před 7 hodinami
Horké počasí je tady. Meteorologové varují, vlna veder začne ve středu
před 8 hodinami
Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla
před 9 hodinami
Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem
před 10 hodinami
Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce
před 10 hodinami
Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích
před 11 hodinami
Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron
před 13 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Po tropech se budou teploty přibližovat k normálu
včera
Krajská organizace přišla o miliony. Byl to opravdu podvod, míní vyšetřovatelé
včera
Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou
včera
Poslední dny platnosti nejstarších občanek. Mezi lidmi jsou jich stále tisíce
včera
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
včera
Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda
Stát se bude podílet na pohřbu výtvarníka Milana Knížáka, bývalého šéfa Národní galerie či rektora Akademie výtvarných umění. Po pondělním jednání to vlády to oznámil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Zdroj: Jan Hrabě