Dánský jehovista dostal v Rusku šest let, výkřik mu u soudu nepomohl

Ruský soud dnes poslal na šest let za mříže Dána Dennise Christiansena, který byl v Rusku zadržen jako první člen náboženské společnosti Svědci Jehovovi. Ta je v Rusku zakázaná jako extremistická organizace. Ještě před vynesením verdiktu Christiansen podle novinářů v soudní síni vykřikl, že doufá, že v Rusku budou respektovat právo na svobodu vyznání. Západ podle agentury Reuters případ považuje za test náboženské svobody.

Dán byl shledán vinným z extremismu. Podle verdiktu "využíval svou autoritu duchovního vůdce" a zajišťoval činnost organizace Svědků Jehovových ve městě Orjol v centrální části evropského Ruska, přestože věděl o jejím zákazu.

Soud odmítl argument obhajoby, že Dán oficiálně nebyl členem organizace jehovistů v ruském městě. Obžaloba žádala šest a půl roku odnětí svobody, soud se přiklonil k šesti letům, což představuje minimální trest, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.

Evropské sdružení Svědků Jehovových vyjádřilo politování nad odsouzením nevinného člověka, který nespáchal žádný zločin.

Šéf dánské diplomacie Anders Samuelsen vyjádřil nad rozsudkem hluboké znepokojení a vyzval Rusko, aby respektovalo svobodu vyznání. Přislíbil také odsouzenému Dánovi pomoc při odvolání. Agentura TASS připomněla, že dánská odbočka nevládní organizace Amnesty International považuje Christiansena za vězně svědomí.

Deeply concerned by sentencing of Dennis Christensen. Again call on #Russia to respect freedom of religion. Danish MFA will continue to follow closely and assist Dennis Christensen should he decide to appeal #dkpol

— Anders Samuelsen (@anderssamuelsen) 6. února 2019

Po celém Rusku je stíháno více než 70 jehovistů. Jejich pronásledování začalo v roce 2017, kdy nejvyšší soud rozhodl o zákazu této náboženské společnosti. Loni v prosinci se však ruský prezident Vladimir Putin nečekaně pozastavil nad tímto postupem a obvinění z extremismu označil za nesmysl. Putin připustil, že "jehovisté jsou také křesťané" a že sám se moc nevyzná v tom, za co jsou vlastně pronásledováni. Prohlásil, že to bude muset nechat analyzovat a pak se o tom pokusí promluvit s předsedou nejvyššího soudu.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov se dnes zdržel vyjádření k případu, poznamenal nicméně, že náboženské názory samy o sobě nemohly být důvodem k obvinění.

Šestačtyřicetiletý Christiansen se k jehovistům přidal ještě v mládí a podílel se na misionářské činnosti. V Rusku žije od roku 2000, nejprve v Murmansku, kde se o dva roky později oženil s místní dívkou Irinou. V roce 2006 se rodina přestěhovala do města Orjol, kde jej v květnu 2017 v modlitebně zadrželi policisté a agenti tajné služby FSB. Ze stovky věřících si odvedli jen Dána, kterého obvinili z extremismu a umístili do vyšetřovací vazby.

Loni organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) kritizovala pronásledování jehovistů v Rusku "pouze kvůli jejich náboženské činnosti" a kvůli "poklidnému uplatňování práva na svobodu vyznání".

Svědkové Jehovovi mají v Rusku přibližně 175.000 členů. Hnutí založené v roce 1873 ve Spojených státech kazatelem Charlesem Russelem se hlásí ke křesťanství. Po světě má kolem osmi milionů aktivních věřících. Problémy mívá s úřady hlavně kvůli odmítání krevních transfúzí. V Česku jsou Svědkové Jehovovi od roku 1993 registrováni jako církev a při sčítání lidu v roce 2011 se k nim hlásilo na 13.000 osob.

Putin minulý měsíc obvinil vládu v Kyjevě, že se hrubě vměšuje do věcí pravoslavné církve, a řekl, že v Rusku "stát a úřady považují za naprosto nepřípustné libovolné zasahování do církevních záležitostí". Vyhradil si právo "reagovat a dělat vše pro obranu lidských práv, včetně svobody vyznávání víry".

Související

Věznice, ilustrační fotografie

V Rusku nečekaně propustili z vězení odsouzeného jehovistu

V Rusku nečekaně propustili z vězení člena náboženské společnosti Svědkové Jehovovi Gennadije Špakovského, který byl před dvěma měsíci odsouzen k 6,5letému vězení. Původní rozsudek zvrátil odvolací soud. V Rusku je tato náboženská skupina považovaná za extremistickou a je zakázaná. Špakovského právník dnes výsledek odvolacího řízení označil za "zázrak".

Více souvisejících

Svědkové Jehovovi Rusko dánsko Náboženství extremismus

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Česká televize, ilustrační foto

Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky

Zástupci iniciativy Veřejnoprávně oficiálně potvrdili, že pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do výstražné stávky. Tímto krokem reagují na pondělní krok kabinetu, který schválil legislativní návrh na úplné zrušení koncesionářských poplatků a citelné snížení rozpočtů obou veřejnoprávních institucí. Podobu protestní akce a její přesný harmonogram plánují organizátoři zveřejnit během nadcházející středy.

před 1 hodinou

Česká televize

Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat

Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

U Hormuzského průlivu čeká přes 500 lodí odhalují nová data. Skutečný počet může být diametrálně odlišný

Sledování lodní dopravy prostřednictvím platformy MarineTraffic dnes ráno ukázalo, že v Perském zálivu západně od Hormuzského průlivu se nachází přes 230 tankerů a více než 250 nákladních plavidel, které doplňuje velké množství menších lodí, jako jsou rybářské čluny nebo remorkéry. Podle dostupných dat je plně naložena pouze menšina sledovaných tankerů, zatímco většina z nich je prázdná nebo naložená jen částečně. 

před 3 hodinami

Oto Klempíř a Boris Šťastný

Vláda schválila zrušení koncesionářských poplatků. ČT přijde o miliardu, rozhlas o stamiliony

Vláda Andreje Babiše definitivně posvětila zásadní změnu v mechanismu, jakým jsou financována veřejnoprávní média. Kabinet na svém pondělním zasedání schválil novelu, která ruší stávající systém koncesionářských poplatků a nahrazuje jej přímým čerpáním ze státního rozpočtu. Tento krok, o kterém informoval ministr kultury Oto Klempíř za hnutí Motoristé sobě, představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do fungování České televize a Českého rozhlasu za poslední dekády.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Mirage 2000-5

Projekt společné evropské stíhačky se rozpadl. Německo zvažuje tři nové scénáře, Francie chce pokračovat sama

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

před 5 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Evropu zasáhne žhavé počasí. Očekává se vlna tropických veder

Evropu v tomto týdnu zasáhne vlna vln veder, která přinese prudký nárůst teplot na většině kontinentu. Příčinou je masivním příliv horkého vzduchu ze Sahary, který se nejprve usadil nad Pyrenejským poloostrovem a následně se rozšířil do jižní a západní části Francie. V těchto oblastech se již nyní teploty běžně pohybují mezi třiceti a pětatřiceti stupni Celsia.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Kvůli ničivému ruskému útoku se naléhavě sejdou ministři unijních států

Lídři zemí G7 se dnes scházejí ve francouzském Évian-les-Bains, aby projednali nejnaléhavější globální témata včetně Ukrajiny, Gazy a Íránu. Summit hostí francouzský prezident Emmanuel Macron. Americký prezident Donald Trump má na setkání předložit nejnovější informace o íránské mírové dohodě, která byla uzavřena v noci, přičemž před odletem se ve Bílém domě věnoval galavečeru bojových umění. Nikdo však netuší, zda Trump na summitu setrvá po celé tři dny, nebo bude jeho průběh každou hodinu narušovat. V nedaleké Ženevě navíc v pondělí demonstrovalo zhruba 20 000 lidí proti tomuto setkání, což vedlo ke střetům s policií. 

před 7 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Špatná pro nás i celý svobodný svět. Izrael se bouří proti dohodě USA s Íránem

Izraelský ministr obrany Israel Kac podle informací tamního deníku Haarec prohlásil, že armáda zůstane v bezpečnostních zónách v Libanonu, Sýrii a Pásmu Gazy na neurčito. Cílem tohoto kroku je ochrana hranic a izraelských komunit před džihádistickými elementy. Izrael v současnosti okupuje části jižního Libanonu a podle vyjádření ministra obrany se odtud vojáci nestáhnou. Izrael byl vyloučen z mírových rozhovorů zprostředkovaných Pákistánem, přestože koncem února zahájil spolu se Spojenými státy válku proti Íránu. Mnoho izraelských politiků i veřejnost si přeje pokračování bojů v Libanonu, aby došlo k dalšímu oslabení schopností Hizballáhu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Letní počasí

Počasí v novém týdnu potěší milovníky horkého léta

V Česku začíná třetí červnový a i letní týden, jenž přinese zásadní změnu počasí. Očekávají se setrvale rostoucí teploty, které vyvrcholí nástupem horké vlny v závěru pracovního týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

Další vražda v Praze. Cizinec při konfliktu vytáhl nůž, napadený zemřel

Pražští kriminalisté se během víkendu začali zabývat dalším násilným trestným činem. V noci na neděli došlo ke konfliktu dvou cizinců v Trojické ulici, kdy jeden vytáhl nůž a druhého muže bodl. Napadený zranění podlehl. Případ je tak prověřován pro podezření z vraždy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy