Ruský soud dnes poslal na šest let za mříže Dána Dennise Christiansena, který byl v Rusku zadržen jako první člen náboženské společnosti Svědci Jehovovi. Ta je v Rusku zakázaná jako extremistická organizace. Ještě před vynesením verdiktu Christiansen podle novinářů v soudní síni vykřikl, že doufá, že v Rusku budou respektovat právo na svobodu vyznání. Západ podle agentury Reuters případ považuje za test náboženské svobody.
Dán byl shledán vinným z extremismu. Podle verdiktu "využíval svou autoritu duchovního vůdce" a zajišťoval činnost organizace Svědků Jehovových ve městě Orjol v centrální části evropského Ruska, přestože věděl o jejím zákazu.
Soud odmítl argument obhajoby, že Dán oficiálně nebyl členem organizace jehovistů v ruském městě. Obžaloba žádala šest a půl roku odnětí svobody, soud se přiklonil k šesti letům, což představuje minimální trest, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.
Evropské sdružení Svědků Jehovových vyjádřilo politování nad odsouzením nevinného člověka, který nespáchal žádný zločin.
Šéf dánské diplomacie Anders Samuelsen vyjádřil nad rozsudkem hluboké znepokojení a vyzval Rusko, aby respektovalo svobodu vyznání. Přislíbil také odsouzenému Dánovi pomoc při odvolání. Agentura TASS připomněla, že dánská odbočka nevládní organizace Amnesty International považuje Christiansena za vězně svědomí.
Deeply concerned by sentencing of Dennis Christensen. Again call on #Russia to respect freedom of religion. Danish MFA will continue to follow closely and assist Dennis Christensen should he decide to appeal #dkpol
— Anders Samuelsen (@anderssamuelsen) 6. února 2019
Po celém Rusku je stíháno více než 70 jehovistů. Jejich pronásledování začalo v roce 2017, kdy nejvyšší soud rozhodl o zákazu této náboženské společnosti. Loni v prosinci se však ruský prezident Vladimir Putin nečekaně pozastavil nad tímto postupem a obvinění z extremismu označil za nesmysl. Putin připustil, že "jehovisté jsou také křesťané" a že sám se moc nevyzná v tom, za co jsou vlastně pronásledováni. Prohlásil, že to bude muset nechat analyzovat a pak se o tom pokusí promluvit s předsedou nejvyššího soudu.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov se dnes zdržel vyjádření k případu, poznamenal nicméně, že náboženské názory samy o sobě nemohly být důvodem k obvinění.
Šestačtyřicetiletý Christiansen se k jehovistům přidal ještě v mládí a podílel se na misionářské činnosti. V Rusku žije od roku 2000, nejprve v Murmansku, kde se o dva roky později oženil s místní dívkou Irinou. V roce 2006 se rodina přestěhovala do města Orjol, kde jej v květnu 2017 v modlitebně zadrželi policisté a agenti tajné služby FSB. Ze stovky věřících si odvedli jen Dána, kterého obvinili z extremismu a umístili do vyšetřovací vazby.
Loni organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) kritizovala pronásledování jehovistů v Rusku "pouze kvůli jejich náboženské činnosti" a kvůli "poklidnému uplatňování práva na svobodu vyznání".
Svědkové Jehovovi mají v Rusku přibližně 175.000 členů. Hnutí založené v roce 1873 ve Spojených státech kazatelem Charlesem Russelem se hlásí ke křesťanství. Po světě má kolem osmi milionů aktivních věřících. Problémy mívá s úřady hlavně kvůli odmítání krevních transfúzí. V Česku jsou Svědkové Jehovovi od roku 1993 registrováni jako církev a při sčítání lidu v roce 2011 se k nim hlásilo na 13.000 osob.
Putin minulý měsíc obvinil vládu v Kyjevě, že se hrubě vměšuje do věcí pravoslavné církve, a řekl, že v Rusku "stát a úřady považují za naprosto nepřípustné libovolné zasahování do církevních záležitostí". Vyhradil si právo "reagovat a dělat vše pro obranu lidských práv, včetně svobody vyznávání víry".
Související
V Rusku nečekaně propustili z vězení odsouzeného jehovistu
Rusko pronásleduje jehovisty, soud vynesl dosud nejpřísnější trest
Svědkové Jehovovi , Rusko , dánsko , Náboženství , extremismus
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu
před 1 hodinou
Víkendové počasí se může den ode dne lišit. Alespoň na pohled
včera
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
včera
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
včera
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
včera
Za vraždu dítěte na Lounsku hrozí výjimečný trest. Policie vznesla obvinění
včera
Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny
včera
Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál
včera
Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ
včera
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
včera
Březnové počasí umí být překvapivé. Meteorologové poukázali na možného viníka
včera
Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace
včera
Konec přemrštěných cen benzinu a nafty? Ministerstvo financí zakročí proti prudkému zdražování benzinek
včera
Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku
včera
USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?
včera
Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky
včera
Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur
včera
Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána
včera
Trump otočil. Už to není Putin, tentokrát je podle něj překážkou míru Zelenskyj
včera
Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí
Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.
Zdroj: Libor Novák