Ještě před 200 lety zaujímal papežský stát značnou část Apeninského poloostrova a čítal na tři miliony obyvatel. Dnes má jeho nástupce, městský stát Vatikán, asi tisíc občanů a necelý půl kilometr čtvereční rozlohy z něj činí nejmenší i nejméně lidnatý stát světa. Největší část území ztratil církevní stát v roce 1860 při sjednocování Itálie, kdy byl zredukován na Řím a okolí, a deset let nato byl násilně začleněn do Italského království. Až podpisem takzvaných lateránských dohod 11. února 1929 vznikl nezávislý stát Vatikán.
Součástí těchto smluv, které podepsali v Lateránském paláci v Římě italský ministerský předseda Benito Mussolini a kardinál Pietro Gasparri, byl i konkordát, který stanovil vládnoucí postavení katolické církve v Itálii, a finanční dohoda, jíž se Itálie zavázala zaplatit svatému stolci 750 milionů lir v hotovosti a miliardu lir v cenných papírech jako náhradu za území patřící kdysi k papežskému státu a jako odškodné za stav vytvořený v roce 1870.
Předchůdce vatikánského ministátu, který dnes leží uprostřed Říma, se začal konstituovat ve 4. století, kdy papežové získali na území tehdejší římské říše rozsáhlé statky. V roce 755 panovník franské říše Pipin Krátký předal papeži Štěpánovi II. římskou oblast a ravennský exarchát (správní obvod) a v roce 800 Karel Veliký vyhlásil území za zvláštní imunitní oblast franské říše a papeže za prvního říšského biskupa.
Začátkem 13. století zbavil papež Inocenc III. církevní stát podřízenosti Svaté říši římské a vytyčil požadavek svrchovanosti nad světskými panovníky. Ve 14. století byl papežský stát pod silným vlivem Francie. V letech 1309 až 1377 papežové sídlili v Avignonu, od roku 1378 je ale stálou rezidencí papežů Vatikán. V roce 1798 byl církevní stát pod vlivem francouzské revoluce na krátkou dobu zrušen. Napoleon Bonaparte ho obnovil a prohlásil za součást své říše. Restaurován byl papežský stát Vídeňským kongresem roku 1815.
Dnes tvoří Vatikánský stát Apoštolský palác (rezidence papeže s 1400 místnostmi) se zahradami a přilehlými budovami, chrám sv. Petra (nejmonumentálnější církevní stavba křesťanského světa vystavěná nad hrobem svatého Petra) a náměstí sv. Petra. Exteritoriální vatikánský statut mají i další stavby na území Říma (čtyři baziliky a budova kolegia) a papežovo letní sídlo v Castel Gandolfo (asi 20 kilometrů od Říma).
Vatikán je teokratickou monarchií, v jejímž čele stojí papež, který je zároveň hlavou římskokatolické církve. Volen je doživotně kolegiem kardinálů (konkláve). Nejvyššími poradními orgány papeže v církevních záležitostech jsou církevní koncily, kolegium kardinálů a biskupský synod. Praktické řízení Vatikánu a římskokatolické církve je v pravomoci římské kurie, složené ze státního sekretariátu, devíti posvátných kongregací v čele s prefekty (de facto ministři), třech tribunálů, 11 papežských rad a několika komisí a výborů.
Na bezpečnost papeže dohlíží od roku 1506 švýcarská garda, která nyní čítá asi 110 mužů a je tak jedním z nejmenších oficiálních vojenských útvarů na světě. Její příslušníci musí být svobodní Švýcaři, katolíci ve věku 19 až 30 let a vysocí přes 1,74 metru. Za veřejný pořádek ve Vatikánu je zodpovědná, zhruba stejně početná, četnická jednotka.
Vatikánská ekonomika je založena na turistice. Každoročně přijíždějí miliony poutníků a turistů mimo jiné obdivovat vatikánské paláce, muzea, knihovnu a díla slavných umělců, zejména Michelangelovu fresku Poslední soud v Sixtinské kapli. Zdrojem příjmů Vatikánu jsou i výnosy z odškodnění z roku 1929 uloženého do akcií, zlata a valut, z pronájmu nemovitostí, z vydávání poštovních známek a mincí, z vlastního nakladatelství, televize, stanice Radio Vaticana a katolických novin. Přes miliardu korun vybere Vatikán každý rok v kostelích celého světa jako "Petrův halíř".
Související
Potrat nebo změna pohlaví. Vatikán popsal největší hrozby pro lidskou důstojnost
Vatikán žehlí diplomatický konflikt: Rusko je agresor, pokud chce mít, musí přestat střílet
Vatikán , historie , Církev , Benito Mussolini , Itálie , papež
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 1 hodinou
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena by pro Rusko bylo obtížnější pokračovat v invazi na Ukrajinu bez podpory Číny.
Zdroj: Libor Novák