Švýcaři dnes v referendu odmítli iniciativu, jejímž cílem bylo zastavit rozrůstání sídel na úkor zemědělské půdy a přírody. Proti iniciativě mladých Zelených vtělit tento požadavek do ústavy se vyslovily téměř dvě třetiny občanů, informovala agentura DPA. V regionálním referendu v ženevském kantonu dnes přes 55 procent místních občanů naopak podpořilo kontroverzní zákon, který politikům a státním zaměstnancům zakazuje nošení viditelných znaků náboženské příslušnosti, uvedla agentura AFP.
Iniciativa proti rozrůstání zastavěného území předpokládala, že za každý nový stavební pozemek musí být zpátky na zemědělskou půdu převeden jiný pozemek, na němž se počítalo se zastavěním. Mělo to být vepsáno do švýcarské ústavy.
Vláda a parlament byly proti této iniciativě a argumentovaly tím, že zákon o územním plánování zajišťuje dostatečnou ochranu zemědělské půdy.
Voliči v kantonu Ženeva dnes podpořili zákon zakazující zvoleným zástupcům lidu a také státním zaměstnancům nosit viditelné znaky náboženské příslušnosti. Podle některých kritiků tato norma diskriminuje muslimské ženy a je protiústavní.
Zákon už loni v dubnu schválil ženevský regionální parlament ovládaný pravicí. Krajní levice, Zelení a feministické i muslimské organizace však posbíraly dostatek hlasů pro konání dodatečného referenda o tomto zákonu.
Související
Kde bude summit Zelenskyj-Putin? Nabídka je široká, dvě varianty jsou nejpravděpodobnější
Švýcarsko se nabídlo, že uspořádá setkání Zelenského s Putinem
Švýcarsko , referendum , Náboženství , Muslimové
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák